Sasko-Anhaltsko

Sasko-Anhaltsko (německy Sachsen-Anhalt) je jedna ze 16 spolkových zemí Německa. Jejím hlavním městem je Magdeburg. Na severozápadě a západě hraničí s německou spolkovou zemí Dolním Saskem, na jihozápadě a jihu s německou spolkovou zemí Durynskem, na jihovýchodě s německou spolkovou zemí Saskem, na východě a severovýchodě pak s německou spolkovou zemí Braniborskem. V současných hranicích a rozloze existuje od 3. října 1990. Územím Saska-Anhaltska protékají řeky Labe, Sála, Unstruta a další. Na jihozápadě sem zasahuje pohoří Harz.

Země Sasko-Anhaltsko Land Sachsen-Anhalt
znak vlajka
Geografie
Hlavní město	Magdeburk
Souřadnice	52° s. š., 11°42′ v. d.
Rozloha	20 451,58 km²
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	2 194 782 (2019)
Hustota zalidnění	107,3 obyv./km²
Jazyk	němčina, dolnoněmčina
Národnostní složení	Němci
Správa regionu
Stát	Německo Německo
Druh celku	spolková země
Podřízené celky	11 zemských okresů a 3 městské okresy
Vznik	3. října 1990
Předseda vlády	Reiner Haseloff (CDU)
Zastoupení v Bundesratu	4 křesla
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	DE-ST
Oficiální web	www.sachsen-anhalt.de
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dějiny

Dějiny do roku 1944

Související informace naleznete také v článcích Anhaltsko, Braniborsko, Brunšvicko, Hannoversko, Sasko (provincie) a Prusko.

Období od roku 1944 do roku 1945

1. července 1944 rozdělil nacistický režim dosud jednotnou pruskou provincii Sasko, skládající se ze 3 vládních obvodů (Magdeburg, Merseburg a Erfurt) na provincie Halle-Merseburg a Magdeburg. Vládní obvod Erfurt byl toho dne přičleněn k Durynskému říšskému místodržitelství.

Období od roku 1945 do července 1952

Po spojeneckém obsazení Německa je území pozdějšího Saska-Anhaltska začleněno do Sovětské okupační zóny Německa. V jejím rámci jsou 23. července 1945 obě provincie (s výjimkou Hornburgu, Wolfsburgu, Hehlingenu a několika dalších obcí, které se staly součástí Britské okupační zóny Německa), dále pak Anhaltsko, okrajová území Brunšvicka (exkláva Calvörde, města Hessen, Pabstoff, a východní oblasti okrese Blankenburg s městy Blankenburg, Rübelland, Hasselfelde, Hüttenrode, Heimburg, Stiege, Tanne) spolu s durynskou exklávou Allstedt začleněny do nově vytvořené provincie Sasko-Anhaltsko, jejíž metropolí se stalo Halle. Už od počátku svojí existence však nová provincie fungovala jako standardní autonomní německá země s vlastním zemským sněmem a zemskou vládou.

V roce 1947 je pak rozhodnutím spojenců oficiálně zrušen pruský stát a status Saska-Anhaltska se 21. července 1947 mění z provincie na zemi. Tehdejší země byla podstatně větší než dnes a měla rozlohu 24 576 km².

Dne 7. října 1949 vzniká na území sovětské okupační zóny Německa nový socialistický státní útvar Německá demokratická republika (NDR). Zprvu se jednalo o federaci 6 autonomních zemí. Jednou z nich bylo i Sasko-Anhaltsko. Postupně však docházelo k zesilování centralizace.

Období od roku 1952 do roku 1990

Dne 23. července 1952 však dochází na území NDR k odstranění posledních zbytků federalismu, přeměně NDR v centralistický stát a k faktickému zrušení zemí. 25. července 1952 se konaly ve všech dosavadních zemích NDR poslední schůze zemských sněmů, které nyní měly za úkol odhlasovat zákony o novém správním členění. Území dosavadního Saska-Anhaltska bylo rozděleno mezi nově vzniklé kraje Magdeburg, Halle, Postupim, Chotěbuz, Lipsko, malá část území se stala součástí krajů Erfurt a Gera. Kraje se pak dále členily na okresy a městské okresy. Tento stav trval až do roku 1990.

