Wikipedie

Waldorfská škola

alternativní výchovně vzdělávací program

Waldorfská škola (waldorfská pedagogika) je alternativní výchovně vzdělávací program, vycházející z pedagogických zásad formulovaných rakouským filosofem, esoterikem a sociálním myslitelem Rudolfem Steinerem (1861–1925).[1] Waldorfská pedagogika se snaží integrovaně rozvíjet jak intelektuální schopnosti žáků, tak jejich praktické neboli manuální dovednosti, stejně jako jejich umělecké vlohy.

Michael Park Rudolf Steiner School v Aucklandu

V roce 2019 bylo po celém světě 1182 waldorfských škol, 802 v Evropě, zejména v Německu (245) a Nizozemí (109).[2] V roce 2019 bylo v Česku 20 základních waldorfských škol, 1 speciální škola pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, 5 waldorfských lyceí a jedna střední škola kombinující lyceum a odborné učiliště.[3] V Asociaci waldorfských škol pak bylo registrováno 21 mateřských škol, center a waldorfských tříd v běžných mateřských školách.[3] Waldorfská předškolní pedagogika je také inspirací pro mnoho lesních školek.[4][5][6][7][8][9][10][11][12]

Dějiny

editovat

První škola tohoto typu byla založena v roce 1919 ve Stuttgartu. Vznikla na popud továrníka Emila Molta, spolumajitele a ředitele továrny na cigarety Waldorf-Astoria (odtud jméno celého hnutí; Walldorf je německé město, kde se narodil Johan Jakob Astor, pozdější emigrant a první americký multimilionář, po němž Molt továrnu pojmenoval), který požádal Rudolfa Steinera o vybudování školy pro děti svých dělníků. Postupně začaly vznikat další waldorfské školy v Německu, ale i Švýcarsku, Nizozemsku a Velké Británii.[13] [14]

 
Růst počtu akreditovaných waldorfských škol v letech 1919 až 2016[15]

Rozvoj waldorfského školství v Německu byl přerušen nástupem nacismu. Nacistický režim považoval školy za nepřátelské své ideologii a zahájil proti nim kampaň, v jejímž důsledku se z osmi tehdy existujících škol šest samo zrušilo, zbylé dvě byly zakázány.[16]

Po válce začal počet waldorfských škol postupně vzrůstat, zejména pak na území tehdejšího Západního Německa. K velké početní expanzi dochází od 70. let. Nejdříve v západní Evropě a Severní Americe, po pádu komunismu pak ve střední a východní Evropě a v novém tisíciletí také v Asii. V roce 2016 bylo po celém světě 1126 waldorfských škol, 730 v Evropě, zejména v Německu (235) a Nizozemí (90).[17]

V českých zemích se objevily školy waldorfského typu po roce 1989. První základní a mateřské školy vznikly na počátku devadesátých let. [18] Střední školy (nazývané většinou lycea a řazené mezi střední odborné školy) pak až v první dekádě nového tisíciletí.[19][20][21] Nové waldorfské školy vznikají i v druhé dekádě třetího tisíciletí: Ostrava-Poruba (2014)[22], Plzeň (2014)[23], Terezín/Třebušín (2015)[24], Cheb (2016)[25], Liberec (2017)[26], Tábor/Ratibořské Hory (2017)[27], Litvínov (2018)[28], Znojmo/Kuchařovice (2018)[29], Kuřim (2019)[30]. Výuku zahájily také dvě střední školy: kombinované lyceum v Jevíčku (2014)[31] a waldorfské lyceum v Českých Budějovicích (2018).[32]

Charakter

editovat

Waldorfská škola se sama charakterizuje jako škola, která chce člověka připravovat na život nejen znalostně, ale také rozvojem tvůrčích schopností a sociálních dovedností. Waldorfský učitel by měl pohlížet na dítě jako na duchovní bytost, která přichází na svět nadána možností všestranného vývoje. Jeho úkolem je pěstovat toto nadání a vést dítě k tomu, aby bylo schopno jednou převzít výchovu sebe sama.[33]

Výuka na základních waldorfských školách se od vyučování na běžných českých základních školách na první pohled výrazně odlišuje. Jde zejména o:[34][35][36][37][38][1]

  • Vyučování „hlavních“ předmětů v blocích
  • Nepoužívání učebnic
  • Absence klasického známkování
  • Brzká výuka cizích jazyků
  • Pomalejší výuka čtení a psaní
  • Důraz na umělecké předměty
  • Důraz na pracovní a řemeslné činnosti
  • Specifické vyučovací předměty
  • Témata pro jednotlivé ročníky
  • Vztah učitel, žák a třída
  • Důraz na slavení svátků
  • Výuka prožitkem, memorování rytmem
  • Výchova k odpovědnosti
  • Celostní přístup k dítěti

Vyučování „hlavních“ předmětů v blocích

editovat

Vyučování „hlavních“ předmětů (český jazyk, matematika, přírodověda atd.) probíhá v souvislých blocích, které se nazývají epochy. Epocha trvá většinou 3 až 4 týdny. Po ní následuje epocha jiného hlavního předmětu. Cílem výuky v blocích je koncentrace pozornosti v daném čase na jeden jediný předmět bez rozptylování paralelním vyučováním dalších předmětů.[39] S tématem probíraným v dané epoše by, v ideálním případě, měly souznít ostatní předměty vyučované v tom samém čase, především výchovy a cizí jazyky. Například slovní zásoby probírané ve výuce cizích jazyků, náměty výtvarných prací apod. Epochové bloky každodenní vyučování zahajují a trvají zhruba 2 hodiny do velké přestávky. Po velké přestávce následují již běžně dlouhé (45 minut) hodiny jazyků, výchov (výtvarná, tělesná apod.) a další předměty.

