Samorostlík klasnatý
Samorostlík klasnatý (Actaea spicata) je druh planě rostoucí byliny z čeledě pryskyřníkovitých. Je jediným druhem rodu samorostlík rostoucí v České republice.
 Samorostlík klasnatý | |
|---|---|
 Samorostlík klasnatý (Actaea spicata) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | rostliny krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné rostliny (Rosopsida) |
| Řád | pryskyřníkotvaré (Ranunculales) |
| Čeleď | pryskyřníkovité (Ranunculaceae) |
| Rod | samorostlík (Actaea) |
| Binomické jméno | |
| Actaea spicata L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Výskyt
editovatRostlina je rozšířena téměř po celé Evropě, v teplejších oblastech roste pouze ve vyšších polohách. V České republice se vyskytuje roztroušeně, obvykle ho lze nalézt v květnatých bučinách svazu Fagion v mezofytiku a oreofytiku. Roste nejčastěji v bučinách, na kamenitých stráních, lesních pasekách i podél lesních cest. Nevadí mu zastínění, vyžaduje vlhko. Nejlépe mu vyhovují hluboké půdy s vápencovým nebo opukovým podložím.
Mimo Evropu se vyskytuje ještě i na Kavkaze, v západní Asii, v severní části indického subkontinentu a v Severní Americe.[1][2][3]
Popis
editovatJe to vytrvalá, 30 až 70 cm vysoká bylina s přímou, nevětvenou lodyhou vyrůstající z dlouhého, červenohnědého oddenku. Střídavě vyrůstající, sytě zelené řapíkaté listy s čepelí trojúhelníkového tvaru, jsou trojčetné a 2 až 3krát zpeřené. Jejich lístky jsou podlouhle vejčité, zašpičatělé, nepravidelně pilovité, koncový lístek bývá 3klanný.
Květy široké cca 1 cm jsou uspořádány v jednom, jen výjimečně ve 2 hustých, stopkatých hroznech. Mají kalich se 4 malými, 4 až 5 mm dlouhými, brzy opadávajícími zelenavými až žlutavými vejčitými plátky, na vrcholu někdy nafialovělými. Koruna je vytvořena obvykle 4 krémovými až nažloutlými široce rozestoupenými plátky s dlouhým nehtem. Z květu vystupuje 12 až 15 tyčinek s prašníky otevírajícími se na vnitřní straně. Gyneceum je složeno s jednoho plodolistu, blizna je přisedlá. Pro zamezení samoopylení dozrává blizna dříve, než se otevřou prašníky. Květ neprodukuje nektar, opylující hmyz si odnáší pyl. Kvete od května do července.
Plodem je mnohosemenná vejcovitá bobule v průměru 12 až 15 mm, která zraním změní barvu ze zelené na leskle černou. Tato bobule je pozoruhodná tím, že je jednou z mála bobulí vzniklých z apokarpního gynecea a dále je vůbec jediná v čeledi pryskyřníkovitých.[1][4][5][6]
Význam
editovatRostlina je celá mírně jedovatá, její bobule obzvláště. V lékařství se dříve užívalo kořene (Radix christoforianae neboli Radix aconiti racemosi) anebo natě (Herba christoforianae), a to jako laxativa a narkotika, v malých dávkách také jako analgetika a sedativa.[7] Na konci středověku se kořen používal též při ženských chorobách, astmatu a bolestech hlavy. Větší dávky se podávaly i jako protijed při otravách.[8]
V lidovém lékařství se kořene používá k vyvolání zvracení, proti epilepsii a zevně při bolestech zubů. V současnosti se léčivých látek z kořenů používá v homeopatických lécích proti revmatismu. Celá rostlina samorostlíku klasnatého obsahuje alkaloid protoanemonin, který při nevědomém požití může způsobit těžkou gastroenteritidu. Protože rostlina včetně plodů je nechutně hořká, nejsou ale případy těchto otrav zaznamenány.[5][9]
Samorostlík bývá někdy pěstován v parcích a zahradách jako okrasná rostlina.[1]
Zajímavosti
editovatV dávných dobách byl samorostlík považován za čarodějnou bylinu.[8] Byl spojován s osobou svatého Kryštofa, jak o tom svědčí staré latinské jméno rostliny (Christophoriana), její název německý (Christophskraut) i jeden z českých lidových názvů (Kryštofova tráva). Svatý Kryštof platil mezi pověrčivým lidem za patrona hledačů pokladů a při tomto hledání měla napomáhat i jeho bylina. Samorostlík má prý moc dovést šťastlivce za pomoci určitých čárů k nalezení vytouženého pokladu.[7]
Galerie
editovat-
Trs rostlin -
Nerozevřené listy -
Hroznovité květenství -
Dozrávající bobule
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c JAŠKOVÁ, Věra. BOTANY.cz: Samorostlík klasnatý [online]. BOTANY.cz, rev. 04.07.2008 [cit. 2011-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Global Biodiversity Information Facility: Actaea spicata [online]. Global Biodiversity Information Facility [cit. 2011-01-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GRIN Taxonomy for Plants: Actaea spicata [online]. United States Department of Agriculture, rev. 19.06.2006 [cit. 2011-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2004-11-19. (anglicky)
- ↑ POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Samorostlík klasnatý [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2011-01-03]. S. 51–52. Dostupné online.
- ↑ a b Květena ČR: Samorostlík klasnatý [online]. Petr Kocián [cit. 2011-01-03]. Dostupné online.
- ↑ ANDERBERG, Arne. Den virtuella floran: Actaea spicata [online]. Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, rev. 26.08.2005 [cit. 2011-01-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b JIRÁSEK, Václav; ZADINA, Rudolf; BLAŽEK, Zdeněk. Naše jedovaté rostliny. Ilustrace Ludmila Jiřincová. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 384 s. cnb000682015. Kapitola Actaea spicata L. – samorostlík klasnatý, s. 59–60.
- ↑ a b RICHTER, Miloš. Léčivé rostliny. Ilustrace František Severa. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1971. 326 s. cnb000431385. Kapitola Samorostlík klasnatý, s. 264.
- ↑ ROBERTSON, John. THE POISON GARDEN website: Actaea spicata [online]. Robbo Services Ltd. [cit. 2011-01-03]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu samorostlík klasnatý na Wikimedia Commons - Galerie samorostlík klasnatý na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Actaea v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- (anglicky) Flora of Pakistan: Actaea spicata
- (anglicky) Finland Nature and species: Actaea spicata