Sbírka Národního muzea je muzejní sbírka Národního muzea, která má podle zakládající listiny Českého vlastenského muzea (později Národního muzea) z roku 1818, zdokumentovat přírodu, kulturu, vědu a průmysl. Je v tom patrné, jakou sílu měl tehdejší osvícenecký optimismus poznání světa, pokroku a rozvoje lidstva. Muzejní sbírky měly vytvářet a uchovávat obraz světa, jeho proměn, ale i rozvoje. Sbírka Národního muzea se skládá z jednotlivých sbírek uvedených dále.
Přírodovědecké muzeum má celkem osm oddělení a je jedním z pěti odborů Národního muzea. Nachází se v pražské městské části v Horních Počernicích, kde jsou umístěné jeho sbírky, laboratoře a zázemí pro zaměstnance
Přírodovědecké muzeum má celkem osm oddělení a je jedním z pěti odborů Národního muzea. Jeden z nejvýznamnějších sbírkových předmětů Přírodovědeckého muzea je 22,5 metrů dlouhá, přes čtyři tuny vážící kostra plejtváka myšoka (Balaenoptera physalus). Kostra byla poprvé představena veřejnosti 28. listopadu 1888 a od roku 1893 je vystavena v dnešní Historické budově Národního muzea. Kromě správy sbírek přírodovědného charakteru organizuje vlastní vědecké výzkumy, a to na tuzemské i mezinárodní úrovni.
Přírodovědecké muzeum spravuje následující sbírky:[1]
Historické muzeum se skládá ze čtyř úseků, deseti oddělení a dvou referátů. Sbírky Historického muzea jsou uloženy ve dvou ústředních depozitářích v Terezíně.
Po roce 1944 došlo k připojení k Národnímu muzeu a rozdělení sbírek tak, aby se orientovaly pouze na mimoevropská etnika a jejich kultury. I dnes má muzeum své mecenáše a dárce, kteří tak navazují na Náprstkův odkaz a obohacují jeho sbírkový fond.
↑STEHLÍK, Michal; KOLEKTIV AUTORŮ. Velká kniha o Národním muzeu. vydání první. vyd. Václavské náměstí 68: Národní muzeum, 2016. 296 s. ISBN978-80-7036-476-5. S. 86, 87.