Vendryně
Vendryně (v místním nářečí a polsky Wędrynia, německy Wendrin) je obec v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji na historickém území Těšínského Slezska, která leží na řece Olši. Žije zde přibližně 4 500[1] obyvatel. Značnou část obyvatel tvoří početná polská menšina a velice rozšířené je zde nářečí „po naszymu“.[4] Součástí obce je také osada Zaolší. Sousedními obcemi sídla jsou Nýdek, Košařiska, Hrádek, Bystřice, Třinec a Gmina Holešov.
| Vendryně | |
|---|---|
 Vendryňská vápenka | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Třinec |
| Obec s rozšířenou působností | Třinec (správní obvod) |
| Okres | Frýdek-Místek |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Historická země | Slezsko |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°40′0″ s. š., 18°42′47″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 4 486 (2024)[1] |
| Rozloha | 20,95 km²[2] |
| Katastrální území | Vendryně |
| Nadmořská výška | 350 m n. m. |
| PSČ | 739 94, 739 95 |
| Počet domů | 1 294 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Vendryně 500 739 94 Vendryně obec@vendryne.cz |
| Starosta | Raimund Sikora, DiS. |
| Oficiální web: www | |
  Vendryně | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 554928 |
| Kód části obce | 180017 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název
editovatJméno vesnice je polské, jinak ale málo jasné. Jeho základem bylo možná jméno Wędr/Wędra/Wędro, domácké podoby jména Andrzej; jméno by pak znamenalo "Wędrova ves". Jinou možností je, že šlo původně o jméno vodního toku, které bylo přeneseno na osadu na ní ležící, a jeho základem byl kořen wędr- označující vodu, jméno by pak bylo označením říčky bohaté na vodu.[5]
Historie
editovatObec Vendryně ležící v podhůří Těšínských Beskyd patří mezi nejstarší osady v regionu východního Slezska. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1305. Již v té době stál ve Vendryni kostel, který považují někteří badatelé za jeden z nejstarších na Těšínsku. Je zde k vidění (před oltářem) cenný zvon z první poloviny 15. století zhotovený krakovským zvonařem Johannem Freudentalem. Ve Vendryni stojí rovněž panský dvůr posledního šlechtického majitele obce barona Adama Borka postavený v 16. století. K němu patřil panský pivovar, kde se vařilo výborné pivo konkurující dokonce pivu těšínskému. Adam Borek, daroval vesnici Špitálnímu řádu milosrdných bratří přivedených do Slezska. Řád brzy založil klášter s nemocnicí a kostelem v Těšíně. V roce 1702 byla vesnice prodána za 30 000 zlatých Habsburkům. Vendryně byla chudá vesnice. Rolníci měli málo polí a pastviny chyběly. V roce 1849 bylo z 340 rodin (1 519 osob) pouze 26 rodin rolníků, 91 rodin chalupníků a až 223 rodin bezzemků, kteří v té době žili hlavně z práce na u místních hospodářů jakož i z těžby železné rudy a kamene, vypalování vápna (těžba vápna skončila v roce 1965). Rozvoj Vendryně nastal v 19. století v souvislosti se založením třineckých železáren. Vendryňská vápenka dodávala vápno pro hutě, jež vendryňské občany v hojné míře zaměstnávaly.
Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 byl počet obydlí ve vesnici 301 a občanů bylo 2 587, z toho 2 559 trvale registrovaných, 788 (30,5%) bylo katolíků, 1 783 (68,9%) protestantů, 16 (0,6%) židů, 2 491 (96,3%) polsky, 62 (2,4%) německy a 6 (0,2%) česky hovořících.[6]
V roce 1906 bylo v obci zřízeno sídlo nejstarší polské gymnastické společnosti v rámci Polského tělocvičného spolku „Sokol“ („Sokół”). V době vytvoření měla společnost přes 40 členů. Gymnasté jsou aktivní i dnes. V obci aktivně působí MK PZKO.
