Wikipedie

Tygr indický

kočkovitá šelma
(přesměrováno z Tygr bengálský)
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: Neencyklopedické formulace

Tygr indický, také zvaný tygr bengálský, je regionální formou poddruhu tygra Panthera tigris tigris. V roce 2015 byla zpochybněna platnost většiny poddruhů tygra. Poddruhy tygr čínský, indočínský, malajský a ussurijský byly označeny za regionální formy Panthera tigris tigris.[2] Následné analýzy celého genomu tygra ale znovu podpořily platnost poddruhu tygr ussurijský.[3][4] Vzhledem těmto výsledkům je taxonomie tygra znovu přezkoumávána komisí IUCN.[5] Tygr indický obývá indický subkontinent a spolu s tygrem ussurijským je největší a nejmohutnější známou kočkovitou šelmou.

Jak číst taxoboxTygr indický
alternativní popis obrázku chybí
Tygr indický
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený
ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádšelmy (Carnivora)
Čeleďkočkovití (Felidae)
RodPanthera
Druhtygr (Panthera tigris)
Trinomické jméno
Panthera tigris tigris
Linné, 1758
Areál rozšíření indického tygra (červeně). Sporná populace dříve řazená k tygrům indickým, nyní považovaná spíše za tygry indočínské, je žlutě.
Areál rozšíření indického tygra (červeně). Sporná populace dříve řazená k tygrům indickým, nyní považovaná spíše za tygry indočínské, je žlutě.
Areál rozšíření indického tygra (červeně). Sporná populace dříve řazená k tygrům indickým, nyní považovaná spíše za tygry indočínské, je žlutě.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

editovat

Hmotnost velkých dospělých samců se pohybuje většinou kolem 200–220 kg, vzácně až 260 kg. Samice váží většinou 100–130 kg, zřídka až 160 kg. Celková délka v přímé linii (včetně ocasu) dosahuje u velkých samců většinou 275–290 cm, vzácně až 305 cm. Celková délka samic činí 240–265 cm. Slavný samec „Bachelor of Powalgarh“ zastřelený Jimem Corbetem v roce 1930 na území Kumaónu (severní Indie) měřil 322,5 cm. Jde o délku měřenou podél křivek těla, takže odpovídající délka měření v přímé linii je asi 307 až 310 cm.[6] V letech 1973 až 1980 bylo v národním parku Čitvan v Nepálu odchyceno 7 dospělých samců s průměrnou hmotností 235 kg (nejtěžší tygr vážil 261 kg). V těchto případech nebylo ale uvedeno, zda měli odchycení tygři plné žaludky, což je pravděpodobné u použité techniky odchytu a použití návnady.[7] Nejmenší zaznamenané hmotnosti indických tygrů pocházejí z mangrovových lesů v Sundarbans, kde dospělé samice váží jen 75 až 80 kg.[8]

Celková délka lebek samců indických tygrů se pohybuje většinou od 329 do 378 mm. Lebka samic je výrazně menší s celkovou délkou mezi 275 a 311 mm.[6]

Základní zbarvení je dosti variabilní, nejčastěji však matně naoranžovělé až lehce narudle-okrově plavé. Příčné pruhy jsou prakticky všude na těle zcela černé a nepříliš husté.[9]

Výskyt

editovat

Tygr indický obývá Indii, Bangladéš, Nepál, Bhútán a Myanmar.[9] Jedná se o lesní šelmu. K životu potřebuje velké území člověkem nedotčené krajiny. Jedna samice potřebuje v minimálně 25 km2.[10] Podle odhadu z roku 2008 se vyskytovalo ve volné přírodě 1790 až 2760 jedinců (v Indii 1170-1660, v Bangladéši 300-500, v Nepálu 100-370, v Bhútánu 70-80 a v Myanmaru 150).[11] I přes relativně vyšší počet indických tygrů je tento podruh tygra ohrožen příbuzenským křížením více než ostatní poddruhy nebo populace kvůli fragmentaci přirozeného prostředí.[4]

Na počátku 20. století byli tygři v Indii běžní. Britové a privilegovaní mahárádžové tygry intenzivně lovili. Historik Mahesh Rangarajan uvádí, že mezi roky 1875 a 1925 bylo uloveno přes 80 000 tygrů.[12] Příchodem terénních džípů během druhé světové války a šířením zbraní po získání nezávislosti v roce 1947 přestal být lov sportem jen pro bohaté lidi, což mělo pro indickou divokou zvěř ničivé důsledky. V roce 1972 byl v Indii schválen zákon o ochraně přírody a lov tygrů byl zakázán. Schválení zákona umožnila indická politická vůdkyně, Indira Gandhi, která měla hluboký zájem o divokou přírodu. Dne 1. dubna 1973 byl Národním parku Jima Corbetta zahájen Projekt tygr, jeden z nejznámějších ochranářských projektů v moderní době. Do roku 1984 se Projekt tygr rozšířil do dalších 14 národních parků.[13]