Zhruba dvouhodinový epochový blok je rozdělen do několika celků tak, aby se střídaly činnosti vyžadující zapojení různých částí žákovy osobnosti (hlava, srdce, tělo). Epochový blok je tak často složen z:

  • úvodního přivítání a průpovědi[40]
  • hudební složky (zpěv, hra na flétnu)[41]
  • organizační části, kdy jsou žáci seznamováni s plánem dne, týdne apod.
  • procvičovací / opakovací části, která navazuje na učivo z minulého dne nebo dnů
  • pohybově-rytmické části, která většinou vyžaduje přestavění nábytku ve třídě a vytvoření volného prostoru pro pohybově-rytmickou část. Tato část slouží k určitému fyzickému „zatížení“ žáků a tedy k určité mentální relaxaci, zároveň se používá rytmičnost při memorování vybraných prvků učiva (násobilka, vyjmenovaná slova apod.)
  • zavedení nové látky, přičemž výklad by měl být založen na prožitku, maximální obraznosti
  • zápis podstatných věcí z nově probrané látky do epochového sešitu, v nižších ročnících bývá zápis proveden i na tabuli[42]
  • vyprávění

Nepoužívání učebnic

editovat

Waldorfská pedagogika považuje každého žáka za jedinečného. Stejně tak je jedinečná i každá třída, její pedagog a každá jednotlivá etapa, ve které se výukový proces nachází. Proto waldorfská pedagogika považuje učebnice, které jsou svojí podstatou pevně zformované a univerzální, za a priori ne zcela vhodný nástroj, podle kterého by se výuka měla řídit. Ponechává v rukou učitele, jako svého druhu pedagogického umělce, aby pro danou situaci nacházel vždy to nejlepší řešení a připravoval pro svoji třídu optimální výukově-výchovný program. Žáci si do sešitů zapisují klíčové informace a používají je namísto učebnic.[42][39]

Absence klasického známkování

editovat

Waldorfské základní školy nepoužívají klasické známkování, ale individualizované slovní hodnocení pro daného žáka. Z důvodů přijímacího řízení na střední školy jsou v posledních ročnících k vysvědčení přidávány klasické známky. Klasické známkování je odmítáno z mnoha důvodů – možnost slovním hodnocením lépe vyjádřit snahu, úsilí a pokrok, demotivující efekty špatných známek a riziko „zaškatulkování“, důraz na vzájemnou spolupráci nad soutěživostí.[34][43][39]

Brzká výuka cizích jazyků

editovat

Pro waldorfské školství je typická brzká výuka cizích jazyků, která začíná již od první třídy, přičemž není nezvyklé, že se od první třídy vyučují ihned dva cizí jazyky. V nižších ročnících je výuka cizích jazyků založena na určitém „ponoření“ žáka do daného jazykového prostředí. Probíhá jen orálně a nápodobou (říkadla, písničky, výuka slovíček ve skupinách a řadách (barvy, dny v týdnu, čísla, měsíce, atd.) Gramatické jevy, čtení a psaní v cizím jazyce je zaváděno až od čtvrté třídy.[44][43]

 
Zavedení písmene S

Pomalejší výuka čtení a psaní

editovat
 
Čítanka od rodičů

Waldorfské školství díky absenci učebnic nemusí s výukou četby pospíchat. Během první třídy se v epochách českého jazyka žáci postupně seznamují se všemi písmeny abecedy a to v jejich velké tiskací formě. Každé písmeno je probíráno samostatně; většinou s příběhem, který dodává smysl tvaru písmene. Například příběh, kde figuruje úzké údolí u písmene „U“ nebo příběh o slepýši plazícím se po zemi u písmene „S“. Následuje již v rychlejším tempem zavedení malých tiskacích písmen a zhruba v polovině druhé třídy každý žák dostává svoji vlastní, originální čítanku, se kterou poté probíhá výuka čtení. Čítanka obsahuje texty zvolené učitelem a ručně ji zhotovují (text a ilustrace) žákovi rodiče a další blízké osoby. Žák tak má k čítance osobní vztah a může si uvědomovat úsilí, které rodiče vložili do zhotovení čítanky, v souvislosti se svým úsilím, které vkládá do zvládnutí čtení.

