Vlček etiopský
Vlček etiopský (Canis simensis nebo Simenia simensis) je vzácná psovitá šelma, která žije pouze v Etiopii.
 Vlček etiopský | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 ohrožený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | šelmy (Carnivora) |
| Čeleď | psovité (Canidae) |
| Rod | Canis |
| Binomické jméno | |
| Canis simensis Ruppel, 1840 | |
 Rozšíření vlčka | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Taxonomie
editovatTento vlček není poddruhem vlka, ale jeho příbuzným, ačkoliv ještě donedávna byl považován za druh lišky, a to díky zvláštní stavbě těla a typicky liščím znakům jako jsou dlouhé uši, čenich a nohy, silný huňatý ocas a především hnědo-rezaté zbarvení s kombinací bílých a černých skvrn na ocase a břichu.
Popis
editovatJde o jednu z menších psovitých šelem. V dospělosti dosahuje v kohoutku velikosti pouhých 60 centimetrů a hmotnost samců je maximálně 18 kilogramů. U samic platí stejné měřítko rozdílu mezi psy a fenami jako u všech psovitých šelem, velikostí i hmotností jsou mnohem drobnější.
Jedním z důvodů je samozřejmě prostředí, ve kterém se vyvíjel a jehož podmínky z něj učinily lehkého a vytrvalého lovce, schopného skrývat se v nízkých keřích a obratně se pohybovat na skalnatém povrchu.
Existuje několik pojmenování: pro svou podobnost s liškou byl dlouho označován jako liška habešská, domorodci jej nazývají ky kebero, což znamená červený šakal.
Rozšíření
editovatI přesto, že není významným zástupcem psovitých šelem, je výjimečný hned v několika bodech: vyskytuje se pouze ve dvou velmi malých oblastech Afriky – přesněji Etiopie, jak název napovídá. Sem se dostal již na konci poslední doby ledové z oblastí západní Evropy a dnešního Ruska. Žije na horských pustinách v nadmořské výšce až 4 000 m.
Potrava
editovatVlčci se specializovali na lov hlodavců, především hlodounů, jež tvoří základ jejich potravy, a myší, dále zajícovců a mláďat větších savců. Také patří mezi mrchožrouty. Tento stav se však mění díky činnosti člověka, jehož stáda dobytka spásají a ničí prostředí, ve kterém se zdržuje přirozená kořist vlčka. Jeho další výjimečnou vlastností, která však napomáhá vyhubení, je fakt, že vlček etiopský nemá přirozený strach z lidí, a tak se stává snadným terčem. Dnešní populace je odhadována na pouhých 500 až 600 jedinců a řadí se tak mezi ohrožené druhy.
Chování
editovatCo se týče společenského života, i tady existuje zvláštnost. Vlček etiopský je ve dne lovec samotář a po setmění se instinktivně sdružuje do smeček o maximálně sedmi jedincích, aby si zajistil bezpečí.
Páří se na přelomu podzimu a zimy. Vrh čítá přibližně sedm vlčků, jejichž rodiči může být pouze alfa-pár (vůdci smečky – samec s družkou) a jejich výchova začíná v norách a za přítomnosti členů smečky, což jsou již shodné znaky s ostatními psovitými.
Ochrana
editovatVlčky ohrožují ničení životního prostředí, choroby a pronásledování ze strany lidí. Organizace na ochranu přírody mají proti tradičním zvykům etiopských obyvatel malou šanci na zlepšení situace, ale snaží se cílenými ochrannými prostředky a sledováním jednotlivých smeček dospět alespoň ke stagnaci přežívajících kusů a zajištění jejich klidného rozmnožování.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu vlček etiopský na Wikimedia Commons - Galerie vlček etiopský na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo vlček etiopský ve Wikislovníku- ETHIOPIAN WOLF CONSERVATION PROGRAMME
- WILDRU – Ethiopian Wolf Conservation Programme