Potrava a způsob lovu

editovat

Tygři loví především za soumraku a úsvitu, tedy v době kdy je také jejich kořist nejaktivnější. Tygři se obvykle setkávají s potenciální kořistí při pravidelných obchůzkách svého domovského areálu.[14]

Přirozenou potravou tygra jsou kopytníci středních až velkých rozměrů. K potravě indického tygra patří divoká prasata, jeleni (sambar, axis, barasinga), buvol indický, gaur, ale i někteří primáti, jako hulmani a languři, a jiná menší zvířata. Tygr má velmi rád vodu. Proto nepřekvapí, že loví také ryby a výjimečně i krokodýly.[9]

Rozmnožování

editovat
 
Detail tygří tlapy

K páření dochází během celého roku, nejčastěji však od konce listopadu do dubna. Tygřice přichází do říje v intervalech zhruba 3 až 9 týdnů a k páření je svolná asi 3 až 6 dní. Tygřice je březí v průměru 104 až 106 dní. Obvykle se narodí 2 nebo 3 mláďata. Samice kojí mláďata 3 až 6 měsíců, menší kousky masité potravy přijímají od věku 2 měsíců. Skutečného lovu se začínají účastnit ve věku 5 až 6 měsíců.[15]

Bílý tygr

editovat
 
Bílý tygr v ZOO Liberec

Bílí tygři jsou uměle vyšlechtěnou formou tygra indického.V roce 1951 lovci v přírodě odchytili světle zbarvené mládě tygra, samečka Mohana, který se dostal do soukromé sbírky mahárádži z Révy. Mahárádžovi se zalíbilo světlé zbarvení srsti, a tak se rozhodl vyšlechtit bílého tygra. V dospělosti zplodil Mohan několik mláďat s nepříbuznou klasicky zbarvenou samicí Begum. Někteří jejich potomci měli světleji zbarvenou srst. Jedním z nich byla tygřice Radha, se kterou Mohan zplodil čtyři bílá mláďata. Tak započal chov této šelmy, která se vyskytuje pouze v chovech v lidské péči, nikoliv ve volné přírodě. Potomci Mohana pak putovali v 60. letech do Evropy i za oceán do dalších institucí, zoologických zahrad a soukromých chovů.[16]

Bílé zbarvení srsti je znakem částečného albinismu, který značí nedostatek barviva. Od pravých albínů se liší modrým zbarvením očí. Čenich, oční víčka a polštářky tlap jsou načervenalé nikoliv růžové. Pruhy jsou hnědé až tmavě šedé.[16] Existují i téměř zcela bílí tygři se slabými až téměř neexistujícími úzkými pruhy na trupu a světle hnědými kroužky na ocase. Sněhově bílá srst je způsobena další genetickou mutací, tedy přítomností dalšího recesivního genu.[17]

V ČR je chová Zoo Liberec, Zoo Dvorec a Ringelland v Záhoří nad Labem. Na Slovensku bíle tygry chová Zoo Bratislava a Zoo Košice.

Zajímavosti

editovat
  • Za jednu noc je tygr schopen zkonzumovat více než 30 kg masa.[18]
  • Řev tygra je možné slyšet až na vzdálenost 3 kilometrů[9]
  • Indická železnice využívá zvuky vrčících tygrů a bzučících včel k odstrašení slonů.[19]

Galerie

editovat
  •  
    Kresba indického tygra
  •  
    Tygři se v parném dnu rádi zchladí (NP Bandhavgarh)
  •  
    Odpočívající tygr indický
  •  
    Tygr indický ležící na zádech
  •  
    Pár bílých tygrů v Haifské zoologické zahradě
  •  
    Nedospělý samec v pobřežní oblasti Sundarbands
  •  
    Tygři jsou spolu s jaguáry nejlepšími plavci mezi velkými kočkami
  •  
    Lov na tygry byl oblíbenou zábavou vyšších vrstev v 19. a 1. polovině 20. století

