Vigdís Finnbogadóttir
Vigdís Finnbogadóttir (přechýleně Finnbogadóttirová; * 15. dubna 1930 Reykjavík) je islandská politička, v letech 1980–1996 čtvrtá islandská prezidentka. Zvolením na post prezidentky se stala první prezidentkou v Evropě a vůbec první ženskou hlavou státu zvolenou v demokratických volbách na světě.
Vigdís Finnbogadóttir | |
---|---|
4. Prezidentka Islandu | |
Ve funkci: 1. srpna 1980 – 1. srpna 1996 | |
Předchůdce | Kristján Eldjárn |
Nástupce | Ólafur Ragnar Grímsson |
Stranická příslušnost | |
Členství | Strana nezávislosti |
Narození | 15. dubna 1930 (94 let) Reykjavík, Island |
Alma mater | Fakulta umění Pařížské univerzity Islandská univerzita Kodaňská univerzita Univerzita Josepha Fouriera |
Profese | politička |
Ocenění | Řád slona (1981) velkokříž s řetězem Řádu bílé růže (1982) čestný doktor Univerzity Bordeaux Montaigne (1987) velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1988) čestný doktor Miamské univerzity (1993) … více na Wikidatech |
Commons | Vigdís Finnbogadóttir |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Studovala na univerzitě v Grenoblu, na Sorbonně francouzskou literaturu a poté i v Kodani a na islandské univerzitě dějiny divadla. Nejprve pracovala v divadelnictví a vyučovala francouzštinu, poté se stala známá jako aktivistka bojující proti ozbrojeným silám Spojených států sídlícím na území Islandu a vyžadující vystoupení Islandu z NATO („Ísland úr NATO, herinn burt“). Po zvolení prezidentkou pracovala na vytvoření dobrého jména své země v zahraničí. Poté, co odešla z funkce, podílela se na různých mezinárodních mírových projektech, dodnes je vyslankyní dobré vůle UNESCO.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Vigdís Finnbogadóttir na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vigdís Finnbogadóttir na Wikimedia Commons