Výuka psaní probíhá souběžně se zaváděním písmen. Tedy nejprve žáci píší velká tiskací písmena, případně posléze jednotlivá slova z nich složená. Po zvládnutí velkých tiskacích písmen se přechází na psaní malých tiskací. Výuka psacího spojeného písma je až záležitostí třetího ročníku.[45][36]

Důraz na umělecké předměty

editovat

Waldorfské školy kladou velký důraz na umělecké předměty – výchova „srdce“, citu.

V rámci hudební výchovy začínají všichni žáci od první třídy s hrou na flétnu (pentatonickou nebo sopránovou), nedílnou součástí je samozřejmě zpěv.[45] Hudební teorie bývá vyučována až ve vyšších ročnících.[46] Hudební výchova bývá často každodenní součástí epochového bloku.[41] Třídní hudební vystoupení jsou pravidlem v rámci pololetních akademií, „měsíčních“ slavností, kdy jednotlivé třídy ukazují ukázky z výuky ostatním třídám a rodičům, a během některých svátků.

Ve výtvarné výchově je od první třídy vytvářen cit pro barvy – žáci od první třídy typicky malují převážně pouze základními akvarelovými barvami (dva odstíny modré, červené a žluté) a postupně získávají praktickými zkušenostmi dovednosti pro vytváření jednotlivých barev a odstínů. Ve vyšších třídách jsou přidávány další výtvarné techniky.[47]

V dramatické výchově jsou žáci od prvního ročníku vedeni k veřejným vystoupením v rámci pololetních akademií a „měsíčních“ slavností. Od druhého ročníku žáci samostatně přednášejí svoje „osobní básně“ před ostatními spolužáky. V osmém ročníku se třída po celý rok průběžně věnuje přípravě svého divadelního představení, které poté několikrát sehrají, včetně vystoupení na divadelním festivalu waldorfských škol v Písku.[48]

Důraz na pracovní a řemeslné činnosti

editovat

Pro rozvoj vůle pokládá waldorfské školství za velmi podstatný předmět „pracovní výchova – ruční práce“, ve kterém žáci zhotovují praktické výrobky. V prvních ročnících jde o výrobu předmětů zejména pomocí techniky pletení a háčkování. Kromě rozvoje vůle, vytrvalosti a píle (odhodlání „zmocnit“ se materiálu a vytvořit něco nového, užitečného a v rámci možností hezkého), rozvíjí pletení a háčkování i jemnou motoriku, což prospěje následné výuce psaného písma ve třetí třídě, a také pomáhá rozvíjet myšlenkovou pružnost. Ve vyšších ročnících se přidává, podle možností školy, výuka šití s výsledkem ve zhotovení vlastního kusu oděvu, truhlařina či kovotepectví. Všechny ruční práce vykonávají jak hoši, tak dívky bez rozlišení pohlaví.[49]

 
Formy – 1. třída

Specifické vyučovací předměty

editovat

Waldorfské základní školy mají ve svém programu i výuku jinde se nevyskytujících předmětů: Eurytmie a Kreslení forem.

Eurytmie je zvláštní druh pohybového umění, které je zcela specifické pro waldorfské školy. Pro vytvoření rámcové představy by snad šla přirovnat k výrazovému tanci.[39][50]

Kreslení forem je vyučováno formou epochového vyučování. Jedná se o kreslení obrazců volnou rukou (dynamická lineární cvičení) většinou v různých symetriích. Waldorfské školy považují tento předmět za prospěšný pro uvolňování úchopu tužky pro následnou snadnější výuku psacího písma a psaní číslic, pro pěstování citu pro kompozici, jako přípravu pro výuku geometrie. Cvičení mohou pomáhat v harmonizaci, podněcovat myšlenkovou aktivitu a posilovat vůli.[38][39]

Témata pro jednotlivé ročníky

editovat

Waldorfská pedagogika reflektuje proces postupného dozrávání emocionálních a rozumových schopností dítěte ve volbě témat, která prostupují příslušným školním ročníkem. V první třídě jsou tématem „Pohádky“, kdy jsou prvňáčkům v rámci epochového vyučování vyprávěny pohádky. Ve druhé třídě jsou tématem bajky a legendy. Ve třetí biblické příběhy ze Starého zákona. Ve čtvrté mytická vyprávění o stvoření světa (většinou severská mytologie). V páté třídě jsou tématem starověké civilizace a vrcholící společnou olympiádou všech českých waldorfských škol. V šesté nebo sedmé třídě jsou tématy rytířský středověk a jeho ctnosti a zámořské objevy. V osmé třídě pracují žáci na divadelním představení. V osmém nebo devátém ročníku se dlouhodobě věnují svému osobnímu celoročnímu projektu, který poté veřejně prezentují. Důležitou součástí devátého ročníku je i příprava na přijímací zkoušky na střední školy.[51][52][53]

Ve třetí a čtvrté třídě je pak dlouhodobým projektem takzvaný „Ze zrna chléb“, kdy se celá třída aktivně podílí na procesu vzniku chleba od orby, přes setí, žatvu, mletí až po pečení.