Obyvatelstvo
editovat| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 733 | 1 989 | 2 116 | 2 373 | 2 587 | 2 775 | 3 356 | 3 117 | 3 375 | 3 326 | 3 573 | 3 590 | 3 842 | 4 137 | 4 383 |
| Počet domů | 194 | 226 | 253 | 265 | 301 | 321 | 422 | 490 | 607 | 707 | 802 | 897 | 963 | 1 120 | 1 294 |
-
Věková struktura obyvatel obce Vendryně roku 2011
Obecní správa a politika
editovatMezi lety 1869–1979 Vendryně byla obcí v okrese Český Těšín (1869–1950) (v letech 1869–1910 Těšín) a později v okrese Frýdek-Místek. Od 1. ledna 1980 do 31. prosince 1994 patřila jako část statutárního města k Třinci a od 1. ledna 1995 je opět samostatnou obcí.[9]
Obecní symboly
editovatZnak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 7. května 1997.[10]
Blason znaku: Modro-červeně polcený štít. V pravém poli vyniká polovina zlaté orlice s červenou zbrojí, v levém tři stříbrné mušle pod sebou.
Blason vlajky: Červený list s modrým svislým žerďovým pruhem s polovinou žluté orlice s červenou zbrojí, širokým jednu třetinu délky listu. U orlice v červeném poli tři bílé mušle pod sebou. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Zlatá Těšínská orlice symbolizuje nejen obecně geografickou příslušnost k regionu Těšínska, nýbrž také někdejší přímou vazbu obce k dominiu těšínské knížecí komory, jehož součástí byla Vendryně od roku 1702. Druhou z dvojice figur vendryňského znaku a vlajky pak představuje trojice pod sebou položených svatojakubských mušlí. Jejich počet vystihuje počet tří starých vsí Vendryně, Lidéřovic a Rybářovic, z nichž vznikla pozdější obec Vendryně a mušle současně symbolizují i počet tří národností, jež se v minulosti i dnes setkávaly a setkávají na multijazyčném území Těšínska.
Volby do zastupitelstva
editovat| Datum voleb | Zvolení zastupitelé | Starosta |
|---|---|---|
| 1998 | Zvolení zastupitelé | Stefan Kujawa |
| 1. listopadu - 2. listopadu 2002 | Zvolení zastupitelé | Rudolf Bilko |
| 20. října - 21. října 2006 | Zvolení zastupitelé | Rudolf Bilko |
| 15. října - 16. října 2010 | Zvolení zastupitelé | Rudolf Bilko |
| 10. dubna - 11. října 2014 | Zvolení zastupitelé | Bohuslav Raszka |
| 5. října - 6. října 2018 | Zvolení zastupitelé | Raimund Sikora |
Doprava
editovatVesnice leží na hlavní elektrizované železniční trati Bohumín–Čadca na ní se nachází stejnojmenná zastávka, silnici první třídy I/11 a silnici druhé třídy II/474.
Pamětihodnosti
editovat- Kostel svaté Kateřiny
- Vendryňské vápenky – pece na pálení vápna z počátku 19. století
- Památník obětem 2 světové války na stránkách ministerstva obrany Archivováno 9. 7. 2018 na Wayback Machine.
Osobnosti
editovat- Jiří Cieńciała (* 1950), politik
- Ewa Farna (* 1993), zpěvačka
- František Frištenský (1887–1965), zápasník a sedlák. Bratr Gustava Frištenského. Ve Vendryni žil v letech 1919 až 1925.[11]
- Beata Hlavenková (* 1978), jazzová pianistka a skladatelka
- Josef Holeksa (1934–2014), fotbalista-obránce
- Eduard Kowala (1926–2017), salesián-koadjutor,[12] misionář v Hongkongu.[13]
- Georg Michalsen (1906–1993), důstojník SS, válečný zločinec, účastník Operace Reinhard
- Jan Szeruda (1889–1962), profesor teologie, biskup
- Czeslaw Walek (* 1975), právník a aktivista
- Jan Wojnar (1944–2014), konceptuální umělec
Partnerské obce
editovat
Galerie
editovat-
Polská škola -
Dům PZKO -
Dvojjazyčná cedule při vjezdu do obce -
Kostel sv. Kateřiny -
Evangelický hřbitov -
Dům PZKO na Zaolší
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ SLOVNÍK po naszi(y)mu [online]. Skupina BLAF [cit. 2016-05-29]. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 677–678.
- ↑ PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 614. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ Udělené symboly – Vendryně [online]. 1997-05-07 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Zapomenutí siláci (VIII.): František Frištenský. kulturistika.ronnie.cz [online]. [cit. 2023-05-26]. Dostupné online.
- ↑ Salesiáni koadjutoři [online]. [cit. 2023-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Šli až za hranice... Sborník zemřelých českých salesiánů, misionářů, emigrantů a salesiánek misionářek [online]. Praha: SADBA, 2019 [cit. 2023-11-12]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vendryně na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Vendryně v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Panoramatická mapa Vendryně a okolí
- Sportovci Vendryně
