Výzkumný ústav rostlinné výroby
Výzkumný ústav rostlinné výroby (VÚRV) je veřejná výzkumná instituce, která je od svého založení v roce 1951 centrem aplikovaného výzkumu zaměřeného na rostlinnou výrobu a příbuzné obory.[1] Sídlem a hlavním pracovištěm ústavu je areál v Praze–Ruzyni. Kromě toho má ústav řadu dalších mimopražských výzkumných stanic a vědeckých pracovišť. Patří k nim i vlastní výzkumná vinice na Karlštejně.
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. | |
---|---|
Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze–Ruzyni; pohled od nádraží Praha-Ruzyně | |
Zkratka | VÚRV |
Vznik | 1. 1. 1951 |
Typ | veřejná výzkumná instituce |
Právní forma | veřejná výzkumná instituce |
Sídlo | Drnovská 507/73, 161 06 Praha 6 – Ruzyně |
Souřadnice | 50°5′2,35″ s. š., 14°18′36,97″ v. d. |
Ředitel | RNDr. Mikuláš Madaras, Ph.D. |
Mateřská organizace | Ministerstvo zemědělství ČR |
Počet zaměstnanců | 300 |
Oficiální web | www |
Datová schránka | 3tnj7g7 |
IČO | 00027006 (VR) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V ústavu se provádí základní i aplikovaný výzkum zaměřený na inovace a praktické využití vědeckých poznatků v oblasti rostlinné výroby. Hlavním cílem tohoto výzkumu je podpora trvale udržitelného rozvoje zemědělství při zvyšování efektivnosti rostlinné výroby. Ruku v ruce s tím kráčí i snaha o co nejmenší negativní dopad těchto činností na životní prostředí a zdraví člověka.[1]
Mimo základní a aplikovaný výzkum provozuje VÚRV, v. v. i., v rámci realizace Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství (NPGZ)[2] rovněž genovou banku (banka genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů)[3] a je koordinátorem a řešitelem Národního programu konzervace a využití genofondu rostlin a agrobiodiversity a Národního programu genetických zdrojů mikroorganismů a drobných živočichů hospodářského významu.[2] Tím se významně podílí na uchování a dalším rozvoji sbírek genetických zdrojů zemědělských plodin, drobných organismů a mikroorganismů významných pro zemědělství.[1] Nezbytnou samozřejmostí je úzká spolupráce s vysokými školami a univerzitami.
Historie
editovatÚstav vznikl v roce 1951 jako Ústřední výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze – Ruzyni.[4] Navázal tím na prvorepublikové Státní výzkumné ústavy zemědělské v Praze a Moravský zemský výzkumný ústav v Brně, jež byly založeny již v roce 1919.[5] Areál, do něhož byl ústav umístěn, sloužil v letech 1934–1951 Zemskému pomologickému ústavu, který sem byl přemístěn z pražské Troji, kde fungoval od roku 1871.[6]
Dnešní hlavní budova ústavu, vystavěná ve stylu takzvaného českého funkcionalismu,[5] se začala stavět na jaře roku 1932 a byla dokončena již za jeden a půl roku, na podzim 1934.[6] Výstavbu areálu, v němž byly zřízeny rovněž skleník a nevelký blok bytovek, financovala ze svých prostředků země Česká, jelikož pomologický ústav patřil do skupiny zemských hospodářských škol.[6] K další výstavbě došlo až v éře VÚRV, kdy v areálu přibylo několik nových budov. Šlo zejména o fytotron neboli uzavřený klimatizovaný prostor pro hlubší výzkum růstu a vývoje rostlin, genovou banku a budovu genetického inženýrství. Budovy se nacházejí v parku, který je současně jedinečnou dendrologickou sbírkou s téměř 600 stromy a keři, z nichž přes 200 pochází z původní výsadby prováděné v 30. letech.[5]