Vztah učitel, žák a třída

editovat

Waldorfský učitel by v každém žáku měl vidět jedinečnou individualitu, které pomáhá plně rozvinout její potenciál pro naplnění výzev, které žáka v dospělosti čekají. Vzájemný respekt se projevuje i vnějškově ve formě pozdravu, kdy se každý žák, při prvním setkání s učitelem, s ním zdraví podáním ruky. Stejně, tedy podáním ruky, probíhá i rozloučení.[54][55][56]

Waldorfská pedagogika tvrdí, že by autorita učitele měla být přirozená a vyplývat z jeho osobnosti.[57] Osobnost a charakter učitele jsou pro žáky zřetelně vnímatelné. Žáci budou učitele respektovat, pokud budou vidět, že na sobě učitel neustále pracuje, tak jako oni pracují na sobě, a že učitele se třídou pojí pevné a láskyplné pouto.[58]

Waldorfské základní školy preferují, aby třídní učitelé vedli svojí třídu od první až do deváté třídy[57][34] a aby ve své třídě vyučovali maximum předmětů.[58]

 
Stoleček ročních dob – období Velikonoc

Důraz na slavení svátků, prožívání koloběhu roku

editovat

Výuka na základních školách navazuje na prožívání koloběhu roku, které je typické pro waldorfskou předškolní výchovu. Waldorfské základní školy, primárně pak nižší ročníky, slaví celou škálu svátků a slavností, zejména pak Michaelskou, Martinskou, Adventní, Tříkrálovou a Masopustní.[59] Součástí školního roku bývají pravidelné jarmarky v předvánočním období. V nižších třídách bývá ve třídách ještě tzv. stoleček ročních dob, v jehož výzdobě se odráží charakter daného období roku.

Výuka prožitkem, memorování rytmem

editovat

Waldorfská pedagogika usiluje o výuku pomocí zážitku. Předávání nové látky má být maximálně živé, obrazové, podněcující fantazii, oslovující tak nikoli jen intelekt, ale i citovost. Pro zapamatování (násobilka, vyjmenovaná slova apod.) se používají rytmické aktivity spojené s pohybem.[37]

Nároky waldorfských škol na rodiče

editovat

České základní waldorfské školy mají, v porovnání s běžnými školami, zvýšené nároky na rodiče žáků.

Waldorfské školy považují rodiče, vedle učitelů a žáků, za třetí, nedílný element školy.[39] Pokud jsou v situaci, která jim umožňuje výběr z více zájemců, upřednostňují ty žáky, jejichž oba rodiče podporují vzdělávání a výchovu ve waldorfském směru.[60][61]

Waldorfské školy očekávají od rodičů aktivní zapojení do běhu školy, jako je pomoc při školou pořádaných akcích (četných slavnostech, jarmarcích a podobně). Dále očekávají účast rodičů na třídních schůzkách, které bývají výrazně četnější než na standardních školách.[45] V neposlední řadě v mnoha případech vyžadují úhradu zvýšených nákladů na výuku, jež nepokrývají veřejné prostředky, které škola od státu dostává. V roce 2018/19 byla část základních waldorfských škol v podstatě bezplatná [62] [63] [64] [65] [66] [67] [68] , další požadovaly roční příspěvek v rozmezí zhruba 10-15 tisíc [69] [70] [71] [72] [73] [74] a část pak platby od 20 do 40 tisíc za rok [75] [76] [77] [78] . Je typické, že waldorfské školy chtějí být otevřeny i nemajetným žákům a nabízejí možnosti "sociálního" přístupu v odůvodněných případech.

Duchovní charakter waldorfského školství

editovat

V českých waldorfských školách je očividně výrazně vyšší přítomnost prvků, které bývají spojovány s duchovní a náboženskou stránkou života, než na školách běžných.[79] Jde například o slavení svátků náboženského charakteru, jako jsou advent, sv. Martin, archanděl Michael, Tři králové.[46] Časté je také používání zapálené svíčky při vyučování.[79][80] Pro waldorfskou školu jsou typické také průpovědi, kterými bývá zahajováno epochové vyučování a které mají charakter přímluv k „člověka přesahujícím silám“, tedy modliteb.[40][81]

Waldorfské školy o sobě od samého počátku prohlašují, že jejich vyučování není konfesního charakteru[79] a umožňují, tam kde jsou součástí vyučování i hodiny náboženské výchovy, aby je vyučovali představitelé těch církví, které si zvolí rodiče žáků.[82]

Stěžejním bodem kritiky waldorfského školství je jeho obviňování z propagace antroposofie, což je filozoficko-náboženský systém vytvořený zakladatelem waldorfského školství Rudolfem Steinerem. Antroposofii a její příznivce, pak kritici pokládají za bizarní náboženský směr nebo přímo sektu. Žádají tak zařazení waldorfského školství mezi náboženské školy, což by (např. v USA) znamenalo jejich vyloučení ze systému veřejného vzdělávání.[83] Waldorfské školy obvinění, že propagují nebo vyučují antroposofii, odmítají.[39]

Religionista Zdeněk Vojtíšek popisuje duchovní charakter waldorfských škol takto: „… jsou náboženské zvláštním způsobem… Náboženství prochází úplně vším, je v přístupu k dítěti a v každé aktivitě… (trefně se) říká, že to sice není škola náboženská ve smyslu spojení s nějakou institucí, ale škola duchovní.“[84]

Polemika o waldorfské pedagogice

editovat

Waldorfské školy představují výraznou alternativu ke klasickému vzdělávacímu přístupu a někdy vzbuzují polemické reakce.

