Rudolfův pramen

pramen v obci Mariánské Lázně v okrese Cheb

Rudolfův pramen je minerální voda pro léčebné využití a tedy přírodní léčivý zdroj vody, definovaný lázeňským zákonem 164/2001 Sb. vyvěrající v Mariánských lázních jako přírodní železnatá kyselka s diuretickými účinky. Vyznačuje se vysokým obsahem vápníku, kdy poměr vápníku a hořčíku je 5:4, a z toho důvodu je jeho konzumace vhodná především pro doplňkovou léčbu osteoporózy. Má protizánětlivé a močopudné účinky.

Rudolfův pramen
Pavilon Rudolfova pramene
Pavilon Rudolfova pramene
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
KrajKarlovarský
MěstoMariánské Lázně
Městská částÚšovice
Map
Zeměpisné souřadnice
Ostatní
Nadm. výška570 m n. m.
Přístupnostvolně přístupný
Kód památky22455/4-4250 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Využití

editovat

Nejvíce se využívá u chorob ledvin a močových cest. Rudolfových pramenů je několik, Rudolf I. a II. se užívají pouze ke koupelím a původní Rudolfův pramen je dodnes hojně využíván k pitným kúrám a stáčení do lahví.[1] Pavilon Rudolfova pramene se nachází v městské části Úšovice. Leží zhruba 350 metrů jihovýchodně od kolonády Ferdinandova pramene v lázeňském parku. V blízkosti pavilónu je také vedeno potrubí pramene vtékající do Úšovického potoka. Je také sveden trubkami do stáčírny a do pavilonu Křížového pramene a na kolonádu Karolinina a Rudolfova pramene.

Historie

editovat
 
Rudolfův pramen

Původně se nazýval Luční, následně svůj název získal podle korunního prince Rudolfa, následníka trůnu Františka Josefa I. Rudolfův pramen původně vytékal na pastvině jako luční kyselka. Tepelský klášter tyto louky chtěl odkoupit od úšovického sedláka, který prameny nevyužíval. První rozsáhlejší úpravy byly prováděny v roce 1820. Až v letech 1865 se podařilo získat draze koupený pozemek v sousedství a vrtem pramen stáhnout. V roce 1902 byl pramen nově zachycený a následně byl postaven pavilón pramene. Od roku 1912 je také veden potrubím na hlavní kolonádu. V roce 1985 byl vybudován betonový základ a na něj postavena železná konstrukce, která podpírá ozdobné části kolonády.[2]

Současnost

editovat

V současnosti je Rudolfův pramen využíván v lázeňských provozech Mariánských Lázní. Od léta roku 2016 je také k dispozici pro domácí pitné kúry ve spotřebitelských obalech. Balení probíhá v budovách stáčírny a solivárny nad areálem kolonády Ferdinandova pramene přibližně 350m od pramene.

Složení

editovat
[mg/l]
k datu:
Celková
miner.
CO2 Mg2+ Ca2+ Na+ K+ Fe2+ F Cl HCO3 SO4 H2SiO3 NO2 NO3 pozn.
1997[3] 2293 1 754 125,8 252,7 98,03 11,21 8,823 neuv. 33,97 1564 79,84 114,1 neuv. 1,72 vrt BJ37
4. 7. 2014[4] 2413 2400 143 279 93,6 neuv. 13,2 0 39,3 1600 108 neuv. 0 neuv. vrty BJ36, BJ37
16. 9. 2019 1933 2010 138 282 86,1 neuv. 14,1 0 42,7 1590 118 109 0 0 vrty BJ36, BJ37, RL PLZ MZČR

Galerie

editovat

Otevírací doba

editovat

Denně od 6.30 do 17 hodin. Od října do dubna je pavilon pro veřejnost uzavřen. Pavilon Křížového pramene na kolonádě: denně 6.00–18.00 hodin. Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene: volně přístupný.

Reference

editovat
  1. KŘÍŽEK, Vladimír. Mariánské Lázně: Přírodní zdroje a jejich léčebný význam. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství,, 1958. S. 27. 
  2. KŘÍŽEK, Vladimír. Mariánské Lázně: Přírodní zdroje a jejich léčebný význam. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství,, 1958. S. 115. 
  3. Marienbad Waters a. s. (archiv webových stránek) [online]. mbw.cz, 2001 [cit. 2001-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  4. Etiketa produktu, 500ml balení, září 2016

Externí odkazy

editovat
  NODES
Idea 1
idea 1
mac 2
os 18
text 1
web 1