Viktor Emanuel II.
Viktor Emanuel II., ital. Vittorio Emanuele II Carignano nebo Vittorio Emanuele di Savoia, (14. března 1820, Turín – 9. ledna 1878, Řím) byl v letech 1849 až 1861 král Sardinie a od roku 1861 první král sjednocené Itálie s čestným titulem „Otec vlasti“. Pocházel ze savojské dynastie.
| Viktor Emanuel II. | |
|---|---|
| Sardinsko-piemontský král Italský král | |
 Viktor Emanuel II. | |
| Doba vlády | 28. července 1849 – 17. března 1861 17. března 1861 – 9. ledna 1878 |
| Úplné jméno | Umberto Rainerio Carlo Emanuele Giovanni Maria Ferdinando Eugenio di Savoia |
| Narození | 14. března 1820 Turín,  Sardinské království |
| Úmrtí | 9. ledna 1878 Řím,  Italské království |
| Pohřben | Pantheon a Tomb of Victor Emmanuel II |
| Předchůdce | Karel Albert Sardinsko-Piemontský |
| Nástupce | Umberto I. |
| Manželky | Adéla Habsbursko-Lotrinská Rosa Vercellana |
| Potomci | Umberto, Amádeo, Odon, Karel Albert, Ludovika Tereza, Marie Pia |
| Dynastie | Savojští |
| Otec | Karel Albert Sardinsko-Piemontský |
| Matka | Marie Tereza Toskánská |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život a působení
editovatNarodil se jako první syn Marie Terezy Toskánské a Karla Alberta Sardinského, mládí strávil ve Florencii a roku 1842 se oženil se svou sestřenicí Adelheid Rakouskou. Bojoval v armádě svého otce a účastnil se i bitvy u Custozy roku 1848. Když jeho otec po porážce v bitvě u Novary roku 1849 abdikoval, nastoupil po něm a brzy sjednal poměrně příznivé příměří s rakouským velitelem maršálkem Radeckým. Když je sardinský parlament odmítl ratifikovat, vypsal nové volby a roku 1852 jmenoval premiérem vynikajícího politika, hraběte Camilla Cavoura. Postavil se do čela hnutí za sjednocení Itálie (Risorgimento) a stal se jeho symbolem.
V roce 1854 se připojil k Británii a Francii v Krymské válce a roku 1858 na schůzce s císařem Napoleonem III. uzavřel tajnou dohodu, že za pomoc Francie proti Rakousku jí odstoupí Nice a Savojsko. Italsko-francouzské tažení proti Rakousku 1859 začalo úspěšně, ale z obav před mobilizací Pruska Napoleon III. uzavřel tajnou dohodu s mladým císařem Františkem Josefem I., že Piemonťané dostanou pouze Lombardsko, kdežto Benátsko zůstane Rakousku. To bylo pro Italy velké zklamání, protože o dohodě nic nevěděli. Turínskou smlouvou roku 1860 Francie skutečně získala Nice a Savojsko, kdežto Viktor Emanuel II. vytáhl proti církevnímu státu a jeho vojsko zatlačil až k Římu, načež byl papežem exkomunikován.
Giuseppe Garibaldi mezitím dobyl Sicílii a Neapol a po plebiscitech se k němu připojily i další severoitalské provincie. Král se v říjnu 1860 slavnostně setkal s Garibaldim, který mu vzdal svůj hold, a 17. března 1861 nově zvolený parlament provolal Viktora Emanuela italským králem. Roku 1866 se král spojil s Pruskem proti Rakousku a i když vojensky neuspěl, získal na Bismarckův nátlak od Rakouska Benátsko. Garibaldi se dvakrát pokusil dobýt Řím, ale vstoupil do něho, až když Francie po porážce roku 1870 musela odtud stáhnout svou posádku. 2. července 1871 král přemístil svoji rezidenci a usadil se v Kvirinálském paláci, kde dodnes sídlí italský president.