Primárně se kritika obrací proti celkovému charakteru waldorfské pedagogiky, který označuje za náboženský, či dokonce sektářský, a obviňuje waldorfské školy ze „skryté agendy“ šíření antroposofie, což je filozoficko-náboženské učení vytvořené zakladatelem waldorfského školství Rudolf Steinerem.[83][85]

Další kritické body se týkají výrazných odlišností waldorfských škol ve vlastním výchovně-vzdělávacím přístupu. Ačkoli od devadesátých let 20. století začínají někteří pedagogové i část veřejnosti akceptovat, ba přímo preferovat některé prvky typické pro waldorfskou pedagogiku, jako je odmítnutí klasického známkování[86][87][88][89][90]a brzká výuka cizích jazyků,[91][92] existuje mnoho dalších prvků, které jsou pro waldorfskou pedagogiku typické a které u jejích kritiků vzbuzují negativní reakce. Jde například o:

  • waldorfskou pedagogikou přiznávanou duchovní stránku světa, která podle kritiků nemá mít ve školním výchovně-vzdělávacím procesu tak významné místo
  • v porovnání s běžným školstvím menší důraz na intelektový vývoj u žáků nižších ročníků, který waldorfská pedagogika vysvětluje potřebou respektovat postupný vývoj dětského intelektu a racionality[93]
  • příliš velkou míru odpovědnosti svěřovanou waldorfskému učiteli, především pak třídnímu
  • absenci používání standardizovaných učebnic v mladším školním věku a jen nízkou míru jejich používání na druhém a třetím stupni
  • odmítavý postoj k používání počítačů a internetu v mladším školním věku[94]

V českém prostředí se kritice waldorfského školství věnoval lékař Jiří Heřt, svého času předseda klubu Sisyfos. Jeho kritika se odvíjela od nesouhlasu s antroposofií a Rudolfem Steinerem, zakladatelem waldorfské pedagogiky,[95] zastánci waldorfské pedagogiky však opakovaně poukazovali na to, že tato polemika se míjí jak s vyjádřeními samotného Steinera, tak s realitou waldorfských škol.[96]

Vzdělávací plány waldorfských škol[46] v Česku odpovídají požadavkům Ministerstva školství a platné legislativě. Waldorfské školy jsou pravidelně kontrolovány Českou školní inspekcí (ČŠI). V roce 2003, kdy Ministerstvo školství zadalo ČŠI kontrolu všech waldorfských škol, její výsledek zhodnotila ředitelka ČŠI slovy: „Nedá se … říci, že by waldorfské školy jakkoliv vynikaly nad průměr. Mají výsledky velmi dobré, průměrné, ale také nedostatky, které jdou pod průměr. Rozhodně však nelze tvrdit, že tyto školy jsou tak špatné, že by nepatřily do našeho vzdělávacího systému“.[97]

