Tři Studně
Tři Studně jsou obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Nacházejí se uprostřed CHKO Žďárské vrchy, zhruba 6,5 kilometru severozápadně od Nového Města na Moravě. Žije zde 145[1] obyvatel.
| Tři Studně | |
|---|---|
 Pohled od severu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Nové Město na Moravě |
| Obec s rozšířenou působností | Nové Město na Moravě (správní obvod) |
| Okres | Žďár nad Sázavou |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°36′46″ s. š., 16°2′12″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 145 (2024)[1] |
| Rozloha | 4,43 km²[2] |
| Katastrální území | Tři Studně |
| Nadmořská výška | 733 m n. m. |
| PSČ | 592 04 |
| Počet domů | 47 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Tři Studně 25 592 04 Fryšava pod Žákovou horou obec.tristudne@tiscali.cz |
| Starosta | Miloš Brabec |
| Oficiální web: www | |
  Tři Studně | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 587753 |
| Kód části obce | 35335 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatPo smrti hospodářského správce novoměstského ditrichštejnských statků Šimon Kratzer ze Schonsberka, který byl roku 1645 zastřelen švédskými vojáky, se řízení panství ujal jeho syn František Maxmilián Kratzer. Ten v přesně nezjištěné době před rokem 1651 dovolil fryšavským hutním dělníkům, pracujících na jeho panství, postavit stavení na pasece „U tří studní“ a tyto paseky obdělávat. Roku 1651 zde již stály tři chalupy a vznikající ves byla zapsána do purkrechtního registru a chalupníkům byly stanoveny povinnosti vůči vrchnosti. Tato nejstarší část obce byla v oblouku cesty k Fryšavě, kde vyvěral ze tří studánek potůček protékající lesem do rybníka Medlova. Samotný název Tři Studně byl použit až roku 1665. Obec tedy vznikla pozdní horskou kolonizací na novoměstském panství a při něm také již zůstala. V roce 1749 dostala obec vlastní pečeť.[4]
Krásná příroda v okolí přilákala v minulosti mnoho významných osobností. Básník Miroslav Bureš zde sepsal v roce 1954 „Píseň o studánce Rubínce“, kterou o rok později zhudebnil pod názvem „Otvírání studánek“ skladatel Bohuslav Martinů.[5] Také tento kraj poctil svou návštěvou hudební skladatel Václav Kaprál se svou dcerou Vítězslavou Kaprálovou, známou skladatelkou a dirigentkou. Rekreační domek, který si zde rodina Kaprálových postavila, patří do Nadace Českého hudebního fondu.[6]
Rybník Sykovec vznikl mezi lety 1587 a 1646, je tedy starší než samotná obec.
Současnost
editovatV roce 2004 bylo ve Třech Studních slavnostně pojmenováno nejmenší „světové náměstí“, nazvané náměstí Evropské unie, zaznamenané v české knize rekordů.[7] Od tohoto roku se v obci každoročně konaly recesisticky laděné slavnosti, připomínající výročí založení této kuriozity. Oslav se jako hosté zúčastnili např. herečky Květa Fialová a Naďa Konvalinková, hudebník Josef Fousek nebo komentátor Jaroslav Suchánek. Pořádání těchto oslav bylo ukončeno po osmi letech – v roce 2012 se zásluhou bohumínských hasičů nejmenším náměstím stalo náměstí Sv. Floriána v místní části Bohumína Kopytově.[8][9] Toto kopytovské náměstí je navíc prakticky ještě o polovinu menší, než náměstí EU ve Třech Studních, které má rozlohu 116 m².[8]
Ve vesnici se nachází čerpací stanice a letní galerie, která během roku pořádá mnohé výstavy a kulturní akce. V obci se udržuje tradice slavností Otvírání studánek, které jsou pořádány každý rok v květnu u studánek Barborky a Vitulky.[10] Tato tradice je spojena s připomínkou díla básníka Miroslava Bureše a skladatele Bohuslava Martinů.[11]
Přírodní poměry
editovatV obci se nachází rybník Sykovec, nejvýše položený rybník s písčitým dnem na Českomoravské vrchovině.[zdroj?] V blízkosti se nachází studánka Barborka a Vitulka.
Obyvatelstvo
editovat| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 257 | 270 | 263 | 215 | 178 | 177 | 157 | 167 | 124 | 109 | 109 | 89 | 90 | 99 | 109 |
| Počet domů | 39 | 38 | 39 | 37 | 35 | 33 | 31 | 61 | 28 | 25 | 25 | 35 | 35 | 41 | 47 |
Obecní správa
editovatMezi lety 1850–1880 Tři Studně patřily jako osada obce k Fryšavě pod Žákovou horou v okrese Nové Město. V letech 1890–1964 byly obcí v okrese Nové Město na Moravě (1890–1930) (v letech 1869–1900 Nové Město) a později v okrese Žďár. Od roku 1964 do 31. prosince 1991 patřily znovu jako část obce k Fryšavě pod Žákovou horou a od 1. ledna 1992 jsou opět samostatnou obcí.[14]
Obecní symboly
editovatZnak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 26. listopadu 1999.[15]
Pamětihodnosti
editovat- Kaple se zvonicí
- Bývalá letní vila rodiny Kaprálových, nyní penzion
- Symbolický hrob Vítězslavy Kaprálové
- studánky Vitulka a Barborka
Osobnosti
editovat- František Lopaur (1910–1994), plukovník, účastník 2. světové války
Galerie
editovat-
Bývalá letní vila rodiny Kaprálových -
Obecní úřad a obchod -
Kaple a hotel U Loubů -
Náměstí Evropské unie
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ http://www.tristudne.eu/clanek.php?id=2
- ↑ Z historie Otvírání studánek [online]. Tři Studně: Obecní úřad [cit. 2016-12-02]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.tristudne.cz [online]. [cit. 2011-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-31.
- ↑ Rozcestník ve Třech Studních doplnily kresby [online]. 2013-08-12 [cit. 2018-06-20]. Dostupné online.
- ↑ a b NEDĚLKOVÁ, Jana. Náměstí ve Třech Studních přišlo o primát: není nejmenší. Žďárský deník [online]. 2012-04-17 [cit. 2018-06-20]. Dostupné online.
- ↑ Kopytov. Místní název [online]. Seznam - mapy.cz [cit. 2018-06-20]. Dostupné online.
- ↑ HALVOVÁ, Monika. Otvírání studánek 2015 [online]. 2015-01-30 [cit. 2016-12-02]. Dostupné online.
- ↑ Slavnost otvírání studánek [online]. [cit. 2016-12-02]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 584. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ Udělené symboly – Tři Studně [online]. 1999-11-26 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tři Studně na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Tři Studně v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