Zbytek jeho panování byl poměrně klidný a zemřel roku 1878, když předtím ještě odmítl papežského vyslance, který s ním chtěl jednat o zrušení exkomunikace. Byl slavnostně pohřben v římském Pantheonu, kde u jeho hrobu dodnes stojí hlídka veteránů. Roku 1895 bylo rozhodnuto postavit mu velký památník jako „oltář Vlasti“ (Altare della Patria) ve středu města na severním úbočí Kapitolu. Památník byl slavnostně otevřen k 50. výročí sjednocení v roce 1911 a dokončen roku 1925. Nebyl vysokého vzrůstu ( měřil 158 cm).[zdroj?]
Potomci
editovatDěti z prvního manželství, uzavřeného 12. dubna 1842 ve Stupinigi, s rakouskou arcivévodkyní Adlétou Rakouskou (1822–1855):
- 1. Marie Klotilda (2. 3. 1843 Turín – 25. 6. 1911 Moncalieri)[1]
- ⚭ 1859 Napoleon Jérôme Bonaparte (9. 9. 1822 Terst – 17. 3. 1891 Řím),[2] princ Napoléon, hrabě z Moncalieri
- 2. Umberto I. (14. 3. 1844 Turín – 29. 7. 1900 Monza), italský král od roku 1978 až do své smrti, [3] spolu s manželkou pohřben v římském Pantheonu[3]
- ⚭ 1868 Markéta Savojská (20. 11. 1851 Turín – 4. 1. 1926 Bordighera)
- 3. Amadeus I. Ferdinand Maria (30. 5. 1845 Turín – 18. 1. 1890 tamtéž), vévoda z Aosty, král španělský v letech 1870–1873[4]
- I. ⚭ 1863 Marie Viktorie dal Pozzo (9. 8. 1847 Paříž – 8. 11. 1876 Sanremo)[5]
- II. ⚭ 1888 Marie Leticie Bonaparte (20. 11. 1866 Paříž – 25. 10. 1926 Moncalieri)[6]
- 4. Oddone Evžen (11. 7. 1846 Turín – 22. 1. 1866 Janov), vévoda z Montferratu, svobodný a bezdětný[7]
- 5. Maria Pia (16. 10. 1847 Turín – 5. 7. 1911 Stupinigi)[8]
- ⚭ 1862 Ludvík I. Portugalský (31. 10. 1838 Lisabon – 19. 10. 1889 Cascais), král Portugalska a Algarve od roku 1861 až do své smrti[9]
- 6. Karel Albert (2. 6. 1851 Turín – 28. 6. 1854 tamtéž), vévoda z Chablais[10]
- 7. Viktor Emanuel (*/† 6. 7. 1852 Turín)[11]
- 8. Viktor Emanuel (8. 1. 1855 Turín – 17. 5. 1855 tamtéž)[12]
Děti s druhou manželkou Rosou Terezou Vercellanovou, s níž uzavřel morganatické manželství 7. listopadu 1869 v Římě:
- Emanuel Filibert (1851–1894), hrabě z Mirafiori a Fontanafredda ∞ 1872/73 Blanka z Larderela
- Viktorie (1848–1905)
- Donato Etna (1858–1938)
- Viktor Emanuel Rho-Guerriero (1861–?)
- Marie Pia Rho-Guerriero ∞ markýz Alessandro Montecuccoli[13]
Tituly, oslovení a vyznamenání
editovat
Tituly a oslovení
editovat- 14. března 1820 – 27. dubna 1831: Jeho Královská Výsost princ Viktor Emanuel Savojský (Vittorio Emanuele di Savoia.)
