Upír obecný
Upír obecný (Desmodus rotundus E. Geoffroy, 1810), někdy nazývaný též upír rudý nebo upír velký, je druh tropických netopýrů žijící ve Střední a Jižní Americe.
 Upír obecný | |
|---|---|
 Upír obecný | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | letouni (Chiroptera) |
| Čeleď | listonosovití (Phyllostomidae) |
| Podčeleď | upíři (Desmodontinae) |
| Rod | upír (Desmodus) |
| Binomické jméno | |
| Desmodus rotundus (E. Geoffroy, 1810) | |
 areál rozšíření upíra obecného | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Synonyma
editovat- Desmodus rufus
- Phyllostoma rotundus
Popis
editovatTělesné rozměry:
- Délka: tělo 8 cm
- Rozpětí křídel: 20 cm
- Hmotnost: do 50 g
Areál rozšíření
editovatStřední a Jižní Amerika (jih USA až do Argentiny), tropické a subtropické oblasti od Mexika po sever Chile a Argentiny
Potrava
editovatUpír obecný se živí výhradně krví teplokrevných živočichů.
Upíři nejsou příliš obratní letci a podobně jako kaloni vysílají ultrazvukové signály nižší frekvence. Existuje teorie, že právě toto znevýhodnění donutilo předka upírů, aby se místo chytání hmyzu za letu živil ektoparazity velkých savců. Společně s krví nasátými cizopasníky tak spořádal i větší či menší množství krve hostitele.
Dnešní upíři jsou plně přizpůsobeni ke konzumaci krve. Stoličky mají téměř úplně redukované, zato řezáky jsou velmi ostré a slouží k naříznutí kůže hostitele. Správné místo, kam kousnout, pozná upír pomocí zvláštního tepločivného orgánu, který mají v okolí nozder – zaznamená tepající krev, kterou nesaje, ale olizuje jazykem, který vylučuje enzym hirudin proti srážení krve.
Způsob života
editovatPřes den se ukrývají na tmavých místech, v jeskyních, v dutinách stromů i v budovách, často ve velkých koloniích, někdy společně s dalšími druhy netopýrů. Vylétávají, teprve když je úplná tma, a hledají hostitele. Létají pomalu a nízko nad zemí.
K hostiteli málokdy přilétávají, jakmile nějakého objeví, přistanou na zem a dojdou po čtyřech.
Délka života: nejstarší známý exemplář ve volné přírodě 9 let, v zajetí až 20 let
Reference
editovat- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Desmodus rotundus na Wikimedia Commons