Reference

editovat
  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-23].
  2. ↑ WILTING, Andreas; COURTIOL, Alexandre; CHRISTIANSEN, Per. Planning tiger recovery: Understanding intraspecific variation for effective conservation. Science Advances. 2015-06-05, roč. 1, čís. 5, s. e1400175. Dostupné online [cit. 2022-12-04]. ISSN 2375-2548. DOI 10.1126/sciadv.1400175. PMID 26601191. (anglicky) 
  3. ↑ LIU, Yue-Chen; SUN, Xin; DRISCOLL, Carlos. Genome-Wide Evolutionary Analysis of Natural History and Adaptation in the World’s Tigers. Current Biology. 2018-12, roč. 28, čís. 23, s. 3840–3849.e6. Dostupné online [cit. 2022-12-04]. DOI 10.1016/j.cub.2018.09.019. (anglicky) 
  4. ↑ a b ARMSTRONG, Ellie E; KHAN, Anubhab; TAYLOR, Ryan W. Recent Evolutionary History of Tigers Highlights Contrasting Roles of Genetic Drift and Selection. Molecular Biology and Evolution. 2021-05-19, roč. 38, čís. 6, s. 2366–2379. Dostupné online [cit. 2022-12-04]. ISSN 1537-1719. DOI 10.1093/molbev/msab032. PMID 33592092. (anglicky) 
  5. ↑ Panthera tigris. The IUCN red list of threatened species 2022: E. T15955A214862019. [2023-08-05] [https://www.iucnredlist.org/species/15955/5330476]
  6. ↑ a b MAZÁK, Vratislav. Der Tiger Panthera tigris. 4., unveränd. Aufl.+, Nachdr. der 3. Aufl. von 1983. vyd. Magdeburg: [s.n.] 228 s. S. 144.
  7. ↑ SMITH, James L. David; SUNQUIST, Melvin E.; TAMANG, Kirti Man. A Technique for Capturing and Immobilizing Tigers. The Journal of Wildlife Management. 1983, roč. 47, čís. 1, s. 255–259. Dostupné online [cit. 2022-12-06]. ISSN 0022-541X. DOI 10.2307/3808080. 
  8. ↑ BARLOW, Adam C. D.; MAZÁK, Ji; AHMAD, Ishtiaq U. A preliminary investigation of Sundarbans tiger morphology. www.degruyter.com. 2010-09-01, roč. 74, čís. 3, s. 329–331. Dostupné online [cit. 2022-12-08]. ISSN 1864-1547. DOI 10.1515/mamm.2010.040. (anglicky) 
  9. ↑ a b c d MAZÁK, Vratislav. Velké kočky a gepardi. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1980. 192 s. S. 128, 135, 138.
  10. ↑ MAJUMDER, Aniruddha; BASU, Santanu; SANKAR, Kalyanasundaram. Home ranges of Bengal tiger (Panthera tigris tigris L.) in Pench Tiger Reserve, Madhya Pradesh, Central India. Wildlife Biology in Practice. 2012-09-22, roč. 8, čís. 1, s. 230. Dostupné online [cit. 2022-12-13]. ISSN 1646-2742. DOI 10.2461/wbp.2012.8.4. (anglicky)  Archivováno 2. 5. 2017 na Wayback Machine.
  11. ↑ SEIDENSTICKER, John; GRATWICKE, Brian; SHRESTHA, Mahendra. How Many Wild Tigers Are There? An Estimate for 2008. [s.l.]: Elsevier Dostupné online. ISBN 978-0-8155-1570-8. DOI 10.1016/b978-0-8155-1570-8.00022-0. S. 295–299. (anglicky) DOI: 10.1016/B978-0-8155-1570-8.00022-0. 
  12. ↑ Rangarajan, M. India’s Wildlife History. Delhi: Permanent Black; 2001
  13. ↑ WRIGHT, Belinda. Will the Tiger Survive in India?. [s.l.]: Elsevier Dostupné online. ISBN 978-0-8155-1570-8. DOI 10.1016/b978-0-8155-1570-8.00005-0. S. 87–100. (anglicky) DOI: 10.1016/B978-0-8155-1570-8.00005-0. 
  14. ↑ SCHALLER, George B. The Deer and the Tiger: A Study of Wildlife in India. Chicago: Chicago University Press, 1967.
  15. ↑ MAZAK, Vratislav. Panthera tigris. Mammalian Species. 1981-05-08, čís. 152, s. 1. Dostupné online [cit. 2022-12-27]. DOI 10.2307/3504004. 
  16. ↑ a b tygr indický - bílá forma [online]. [cit. 2023-02-22]. Dostupné online. 
  17. ↑ XU, Xiao; DONG, Gui-Xin; SCHMIDT-KÜNTZEL, Anne. The genetics of tiger pelage color variations. Cell Research. 2017-07, roč. 27, čís. 7, s. 954–957. Dostupné online [cit. 2023-03-07]. ISSN 1748-7838. DOI 10.1038/cr.2017.32. PMID 28281538. (anglicky) 
  18. ↑ SUNQUIST, Mel; SUNQUIST, Fiona. Wild Cats of the World. Chicago, London: University of Chicago Press, 2002. Dostupné online. S. 351. (anglicky) 
  19. ↑ MISSION, Bee. Indian Railway Uses Bee and Tiger Sounds to Deter Elephants. Bee Mission [online]. [cit. 2022-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-10. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tygr_indický&oldid=24234430“
  NODES
Done 1
orte 1
Story 3