Vladimír Fajnor
Vladimír Fajnor (23. října 1875 Senica – 5. ledna 1952 Bratislava) byl slovenský a československý právník, vysokoškolský pedagog a politik, za první republiky ministr unifikací, předseda Nejvyššího soudu a na konci 30. let ministr spravedlnosti.
JUDr. Vladimír Fajnor | |
---|---|
Čs. ministr unifikací | |
Ve funkci: 15. září 1920 – 26. září 1921 | |
Předchůdce | Vavro Šrobár |
Nástupce | Ivan Dérer |
Ve funkci: 4. října 1938 – 14. října 1938 | |
Předchůdce | Josef Fritz |
Nástupce | Ladislav Karel Feierabend |
Čs. ministr spravedlnosti | |
Ve funkci: 22. září 1938 – 14. října 1938 | |
Předchůdce | Ivan Dérer |
Nástupce | Ladislav Karel Feierabend |
2. předseda Nejvyššího soudu ČSR | |
Ve funkci: 1931 – 1939 | |
Předchůdce | Augustin Popelka |
Nástupce | Theodor Nussbaum |
Stranická příslušnost | |
Členství | SNS SNaRS ČsND |
Narození | 23. října 1875 Senica Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 5. ledna 1952 (ve věku 76 let) Bratislava Československo |
Místo pohřbení | Hřbitov Slávičie údolie |
Choť | Terézia roz. Novomeská |
Rodiče | Štefan Fajnor |
Příbuzní | Dušan Fajnor a Štefan Fajnor (sourozenci) |
Alma mater | berlínská univerzita budapešťská univerzita |
Profese | pedagog, advokát, soudce, politik a právník |
Commons | Vladimír Fajnor |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život a působení
editovatPocházel z právnické rodiny, otec Štefan Fajnor byl advokátem. Jeho bratrem byl slovenský evangelický biskup a spisovatel Dušan Fajnor. Vladimír od roku 1885 studoval na gymnáziích Hradec Králové, Uherské Hradiště, Banská Bystrica, Rimavská Sobota a Šoproň. Pak absolvoval studia práv na berlínské univerzitě a univerzitě v Budapešti. V roce 1900 získal titul doktora práv.
Zpočátku pracoval v letech 1901–1918 coby advokát ve Zvolenu. Už během studií se Vladimír Fajnor zapojil do veřejného a politického života, politicky měl blízko k Milanu Hodžovi a angažoval se v evangelické církvi. Ve Zvoleně také vydával Zvolenské listy. V letech 1918–1919 byl ve Zvolenu županem, v letech 1919–1930 prezidentem soudní tabule (vrchního soudu) v Bratislavě a v letech 1931–1939 zastával post prvního prezidenta Nejvyššího soudu Československé republiky se sídlem v Brně, věnoval se zde civilní agendě.[1][2]
Vladimír Fajnor se podílel na kodifikaci slovenské právní terminologie, spolu s Adolfem Zátureckým vydali dvoudílný slovensko-maďarský právnický slovník (1921, 1923). Pro účely právnické výuky také zpracovali učebnici Nástin súkromného práva na Slovensku a Podkarpatské Rusi (1924) a sbírku zásadních rozhodnutí uherské královské Kurie a československého Nejvyššího soudu v soukromoprávní oblasti do roku 1926.[3] Fajnor také publikoval v dobových odborných časopisech, např. o dědickém právu. V letech 1920–1936 předsedal Jednotě právnické na Slovensku, byl členem Šafárikovy učené společnosti a v roce 1936 se stal profesorem na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě.[4][5]
Od září 1920 zastával post ministra unifikací v úřednické první vládě Jana Černého. Na tomto postu setrval do září 1921.[5][6] Do vlády se vrátil v samém závěru první republiky, kdy se stal v září 1938 ministrem spravedlnosti v první vládě Jana Syrového a portfolio zastával i krátce v následující druhé vládě Jana Syrového do října 1938. V druhé vládě Jana Syrového rovněž od 4. do 14. října 1938 působil i jako ministr unifikací.[7] Ještě v roce 1945 Vladimír Fajnor působil jako zástupce Československa při Stálém mezinárodním soudu v Haagu.[4]
Reference
editovat- ↑ PRINC, Michal. Soudnictví v českých zemích v letech 1848–1938 (soudy, soudní osoby, dobové problémy). Praha: Wolters Kluwer, 2015. ISBN 978-80-7478-797-3. S. 228.
- ↑ BALÍK, Stanislav. Předsedové Nejvyššího soudu v letech 1918 až 1989 [online]. Nejvyšší soud České republiky [cit. 2019-11-30]. Dostupné online.
- ↑ ZAVACKÁ, Katarína. Vladimír Fajnor. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 230–231.
- ↑ a b Fajnor, Vladimír, 1875-1952 [online]. banskabystrica.kniznice.net [cit. 2012-10-02]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ a b Administrativní ministerstvo. Národní listy. Září 1920, roč. 60., čís. 256, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Vláda Jana Černého I. (15.09.1920 - 26.09.1921) [online]. vlada.cz [cit. 2012-10-02]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 598–605.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimír Fajnor na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladimír Fajnor
- Vladimír Fajnor v Biografickém slovníku českých zemí