Reference

editovat
  1. ↑ a b SCHRÖDER, Hartwig. Didaktisches Wörterbuch. München; Wien: Oldenbourg, 2001. ISBN 3-486-25787-0. S. 383. (německy) 
  2. ↑ Waldorf World List [online]. Freunde der Erziehungskunst Rudolf Steiners, 2019 [cit. 2019-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-18. (německy) 
  3. ↑ a b Waldorfské školy - Školy a sdružení u nás [online]. Asociace waldorfských škol České republiky, 6/2016 [cit. 2017-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-02. 
  4. ↑ Lesní školky dnes oslaví svůj první mezinárodní den [online]. Blesk, 03.05.2018 [cit. 2018-05-04]. Dostupné online. 
  5. ↑ Charakteristika lesních školek - Institut pro inovace ve vzdělávání [online]. [cit. 2018-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-04. 
  6. ↑ MORÁVKOVÁ, Martina. Lesní mateřské školy (LMŠ) - alternativní způsob předškolního vzdělávání v České republice [online]. 2013 [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. 
  7. ↑ Lesmír - Liberecká lesní školka. www.lesmir.cz [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Sluněnka - lesní školka Olomouc. slunenka.cz [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. 
  9. ↑ Naše výchovné inspirace | Dětský lesní klub U Tří veverek Hradec Králové. www.vsemivjemy.cz [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-20. 
  10. ↑ Filozofie lesních školek :: Lesní školka Ostrov přírody. www.ostrovprirody.cz [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-20. 
  11. ↑ Vítejte v zážitkové lesní školce Perníček Pardubice | Zážitková lesní školka Perníček s angličtinou - Pardubice. www.pernicekskolka.cz [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. 
  12. ↑ USER, Super. Waldorfská škola Příbram - Lesní klub "W LESE". waldorf.pb.cz [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-21. 
  13. ↑ Freunde der Erziehungskunst Rudolf Steiners [online]. Freunde der Erziehungskunst Rudolf Steiners. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-22. (anglicky) 
  14. ↑ Welcome to Wynstones [online]. Wynstones a Steiner Waldorf School. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Data převzata z Helmut Zander, Anthroposophie in Deutschland, 2 volumes, Vandenhoeck und Ruprecht Verlag, Göttingen 2007, ISBN 978-3-525-55452-4; Dirk Randall, "Empirische Forschung und Waldorfpädogogik", in H. Paschen (ed.) Erziehungswissenschaftliche Zugänge zur Waldorfpädagogik, 2010 Berlin: Springer 978-3-531-17397-9; "Introduction", Deeper insights in education: the Waldorf approach, Rudolf Steiner Press (December 1983) 978-0880100670. p. vii; L. M. Klasse, Die Waldorfschule und die Grundlagen der Waldorfpädagogik Rudolf Steiners, GRIN Verlag, 2007; Ogletree E J "The Waldorf Schools: An International School System." Headmaster U.S.A., pp8-10 Dec 1979; Heiner Ullrich, Rudolf Steiner, Continuum Library of Educational Thought, v. 11, 2008 ISBN 978-0-8264-8419-2.
  16. ↑ WERNER, Uwe. Anthroposophen in der Zeit des Nationalsozialismus. München: Oldenbourg Verlag, 1999. ISBN 3486563629. S. 94–138. (německy) 
  17. ↑ Waldorf World List [online]. freunde-waldorf.de, 6/2016 [cit. 2017-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-18. (en/de) 
  18. ↑ Waldorfská ZŠ a MŠ Ostrava - historie [online]. Waldorfská ZŠ a MŠ Ostrava [cit. 2017-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-22. (anglicky) 
  19. ↑ Kronika Semil - vznik waldorfského lycea [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. 
  20. ↑ Historie školy :: Waldorf-Ostrava. www.zswaldorfostrava.cz [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-02-22. 
  21. ↑ Waldorské lyceum Praha - vyhláška o jeho vzniku [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. 
  22. ↑ Waldorská škola Ostrava - Poruba - vznik [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-20. 
  23. ↑ Základní škola - Waldorfská škola Dobromysl Plzeň. Waldorfská škola Dobromysl Plzeň. Dostupné online [cit. 2017-04-19]. 
  24. ↑ V Terezíně otevřela první waldorfská základní škola v Ústeckém kraji. iDNES.cz [online]. 2015-09-05 [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. 
  25. ↑ Waldorfská škola míří do Chebu. Na výuce se budou podílet rodiče. iDNES.cz. 2016-08-07. Dostupné online [cit. 2018-03-01]. 
  26. ↑ Epochové sešity místo učebnic. V Liberci otevřela první waldorfská třída. iDNES.cz [online]. 2017-09-04 [cit. 2018-03-01]. Dostupné online. 
  27. ↑ V září 2017 jsme slavnostně otevřeli Waldorfskou základní školu Mistra Jana v Ratibořských Horách, nedaleko Tábora. www.janicekops.cz. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-01. 
  28. ↑ (RE). Litvínov má waldorfskou základní školu. E-MOSTECKO.CZ. Dostupné online [cit. 2018-08-31]. 
  29. ↑ V Kuchařovicích vznikne škola založená na waldorfských principech výuky: Znojmo. www.znojmocity.cz [online]. [cit. 2018-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-01. 
  30. ↑ (RE). Zápisy do 1. tříd 2019. Město Kuřim - oficiální stránky. Dostupné online [cit. 2018-09-07]. 
  31. ↑ Kombinované lyceum Jevíčko. lyceum.gymjev.cz [online]. [cit. 2018-04-19]. Dostupné online. 
  32. ↑ Waldorf České Budějovice. www.waldorfcb.cz [online]. [cit. 2018-08-31]. Dostupné online. 
