Synagoga v Jihlavě

Synagoga v Jihlavě
	Synagoga
Místo
Místo	Jihlava, Česko
Souřadnice	49°23′44,88″ s. š., 15°35′9,96″ v. d.
Základní informace
Kraj	Vysočina
Okres	Jihlava
Datum posvěcení	1863
Architektonický popis
Sloh	Románsko-Maurský
Výstavba	1862–?
Odkazy
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Synagoga v Jihlavě je zaniklá židovská modlitebna postavená v letech 1862–1863,^[1] která stávala na rohu Benešovy ulice a Věžní ulice v centru města. Nyní se zde nachází park Gustava Mahlera.

Historie

Zakonzervované základy jihlavské synagogy v parku Gustava Mahlera

První židovská synagoga v Jihlavě stávala uprostřed ulice na severovýchodním rohu dnešní křižovatky Židovské ulice a Mrštíkovy ulice. Její součástí byla i židovská škola. V blízkosti těchto budova se začali usazovat příchozí Židé.^[2] Byla postavena v 1. polovině 14. století a fungovala do roku 1426, kdy byli Židé z Jihlavy vyhnáni a synagoga spolu s dalšími objekty zanikla.^[3] V místě potom býval špitál a později kaple.^[4] V nedávné době se zde objevila provizorní oplocená tržnice,^[5] kterou pak nahradila zahrádka nedaleké restaurace.

Židé v Jihlavě jsou znovu zmiňováni až v roce 1837. Na počátku 19. století sloužila jako malá modlitebna místnost v soukromém domě na Panenském předměstí.^[6] Nová modlitebna na tzv. Holubníku v dnešní Žižkově ulici čp. 18 vznikla v roce 1756, stála naproti bývalému hotelu Jihlavský dvůr (dnes Dělnický dům).^[6] Ovšem ani tyto prostory nestačily. S přibývajícím počtem židovských obyvatel ve městě bylo nutno vybudovat novou synagogu.

Stavba byla zahájena na rohu dnešní Benešovy ulice na místě domu čp. 44 (v té době se jmenovala Nová)^[6] a Věžní ulice v roce 1862, dne 9. září 1863 v 16:30 byla jihlavským rabínem PhDr. Joachimem Jakobem Ungerem zasvěcena. Vystavěna byla podle návrhu Eduarda Rathauského a Alexandra Theunera v historizujícím románsko-maurském stylu.^[1] Maurský styl patřil v 19. století ve stavbě synagog k velmi oblíbeným a měl symbolizovat jejich orientální původ a odlišovat je od křesťanských kostelů. Náklady na stavbu činily 48 000 zlatých.^[6]

Díky hospodářskému rozvoji místní židovské komunity došlo v roce 1896 k rozsáhlé renovaci synagogy. Interiér byl dekorativně vymalován a bylo zavedeno plynové osvětlení. Rovněž byly instalovány nové varhany od firmy Bratří Riegerů z Krnova. 3. října 1896 došlo k novému vysvěcení synagogy.^[7] V roce 1921 synagogu čekala další velká oprava. Došlo ke zpevnění konstrukce krovu pomocí mohutných táhel, což odlehčilo přetíženým stěnám. Rovněž byla zavedena elektřina a renovovány byly i fasády.^[8]

Pamětní kámen připomínající synagogu

Pamětní deska

Zánik synagogy a další vývoj

Dne 30. března 1939 kolem druhé hodiny ranní byla synagoga vypálena jihlavskými německými nacisty.^[9] Jako organizátor byl označen Emanuel Sladek, který byl na konci války jako jeden z mála pachatelů Američany zatčen, předán československým úřadům, postaven před mimořádný lidový soud a v roce 1947 popraven. Jako provizorní modlitebna po zničení synagogy sloužila jedna místnost v nadačním domě, dům byl však zanedlouho předán jako skladiště německé firmě Politzer.^[10]

Zbytky bývalé synagogy byly po v roce 1950 srovnány se zemí a zdejší prostor poté dlouhá léta sloužil jako tržiště. Na slavnosti 9. dubna 1992 byla odhalena pamětní deska, která je umístěna na blízkých hradbách. Stalo se tak u příležitosti 50. výročí deportace jihlavských Židů. Desku věnovala jihlavská rodačka Ester Poratová, která žije v Izraeli.^[11]