Období od roku 1990 do současnosti

Po protikomunistických bouřích v roce 1989 pak 3. října 1990 dochází ke sjednocení NDR se Spolkovou republikou Německo a k obnovení zemí na území dosavadní NDR. Jejich hranice se už však nedržely původních zemských hranic z let 1945–1952, ale byly vytvořeny narychlo z hranic dosavadních okresů z let 1952–1990. Znovuvytvořená země Sasko-Anhaltsko byla vymezena územím celého dosavadního kraje Magdeburg; dále pak územím kraje Halle bez okresu Artem; k tomu ještě přistupoval okres Jessen z kraje Chotěbuz. Rozlohou je menší než původní země.

Části území původní země z let 1945–1952, které v letech 1816–1944 tvořily součást pruské provincie Saska se najednou ocitly v Braniborsku. Jedná se o území v dosavadních okresech Rathenow (území západně od řeky Havel s obcemi Steckelsdorf, Großwudicke, Zollchow, Bützer, Milow, Nitzahn), Brandenburg (západní část okresu s obcemi Bensdorf, Zitz, Wusterwitz, Wenzlow, Ziesar, Wollin, Gräben), Belzig (obec Görzke), Jüterbog (jižní část okresu s obcemi Marzahne, Blönsdorf, Seehausen, Oehna), Herzberg (celý okres), Bad Liebenwerda (celý okres), Senftenberg (severozápadní část okresu s městem Lauchhammer a obcí Grünewalde). Části území původní země (celé okresy Torgau, Eilenburg, Delitsch, a západní okraje okresu Leipzig) se staly součástí Saska, ke kterému tyto oblasti patřily do roku 1815 (pak v letech 1815–1944 součást pruské provincie Saska. Malá část původní země na jihu a jihozápadě (Schkölen s okolím; severovýchodní část okresu Sömmerda s městem Kölleda a obcemi Ostramondra, Großmonra; část okresu Nordhausen s obcemi Heiringen, Auleben; východní část okresu Artem s městem Artem a obcemi Wiehe, Roßleben, Donndorf, Bottendorf, Schönewerda, Reinsdorf, Voigtstedt, Bretleben, Helldrungen, Oberhelldrungen) byla začleněna do Durynska. Naopak byla do Saska-Anhaltska začleněna malá část braniborské oblasti Prignitz (nejsevernější část okresu Havelberg s městem Havelberg a obcemi Jederitz, Nitzow a Vehlgast-Kümmernitz) a malá část původního Durynska (Tultewitz patřící dnes k městu Bad Kösen, Schieben patřící dnes k městu Bad Kösen, Crölpa-Löbschütz, Janisroda, Prießnitz, Leislau, Molau, vesnice Utenbach patřící dnes ke stejnojmenné obci, Neidschutz patřící dnes k Naumburgu, Boblas patřící dnes k Naumburgu).

1. července 1994 pak došlo ke správní reformě, členění na 37 zemských okresů a 3 městské okresy z dob NDR bylo nahrazeno 21 zemskými okresy a 3 městskými okresy. Tento stav trvá dodnes.

Historické části

Z historického hlediska tvoří většinu území moderního Saska-Anhaltska většina území bývalé pruské provincie Saska včetně území, které před 1. říjnem 1932 tvořilo východní výběžek provincie Hannoverska (město Elbingerode a obec Elend), nesmí se však zapomenout ani na bývalý spolkový stát Anhaltsko. Z názvů těchto dvou hlavních celků je odvozen název dnešní spolkové země. Kromě těchto území patří k Sasku-Anhaltsku také malá část oblasti Prignitz (město Havelberg a obce Jederitz, Nitzow a Vehlgast-Kümmernitz – do roku 1952 součást Braniborska); dále pak východní okrajové části bývalého spolkového státu Brunšvicka (bývalá enkláva Calvörde, a města Hessen, Pabstoff, Blankenburg, Rübelland, Hasselfelde, Hüttenrode, Heimburg, Stiege, Tanne); a malé části někdejších Durynských států Saska-Výmarska-Eisenašska (část bývalé enklávy Allstedt: obce Mittelhausen, Niederröblingen, Winkel, Wolferstedt, město Allstedt, vesnice Einzingen patřící dnes k obci Nienstedt, vesnice Landgrafroda patřící dnes k obci Ziegelroda. V letech 1920–1945 byla tato enkláva součástí Durynska) a Saska-Meiningenska (Tultewitz patřící dnes k městu Bad Kösen, Schieben patřící dnes k městu Bad Kösen, Crölpa-Löbschütz, Janisroda, Prießnitz, Leislau, Molau, vesnice Utenbach patřící dnes ke stejnojmenné obci, Neidschutz patřící dnes k Naumburgu, Boblas patřící dnes k Naumburgu. V letech 1920–1952 součást Durynska).

