Systém relativní většiny

typ volebního systému

Systém relativní většiny či systém prvního v cíli (FPTP či FPP z anglického „first past the post“) je většinový volební systém používaný v jednomandátových volebních obvodech, kde pro zisk mandátu postačuje relativní většina odevzdaných hlasů. Kandidát, který získal největší počet hlasů, tak získává mandát.

Výhodou tohoto systému je jednoznačné určení vítěze v jednom kole volby. Negativem tohoto systému je možnost velmi vysokého počtu propadlých hlasů: v případě 10 kandidátů, může stačit k vítězství získat jen o něco více než 10 % hlasů. V takovém případě téměř 90 % hlasů propadne a proto téměř 90 % voličů nemusí být spokojeno se zvoleným kandidátem.

Při použití tohoto systému pro parlamentní volby se projevuje značná disproporce mezi počtem hlasů pro danou stranu a jejím zastoupení v parlamentu, která posiluje nejsilnější stranu či strany, a naopak znevýhodňuje strany slabší. To přináší výhodu v podobě větší stability, kdy vítězná strana může sestavit jednobarevnou vládu neb nutnosti tvorby koalice; nevýhodou je však, že některé opoziční strany mohou mít jen minimální zastoupení, a to i v případě, že jejich veřejná podpora je vyšší.

Využití

editovat

Parlamentní volby

editovat

Tento volební systém je typický pro volby do Dolní sněmovny Spojeného království, kde každý poslanec (Member of Parliament) reprezentuje jeden volební obvod. Těch je podle pravidel platných k roku 2023 celkem 650 a jejich hranice musí být stanoveny tak, aby na jednoho poslance připadalo více než 69 724 a méně než 77 062 voličů.[1]

 
Mapa výsledků voleb do Dolní sněmovny Spojeného království 2024

Příklad: Volby v roce 2024

Strana Volební výsledek Zisk mandátů
hlasů % poslanců %
Labouristé 9 704 655 33,68 412 63,38
Konzervativci 6 827 311 23,7 121 18,61
Reformisté 4 117 221 14,29 5 0,76
Liberální demokraté 3 519 199 12,21 72 11,07
Ostatní 4 637 545 16,09 40 6,15
Celkem 28 805 931 100 650 100

V roce 2011 byl poprvé využit ve volbách do polského Senátu.

Prezidentské volby

editovat

Pro volby hlavy státu se jednokolový systém používá výjimečně, příkladem může být volba prezidenta Mexika.[2]

Reference

editovat
  1. 2023 Review of UK Parliament Constituencies [online]. [cit. 2024-07-22]. Dostupné online. 
  2. United Mexican States Election for Mexican Presidency [online]. [cit. 2024-07-26]. Dostupné online. 

Související články

editovat
  NODES
mac 2
os 19
text 2