  33. ↑ VODÁKOVÁ, Jana. Waldorfská škola jako cesta dětí ke svobodným bytostem [online]. Zkola. Informační a vzdělávací portál Zlínského kraje, 2009-09-23 [cit. 2011-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-28. 
  34. ↑ a b c Asociace waldorfských škol. www.iwaldorf.cz [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-04-25. 
  35. ↑ Waldorfská pedagogika – Waldorfská škola Jinonice, Praha. www.waldorfjinonice.cz [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. 
  36. ↑ a b WWW.ACTIMMY.CZ. Učivo v kostce | Waldorfská pedagogika | Základní škola |. www.waldorf-brno.cz [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-04-20. 
  37. ↑ a b (WWW.OPTIMATO.CZ), Optimato. Principy waldorfské pedagogiky - Waldorfská škola Olomouc. Waldorf olomouc. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-20.  Archivováno 20. 4. 2017 na Wayback Machine.
  38. ↑ a b Nejčastější dotazy FAQ | Základní škola Waldorfská Pardubice. www.waldorfpardubice.cz [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-04-21. 
  39. ↑ a b c d e f g USER, Super. Waldorfská škola Příbram - Často kladené dotazy. waldorf.pb.cz [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-20. 
  40. ↑ a b Pedagogická témata | Waldorfská škola Semily. www.waldorf-semily.cz [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ a b SKALICKÁ, Lucie. Pentatonika a její pedagogické využití - Bakalářská práce [online]. PeF UP Olomouc - Katedra hudební výchovy, 2011 [cit. 2017-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-21. 
  42. ↑ a b Pedagogická témata | Waldorfská škola Semily. www.waldorf-semily.cz [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ a b Pedagogická témata | Waldorfská škola Semily. www.waldorf-semily.cz [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. ↑ Pedagogická témata | Waldorfská škola Semily. www.waldorf-semily.cz [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. ↑ a b c Příručka pro rodiče | Základní škola Waldorfská Pardubice. www.waldorfpardubice.cz [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-04-21. 
  46. ↑ a b c Vzdělávací plán - WŠ Brno [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-05-17. 
  47. ↑ Příručka pro rodiče | Základní škola waldorfská Pardubice. www.waldorfpardubice.cz [online]. [cit. 2017-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-04-21. 
  48. ↑ O projektu | Duhové divadlo. duhovedivadlo.zssvobodna.cz [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-20. 
  49. ↑ Pedagogická témata | Waldorfská škola Semily. www.waldorf-semily.cz [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. ↑ Pedagogická témata | Waldorfská škola Semily. www.waldorf-semily.cz [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. ↑ 1.-9. třída ve zkratce | Základní škola Svobodná a Mateřská škola Písek. www.zssvobodna.cz [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-20. 
  52. ↑ Pedagogická témata | Waldorfská škola Semily. www.waldorf-semily.cz [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ Vzdělávací plán waldorské školy | Waldorfské třídy při ZŠ Dědina. www.waldorfdedina.cz [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-04-20. 
  54. ↑ Archive Waldorf | Alternativní školy. www.alternativniskoly.cz [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-13. 
  55. ↑ WWW.QUIN.CZ, QUIN studio,. Waldorf České Budějovice. www.waldorfcb.cz [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. 
  56. ↑ BARTOŇOVÁ, Jana. Absolventi alternativních škol - diplomová práce - FF MU, Ústav pedagogických věd, Andragogika [online]. 2015 [cit. 2017-04-17]. Dostupné online. 
  57. ↑ a b WWW.QUIN.CZ, QUIN studio,. Waldorf České Budějovice. www.waldorfcb.cz [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. 
  58. ↑ a b RADOVÁ, Jitka. Waldorfská škola [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. 
  59. ↑ Pedagogická témata | WALDORFSKÁ ŠKOLA SEMILY. www.waldorf-semily.cz [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. ↑ Kritéria přijetí 2015{2016- WZŠ Jinonice [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. 
  61. ↑ WWW.ACTIMMY.CZ. Kritéria pro přijetí dítěte k základnímu vzdělávání | Zápis do 1. třídy ZŠ | Základní škola |. www.waldorf-brno.cz [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-04-20. 
  62. ↑ W-spolek :: Waldorf-Ostrava. www.zswaldorfostrava.cz [online]. [cit. 2019-09-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-20. 
  63. ↑ Příspěvky | Základní škola Svobodná a Mateřská škola Písek. www.zssvobodna.cz [online]. [cit. 2019-09-23]. Dostupné online. 
  64. ↑ USER, Super. Waldorfská škola Příbram - O Společnosti. www.waldorf.pb.cz [online]. [cit. 2017-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-21. 
  65. ↑ O Spolku a platbách | Spolek pro podporu waldorfské pedagogiky v Pardubicích. spolek.waldorfpardubice.cz [online]. [cit. 2019-09-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-30. 
  66. ↑ WWW.SPWS.CZ. Spolek přátel waldorfské školy v Semilech - Financování spolku - Příspěvek na školní rok 2015/2016. www.spws.cz [online]. [cit. 2019-09-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-09. 