V roce 2008 se začalo s úpravou prostranství, při kterém byly odhaleny základy synagogy. Dnes se zde nachází park Gustava Mahlera se sochou tohoto hudebního skladatele a se zakonzervovanými základy synagogy.^[12] Park se v roce 2010 stal Stavbou Vysočiny.^[13]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Klenovský, Jaroslav. Židovské památky Moravy a Slezska. 1. vyd. Brno: Era, 2001. 480 s. ISBN 80-86517-08-X
↑ JAROŠ, Zdeněk. Z nejstarší historie Židů na Jihlavsku. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky: Židé v dějinách Jihlavska. Jihlava: Muzeum Vysočiny v Jihlavě; Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 12.
↑ www.zanikleobce.cz
↑ http://www.zidovskehrbitovy.cz. www.zidovskehrbitovy.cz [online]. [cit. 2012-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-23.
↑ Synagogy v Jihlavě. www.starajihlava.cz [online]. [cit. 2017-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-04-03.
↑ ^a ^b ^c ^d JAROŠ, Zdeněk. Z nejstarší historie Židů na Jihlavsku. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky: Židé v dějinách Jihlavska. Jihlava: Muzeum Vysočiny v Jihlavě; Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 31–32.
↑ JAROŠ, Zdeněk. Z nejstarší historie Židů na Jihlavsku. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky: Židé v dějinách Jihlavska. Jihlava: Muzeum Vysočiny v Jihlavě; Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 35.
↑ JAROŠ, Zdeněk. Z nejstarší historie Židů na Jihlavsku. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky: Židé v dějinách Jihlavska. Jihlava: Muzeum Vysočiny v Jihlavě; Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 37.
↑ Fiedler, Jiří. Jewish Sights of Bohemia and Moravia. 1. vyd. Praha: Sefer, 1991. 224 s. ISBN 80-900895-0-X
↑ JAROŠ, Zdeněk. Z nejstarší historie Židů na Jihlavsku. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky: Židé v dějinách Jihlavska. Jihlava: Muzeum Vysočiny v Jihlavě; Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 39.
↑ JAROŠ, Zdeněk. Z nejstarší historie Židů na Jihlavsku. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky: Židé v dějinách Jihlavska. Jihlava: Muzeum Vysočiny v Jihlavě; Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 40.
↑ Park Gustava Mahlera
↑ Park Gustava Mahlera je Stavbou Vysočiny: Jihlava. www.jihlava.cz [online]. [cit. 2017-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-25.

Literatura

Renata Pisková a kol., Jihlava. Praha: NLN 2009

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Synagoga v Jihlavě na Wikimedia Commons
synagoga na hrady.cz
Synagoga na www.zanikleobce.cz
fotografie synagogy

[Klenovský-1] Klenovský, Jaroslav. Židovské památky Moravy a Slezska. 1. vyd. Brno: Era, 2001. 480 s. ISBN 80-86517-08-X

[2] JAROŠ, Zdeněk. Z nejstarší historie Židů na Jihlavsku. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky: Židé v dějinách Jihlavska. Jihlava: Muzeum Vysočiny v Jihlavě; Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 12.

[3] www.zanikleobce.cz

[4] ttp://www.zidovskehrbitovy.cz. www.zidovskehrbitovy.cz [online]. [cit. 2012-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-23.

[5] Synagogy v Jihlavě. www.starajihlava.cz [online]. [cit. 2017-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-04-03.

[dotyky31-6] JAROŠ, Zdeněk. Z nejstarší historie Židů na Jihlavsku. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky: Židé v dějinách Jihlavska. Jihlava: Muzeum Vysočiny v Jihlavě; Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 31–32.

[7] JAROŠ, Zdeněk. Z nejstarší historie Židů na Jihlavsku. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky: Židé v dějinách Jihlavska. Jihlava: Muzeum Vysočiny v Jihlavě; Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 35.

[8] JAROŠ, Zdeněk. Z nejstarší historie Židů na Jihlavsku. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky: Židé v dějinách Jihlavska. Jihlava: Muzeum Vysočiny v Jihlavě; Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 37.

[J._Fiedler-9] Fiedler, Jiří. Jewish Sights of Bohemia and Moravia. 1. vyd. Praha: Sefer, 1991. 224 s. ISBN 80-900895-0-X

[10] JAROŠ, Zdeněk. Z nejstarší historie Židů na Jihlavsku. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky: Židé v dějinách Jihlavska. Jihlava: Muzeum Vysočiny v Jihlavě; Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 39.

[11] JAROŠ, Zdeněk. Z nejstarší historie Židů na Jihlavsku. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky: Židé v dějinách Jihlavska. Jihlava: Muzeum Vysočiny v Jihlavě; Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 40.

[12] Park Gustava Mahlera

[13] Park Gustava Mahlera je Stavbou Vysočiny: Jihlava. www.jihlava.cz [online]. [cit. 2017-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-25.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]