V roce 1968 byl název ústavu rozhodnutím Ministerstva zemědělství a výživy (MZVž) změněn na Výzkumné ústavy rostlinné výroby v Praze – Ruzyni.[4] Od roku 1978 zněl název z rozhodnutí téže instituce Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze – Ruzyni.[4]
V letech 1985–1991 se ústav rozrostl o odbor základní agrotechniky, když do něj ministerstvo začlenilo Výzkumný ústav základní agrotechniky v Hrušovanech u Brna.[4] V roce 1989 pak Federální ministerstvo zemědělství a výživy rozhodlo o začlenění převážné části Ústavu pro vědeckou soustavu hospodaření v Praze do rámce VÚRV.[4]
V roce 1993 došlo v rámci změn ve výzkumné základně ČR i k restrukturalizaci VÚRV. Byly při ní zrušeny některé odbory a některé pokusné stanice zanikly nebo přešly do soukromého sektoru.[4] Následujícího roku začlenilo ministerstvo do VÚRV část zrušeného Výzkumného a šlechtitelského ústavu zelinářského v Olomouci. Tím se oddělení genové banky rozrostlo o genofond zelenin a kořeninových, aromatických a léčivých rostlin.[4] V roce 1995 se odbor rostlinolékařství rozrostl o oddělení ochrany zásob z Výzkumného ústavu potravinářského v Praze.[4]
Rok 2000 přinesl další rozšíření. Z Ústavu zemědělských a potravinářských informací v Praze přešly do VÚRV výzkumné stanice travních ekosystémů v Liberci a Jevíčku. V roce 2001 se ústav stal státní příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem bylo Ministerstvo zemědělství ČR. A konečně v roce 2007 se VÚRV stal veřejnou výzkumnou institucí, čímž mu k názvu přibyla zkratka v. v. i.[4]
Kulturní statek
editovatV areálu VÚRV se nacházejí výrazné stavební památky z období funkcionalismu. Proto vedení ústavu požádalo se souhlasem Ministerstva zemědělství České republiky v dubnu 1995 tehdejší Pražský památkový ústav (dnes Státní památkový ústav v hlavním městě Praze) o zahájení přípravy návrhu k vyhlášení areálu VÚRV, tedy parku a jádra budov, za nemovitou kulturní památku.[6]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c O nás. In: Výzkumný ústav rostlinné výroby [online]. [2021] [cit. 6. 1. 2024]. Dostupné z: https://www.vurv.cz/o-nas/
- ↑ a b Co je Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství (NPGZ). In: Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. [online]. [2023] [cit. 6. 1. 2024]. Dostupné z: https://www.np-genetickezdroje.cz/
- ↑ Oddělení genové banky. In: Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. [online]. 2010 [cit. 6. 1. 2024]. Dostupné z: web.archive.org/web/20160305001004/http://www.vurv.cz/index.php?p=oddeleni_genove_banky&site=vyzkum
- ↑ a b c d e f g h i Historie. In: Výzkumný ústav rostlinné výroby [online]. [2021] [cit. 6. 1. 2024]. Dostupné z: https://www.vurv.cz/o-nas/historie/
- ↑ a b c Fontána v areálu Výzkumného ústavu rostlinné výroby. In: DVOŘÁK, Pavel a PODAŘIL, Tomáš. Pražské kašny a fontány [online]. [2017] [cit. 6. 2. 2024] Dostupné z: https://www.prazskekasny.cz/fontana-v-arealu-vyzkumneho-ustavu-rostlinne-vyroby/
- ↑ a b c d PROFI PRESS. Pomologický ústav v Troji a Ruzyni – výročí vzniku a zániku. In: Agroweb [online]. 19.04.2004 [cit. 6. 2. 2024] Dostupné z: https://zahradaweb.cz/pomologicky-ustav-v-troji-a-ruzyni-vyroci-vzniku-a-zaniku/
Literatura
editovat- LUKEŠ, Zdeněk. Pomologický ústav. Neviditelný pes [online]. 10.9.2013 [cit. 6. 2. 2024]. Dostupné z: https://neviditelnypes.lidovky.cz/architekt/architektura-pomologicky-ustav.A130908_225710_p_architekt_wag