Detergent

Detergent je chemická látka určená k čištění jako mycí prostředek (čisticí prostředek). Obecně termín „detergentní“ (též „deterzivní“) znamená „čisticí“ nebo „mající čisticí vlastnosti“, „detergence“ udává schopnost převádět nečistoty obsahující nepolární sloučeniny do roztoku.^[1] Chemicky se jedná o směs zejména tenzidů (surfaktantů, čili povrchově aktivních sloučenin) a dalších přídatných látek.^[1] V molekule surfaktantu je obsažen delší nepolární (lipofilní) řetězec zakončený polární skupinou (karboxyl nebo sulfonát), prostřednictvím které interaguje s vodným rozpouštědlem.

Terminologie

Termín „detergent“ se obvykle používá pro odlišení těchto čisticích látek od mýdla, což je sodná nebo draselná sůl mastných kyselin.^[1] V počátcích vývoje nemýdlových tenzidů pro komerční čisticí prostředky byl pro odlišení prosazován termín syndet, jako zkratka pro syntetický detergent.^[1] Nikdy se však nestal populárním a navíc je nesmyslný, protože i mnoho mýdel je syntetizováno (z glyceridů). Používá se také termín saponát, což je starší označení pro jakýkoliv syntetický tenzid.^[1]

Přesně vymezit, co je a co není detergent, je složité. Pravděpodobně nejčastěji používanými čisticími prostředky jsou vodné roztoky mýdla nebo směsi složené z mýdel a syntetických saponátů. Ovšem ne všechna mýdla mají významný čisticí účinek, a naopak, i když se termíny „detergent“ a „mýdlo“ někdy zaměňují, ne každý detergent je mýdlo. Termín detergent se někdy používá pro označení jakéhokoli tenzidu, i když není použit k čištění. Pojem detergent má ale užší význam než obecně tenzid, detergent je totiž tenzid určený ke konkrétnímu účelu, k mytí a čištění. Někdy se jako čisticí prostředky (detergenty) označují i látky, které jsou složitější než pouhé směsi chemických sloučenin. Kromě mýdel a saponátů se jako tenzidy používají také kvartérní amoniové sloučeniny.

Přirozeným detergentem je žluč, obsahující deriváty kyseliny cholové.

Historie

Detergentních účinků určitých syntetických tenzidů si v roce 1913 všiml belgický chemik A. Reychler. První komerčně vyráběným čisticím prostředkem, který čerpal ze zmíněných pozorování, byl Nekal,^[2] prodávaný v Německu v roce 1917, aby zmírnil nedostatek mýdla za 1. světové války. Novým budováním a pozdější přestavbou amerických továren (původně vyrábějící letecké palivo) tak, aby vyráběly tetrapropylen, používaný v čisticích prostředcích pro domácnost, došlo ke konci 40. let k rychlému růstu jejich používání.^[3] Koncem 60. let byly firmou Procter & Gamble uvedeny na americký trh biologické čisticí prostředky obsahující enzymy, které lépe odstraňují nečistoty bílkovinného původu (například od vajec).^[4]

Vlastnosti

Syntetické tenzidy čili detergenty/saponáty jsou vyráběny z vyšších alifatických nebo aromatických uhlovodíků získaných z ropy a dehtu, ze syntetických mastných kyselin, aminů, amidů, nitrilů a dalších látek. Neporušují živočišná vlákna, nejsou citlivé na tvrdou vodu, mají vyšší dispergační schopnost, lepší smáčivost a perou v nižších koncentracích a za nižších teplot než mýdlo. Saponáty se rozdělují podle charakteru aktivní skupiny molekuly tenzidu, které mohou být:^[1]

anionické (natrium-sek-alkylbenzensulfonát či další alkylbenzensulfonany, alkylsulfáty a alkensulfonany)
kationické (některé kvartérní amoniové soli a „esterquaty“)
amfoterní (kokamidopropyl betain a další)
neionické (látky bez iontových skupin, např. oxyethylenáty, deriváty alkanolaminů, aminoxidy a některé polyhydroxysloučeniny)

Dopady na životní prostředí

Detergenty mohou obsahovat řadu různých dráždivých chemických látek. Některé syntetické detergenty jsou obtížně biologicky odbouratelné, čímž ohrožují životní prostředí. V praxi užívané prací prostředky obsahují často také fosfáty, jejichž únik do odpadních vod vyvolává jev zvaný eutrofizace. Podporují tak růst vodních sinic, které při přemnožení škodí vodním ekosystémům.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Detergent na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ŠMIDRKAL, Jan. Tenzidy a detergenty dnes. Chemické listy. 1999, roč. 93, s. 421–427. Dostupné online.
↑ Chemists job description. [s.l.]: [s.n.] Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-26. Archivováno 26. 7. 2010 na Wayback Machine.
↑ SPRIGGS, John. An economical analysis of the developmente of substitutes with some illustrative examples and implications for the beef industry. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 34–37.
↑ Granular enzyme-containing laundry composition. Původci vynálezu: Arnvid S. ROALD, Nicolaas T. DE. OUDE. Spojené státy americké. Patentový spis 3451935. 1969-06-24.

Související články

Disperze (látka)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu detergent na Wikimedia Commons
About.com: How Do Detergents Clean Archivováno 6. 1. 2011 na Wayback Machine.
US Patent 6472364: Detergent compositions or components

[:0-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ŠMIDRKAL, Jan. Tenzidy a detergenty dnes. Chemické listy. 1999, roč. 93, s. 421–427. Dostupné online.

[2] Chemists job description. [s.l.]: [s.n.] Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-26. Archivováno 26. 7. 2010 na Wayback Machine.

[3] SPRIGGS, John. An economical analysis of the developmente of substitutes with some illustrative examples and implications for the beef industry. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 34–37.

[4] Granular enzyme-containing laundry composition. Původci vynálezu: Arnvid S. ROALD, Nicolaas T. DE. OUDE. Spojené státy americké. Patentový spis 3451935. 1969-06-24.

[1]

[2]

[3]

[4]