- 27. dubna 1831 – 23. března 1849: Jeho Královská Výsost princ z Piemontu
- 23. března 1849 – 17. března 1861: Jeho Veličenstvo král Sardinie
- 17. března 1861 – 9. ledna 1878: Jeho Veličenstvo král Itálie
Vyznamenání
editovatItálie
editovat- Řád zvěstování
- Řád sv. Mauricia a sv. Lazara
- Savojský vojenský řád
- Řád italské koruny
- Civilní savojský řád
- Zlatá medaile za vojenské zásluhy
- Medaile vojenské odvahy
- Medaile za osvobození Říma
- Pamětní medaile Sjednocené Itálie
Zahraniční
editovat- Královský řád Kamehameha I. (Havaj)
- Řád slona (Dánsko)
- Podvazkový řád (Velká Británie)
- Řád zlatého rouna (Rakousko-Uhersko)
- Řád svatého Josefa (Toskánsko)
- Médaille militaire (Francie)
- Řád Serafínů (Švédsko)
Vývod z předků
editovat| Ludvík Viktor Savojský | ||||||||||||
| Viktor Amadeus II. z Carignana | ||||||||||||
| Kristýna Hesensko-Rotenburská | ||||||||||||
| Karel Emanuel Savojsko-Carignanský | ||||||||||||
| Ludvík Lotrinský | ||||||||||||
| Josefína Lotrinská | ||||||||||||
| Ludvika de Rohan | ||||||||||||
| Karel Albert Sardinský | ||||||||||||
| August III. Polský | ||||||||||||
| Karel Saský | ||||||||||||
| Marie Josefa Habsburská | ||||||||||||
| Marie Kristýna Saská | ||||||||||||
| Stanislav von Corvin-Krasinski | ||||||||||||
| Franziska von Corvin-Krasińska | ||||||||||||
| Aniela Humiecka | ||||||||||||
| 'Viktor Emanuel II.' | ||||||||||||
| František I. Štěpán Lotrinský | ||||||||||||
| Leopold II. | ||||||||||||
| Marie Terezie | ||||||||||||
| Ferdinand III. Toskánský | ||||||||||||
| Karel III. Španělský | ||||||||||||
| Marie Ludovika Španělská | ||||||||||||
| Marie Amálie Saská | ||||||||||||
| Marie Tereza Toskánská | ||||||||||||
| Karel III. Španělský | ||||||||||||
| Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský | ||||||||||||
| Marie Amálie Saská | ||||||||||||
| Luisa Marie Amélie Tereza Neapolsko-Sicilská | ||||||||||||
| František I. Štěpán Lotrinský | ||||||||||||
| Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská | ||||||||||||
| Marie Terezie | ||||||||||||
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Maria Clotilde Therese Louise di Savoia-Carignano, Princess of Montfort, Princess Napoléon Bonaparte. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online.
- ↑ Person Page. thepeerage.com [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online.
- ↑ a b Umberto I Savoy (1844-1900) - Find a Grave.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ King Amadeo I (1845-1890) - Find a Grave Memorial. www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Maria Vittoria Dal Pozzo Della Cisterna.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Marie Létizia Eugénie Catherine Adélaïde Bonaparte, Duchess of Aosta. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online.
- ↑ Duke Oddone Eugenio Savoy. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online.
- ↑ Maria Pia of Savoy, Queen consort of Portugal. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online.
- ↑ Luís I, Rei de Portugal e dos Algarves. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online.
- ↑ Carlo Alberto of Savoy-Carignano (1851-1854) -.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Vittorio Emanuele of Savoy-Carignano (1852-1852).... www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Vittorio Emanuele of Savoy-Carignano (1855-1855).... www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ http://genealogy.euweb.cz/savoy/savoy6.html
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Viktor Emanuel II. na Wikimedia Commons - Seznam prací o Viktoru Emanuelovi II. v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
| Předchůdce: Karel Albert I. |
|
Sardinsko-piemontský král 1849–1861 |
|
Nástupce: – |
| Předchůdce: – |
|
Italský král 1861–1878 |
|
Nástupce: Umberto I. |