Města

• Významná města v Sasku-Anhaltsku:
  • Dessau – historická metropole Anhaltska
  • Halberstadt
  • Halle (Saale) – největší město Saska-Anhaltska
  • Lutherstadt Wittenberg – bývalé hlavní město Saska-Wittenbergu a pozdější metropole Saského kurfiřtství
  • Magdeburg – hlavní město spolkové země Saska – Anhaltska
  • Naumburg
  • Quedlinburg
  • Stendal
  • Weißenfels

Předsedové vlád země Saska-Anhaltska

• 3. prosince 1946 – 13. srpna 1949: Dr. Erhard Hübener
• 13. srpna 1949 – 23. července 1952: Werner Bruschke

V letech 1952 a 1990 byla země Sasko-Anhaltsko zrušena.

• 28. října 1990 – 4. července 1991: Dr. Gerd Gies CDU
• 4. července 1991 – 28. listopadu 1993: Profesor Dr. Werner Münch CDU
• 2. prosince 1993 – 21. července 1994: Dr. Christoph Bergner CDU
• 21. července 1994 – 16. května 2002: Dr. Reinhard Höppner SPD
• Od 16. května 2002: Profesor Dr. Wolfgang Böhmer CDU

Administrativní členění

Bývalé vládní obvody

Do roku 2003 se Sasko-Anhaltsko členilo na 3 vládní obvody (německy Regierungsbezirke):

• Dessau
• Halle
• Magdeburg

K 1. lednu 2004 byly tyto vládní obvody zrušeny. Působnost všech 3 úřadů zrušených vládních obvodů přešla na zemský správní úřad se sídlem v Halle.

Zemské okresy

Při první správní reformě 1. července 1994 bylo dosavadních 37 zemských okresů nahrazeno 21 novými zemskými okresy. Dále zde z předchozího členění zůstaly zachovány 3 městské okresy.

V současnosti probíhá v Sasku-Anhaltsku politická debata týkající se další případné správní reformy.

V současnosti se Sasko-Anhaltsko člení na 21 zemských okresů (německy Landkreise):

Okres Obyvatele Rozloha (km²) Hustota zalidnění (Obyv./km²) Anhalt-Bitterfeld (ABI) 187 873 1 452,71 129 Burgenland (Burgenlandkreis; BLK) 205 097 1 413,36 145 Börde (BK) 187 833 2 366,19 79 Harz (HZ) 244 248 2 104,00 116 Jerichowsko (Jerichower Land; JL) 101 092 1 576,66 64 Mansfeld-Jižní Harz (Mansfeld-Südharz; MSH) 160 984 1 448,60 111 Sála (Saalekreis; SK) 206 146 1 433,22 144 Salzland (Salzlandkreis; SLK) 222 727 1 425,86 156 Stará marka-Salzwedel (Altmarkkreis Salzwedel; SAW) 94 545 2 292,52 41 Stendal (SDL) 129 481 2 422,96 53 Wittenberg (WB) 144 972 1 929,89 75 Městské okresy: Dessau-Roßlau (DE) 91 243 24 462 373 Halle (HAL) 235 720 135,02 1 746 Magdeburg (MD) 229 826 200,95 1 144 Sasko-Anhaltsko (ST) 2 442 000 22 446 119

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sasko-Anhaltsko na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Sasko-Anhaltsko ve Wikislovníku
• Sasko-Anhaltsko na OpenStreetMap
• Oficiální stránky
• Volební výsledky (německy)
• Mapy (německy)
• Karte des Deutschen Reichs im Maßstab (německy)

Autoritní data	NKC: ge130747 BNE: XX5447377 BNF: cb121688914 (data) GND: 4051181-9 LCCN: n82166972 MBAREA: f58905b4-f974-4292-a259-befaf8a4e957 NLI: 987007555263105171 SELIBR: 274440 VIAF: 122573067

Portály: Geografie | Německo