Santálovité
Santálovité (Santalaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu santálotvaré (Santalales). Jsou to poloparazitické zelené dřeviny a byliny, rozšířené po celém světě. Z rostlin rostoucích v České republice sem patří jmelí a lněnky. Santalovník bílý je zdrojem známého vonného santalového dřeva.
Santálovité | |
---|---|
Jmelí bílé (Viscum album) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | santálotvaré (Santalales) |
Čeleď | santálovité (Santalaceae) R.Br., 1810 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
editovatSantálovité jsou poloparazitické keře, stromy a byliny, připojující se kořenovými útvary nazývanými haustoria ke kořenům nebo kmenům a větvím hostitelských rostlin. Listy jsou jednoduché, střídavé nebo vstřícné, bez palistů, někdy redukované na pouhé šupiny. Čepel listů je celokrajná nebo výjimečně (Jodina) ostře laločnatá. Žilnatina je nejčastěji zpeřená, méně často dlanitá (Dendrotrophe).
Květenství jsou úžlabní nebo vrcholová, různých typů. Květy jsou drobné, zelenavé, jednopohlavné nebo oboupohlavné, pravidelné, nejčastěji 3 až 5-četné. Okvětí je ve spodní části často srostlé v číšku až trubku. Tyčinek je stejný počet jako okvětních lístků a jsou přirostlé k okvětí. V květech bývají přítomna laločnatá nektária. Semeník je svrchní až spodní, srostlý nejčastěji ze 3 plodolistů, s jedinou čnělkou a 1 až 4 vajíčky. Obsahuje jedinou komůrku, zřídka více (5 až 12). Plodem je oříšek nebo peckovice.[1]
-
Trpasličí jmelí Viscum minimum parazitující na sukulentním pryšci
-
Arceuthobium cyanocarpum rostoucí na borovici ohebné (Pinus flexilis)
-
Korthalsella complanata
-
Kvetoucí Leptomeria drupacea
-
Květenství Phoradendron californicum
Rozšíření
editovatČeleď v současném pojetí zahrnuje téměř 1000 druhů ve 44 rodech.[2] Santálovité jsou celosvětově rozšířenou čeledí. Největší druhové rozmanitosti dosahují v tropech a subtropech.[1]
V květeně České republiky je čeleď zastoupena druhem jmelí bílé (Viscum album) a 8 druhy rodu lněnka (Thesium). V rámci Evropy je nejvíce druhů soustředěno ve Středomoří. Z pozemních rostlin je to mimo různých druhů lněnky prutnatec bílý (Osyris alba), prutnatec Osyris quadripartita a v jv. Evropě druh Comandra elegans. Ze stromových druhů se ve Středomoří vyskytuje Arceuthobium oxycedri, parazitující na jalovci, na Azorských ostrovech Arceuthobium azoricum a v jz. Středomoří jmelí Viscum cruciatum.[3]
-
Detail květu lněnky lnolisté (Thesium linophyllon)
-
Jmelí Viscum cruciatum
-
Samčí rostlina prutnatce bílého (Osyris alba)
-
Zralá bobule prutnatce bílého (Osyris alba)
Taxonomie
editovatSantálovité v původním smyslu zahrnovaly asi 500 druhů v 36 rodech. Na základě molekulárních studií APG byla vřazena čeleď jmelovité (Viscaceae), odlišující se zejména jednopohlavnými květy, vstřícnými listy a typem plodů (bobule oproti peckovici nebo oříšku).[1][2]
Zástupci
editovatVýznam
editovatNejvýznamnější rostlinou z této čeledi je santalovník bílý (Santalum album), strom pocházející z Indonésie a poskytující vonné santalové dřevo obsahující známou santalovou silici. Větévky jmelí jsou v Evropě symbolem Vánoc, podobně jako Phoradendron tomentosum v USA. Lepkavé bobule jmelí byly v dřívějších dobách používány k lapání drobnějších ptáků.[1]
Druh Acanthosyris paulo-alvinii parazituje na kakaovníku a způsobuje škody na brazilských kakaových plantážích.[1]
-
Větévka santalovníku bílého (Santalum album)
-
Motýl Tajuria cippus na květech santalovníku bílého (Santalum album)
-
Plody jmelí bílého
Přehled rodů
editovatAcanthosyris, Amphorogyne, Antidaphne, Arceuthobium, Austroamericium, Buckleya, Cervantesia, Choretrum, Chrysothesium, Cladomyza, Comandra, Daenikera, Dendromyza, Dendrophthora, Dendrotrophe, Dufrenoya, Elaphanthera, Eubrachion, Exocarpos, Geocaulon, Ginalloa, Jodina, Korthalsella, Lacomucinaea, Lepidoceras, Leptomeria, Mida, Myoschilos, Nanodea, Nestronia, Notothixos, Okoubaka, Omphacomeria, Osyridicarpos, Osyris, Phacellaria, Phoradendron, Pilgerina, Pyrularia, Rhoiacarpos, Santalum, Scleropyrum, Spirogardnera, Staufferia, Thesium, Viscum[5]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946.
- ↑ a b STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online.
- ↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2017 [cit. 2017-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-28. (anglicky)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu santálovité na Wikimedia Commons
- Taxon Santalaceae ve Wikidruzích