  67. ↑ WWW.WALDORF-BRNO.CZ. Členské příspěvky WA 2018/19. www.waldorf-brno.cz [online]. [cit. 2019-09-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-23. 
  68. ↑ WWW.EDUZA.CZ. ZŠ Kuchařovice. www.waldorf-brno.cz [online]. [cit. 2019-09-23]. Dostupné online. 
  69. ↑ Vysvětlení Členského příspěvku | Waldorfské třídy při ZŠ Dědina. www.waldorfdedina.cz [online]. [cit. 2019-09-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-28. 
  70. ↑ Ceník služeb | Svobodná základní škola, o.p.s.. svobodnazs.cz [online]. [cit. 2019-09-23]. Dostupné online. 
  71. ↑ Časté otázky - Waldorfská škola Dobromysl Plzeň. Waldorfská škola Dobromysl Plzeň. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.  Archivováno 21. 4. 2017 na Wayback Machine.
  72. ↑ SVOBODA, Jan. o škole | Waldorfská základní škola Wlaštovka. wlastovka.cz [online]. [cit. 2019-09-23]. Dostupné online. 
  73. ↑ WZŠ Jinonice - výše příspěvku [online]. [cit. 2019-09-23]. Dostupné online. 
  74. ↑ www.mistrajana.cz [online]. [cit. 2019-09-23]. Dostupné online. 
  75. ↑ WWW.OPTIMATO.CZ, Optimato. Přijímání žáků do ZŠ - Waldorfská škola Olomouc. Waldorf olomouc. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-19.  Archivováno 19. 10. 2019 na Wayback Machine.
  76. ↑ Základní škola - představení. www.waldorfcb.cz. Dostupné online [cit. 2019-09-23]. 
  77. ↑ Škola DiviZna - školné. www.skoladivizna.cz. Dostupné online [cit. 2019-09-23]. 
  78. ↑ Škola Jeřabinka - školné a stravné. www.skolajerabinka.cz. Dostupné online [cit. 2019-09-23].  Archivováno 23. 10. 2019 na Wayback Machine.
  79. ↑ a b c MESIASH.COM. Učitelské noviny. www.ucitelskenoviny.cz [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. 
  80. ↑ KRUMNIKLOVÁ, Lucie. Alternativní pedagogiky na základních školách v městě Brně - bakalářská práce [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. 
  81. ↑ S.R.O., as4u.cz,. Specifika waldorfského vyučování - Alternativní terapie. terapie.as4u.cz [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. 
  82. ↑ WWW.QUIN.CZ, QUIN studio,. Waldorf České Budějovice. www.waldorfcb.cz [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. 
  83. ↑ Religionista: Česká tolerance je mýtus, místo sekt se dnes děsíme islámu. iDNES.cz [online]. 2017-01-15 [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. 
  84. ↑ CHERTOFF, Emily. Is This Grade School a 'Cult'? (And Do Parents Care?). The Atlantic. Dostupné online [cit. 2017-04-19]. (anglicky) 
  85. ↑ Článek - Klasické známky nebo slovní hodnocení? - Jdeme do školy. jdemedoskoly.cz [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-20. (anglicky) 
  86. ↑ Slovní hodnocení je pro žáky daleko lepší než známkování, tvrdí odborníci | Česko mluví. ceskomluvi.cz [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-20. 
  87. ↑ Šéf Scio zakládá novou školu, o výuce mají rozhodovat děti. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2015-02-24 [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. 
  88. ↑ Slovní hodnocení Alternativní školy. www.alternativniskoly.cz [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. 
  89. ↑ Co je v Montessori škole místo známek? :: Montessori škol(k)a Perlička. Montessori vzdělání od 3 do 15 let.. www.zsperlicka.cz [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. 
  90. ↑ ZWYRTEK, Filip. Montessori – Proč právě k nám do základní školy?. www.slunicko-montessori.cz [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. 
  91. ↑ JEŘÁBKOVÁ, Šárka. Výuka angličtiny od 1. třídy ZŠ - ano či ne? - závěrečná práce - Ped. fakulta JČU [online]. 2017 [cit. 2017-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-20. 
  92. ↑ ŠEVČÍK, Ondřej. Chemické vzdělávání na českých waldorfských školách a možnosti využití žákovského portfolia při výuce chemie - Diplomová práce [online]. 2012 [cit. 2017-04-19]. 
  93. ↑ Pedagogická témata | Waldorfská škola Semily. www.waldorf-semily.cz [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  94. ↑ Jiří Heřt:Waldorfské školství – anthroposofie Přednáška v AV ČR dne 17. 12. 1998, amber.zine.cz
  95. ↑ ZDRAŽIL, Tomáš. Waldorfská pedagogika a „Sisyfos“ [online]. Albatros Media a.s., 2007 [cit. 2020-01-21]. Dostupné online. 
  96. ↑ Učitelské noviny - Waldorfské školy mají své místo, ale nejsou nadprůměrné. Učitelské noviny [online]. [cit. 2019-08-28]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • Výchova ke svobodě. Pedagogika Rudolfa Steinera. Praha: Baltazar, 1991. 264 s. ISBN 8090030726. 
  • POL, Milan. Waldorfské školy: izolovaná alternativa, nebo zajímavý podnět pro jiné školy?. Brno: Masarykova univerzita, 1996. 165 s. ISBN 80-210-1097-5. 
  • PRŮCHA, Jan. Alternativní školy a inovace ve vzdělávání. Praha: Portál, 2012. ISBN 80-7178-072-3. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat

Vlastní zdroje waldorfského hnutí

editovat

Nezávislá odborná hodnocení

editovat

Publicistické zdroje

editovat

Zdroje odpůrců waldorfského školství

editovat
  • Waldorfcritics.org, stránky shromažďující odmítavou kritiku waldorfského školství (anglicky)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Waldorfská_škola&oldid=24215660“
  NODES
chat 1
Idea 1
idea 1
Intern 2
mac 7
os 215
text 3
web 1