William Etty
William Etty (10. března 1787 York – 13. listopadu 1849 tamtéž) byl anglický malíř období romantismu, známý jako tvůrce aktů, portrétů a zátiší.
| William Etty | |
|---|---|
 | |
| Narození | 10. března 1787 York |
| Úmrtí | 13. listopadu 1849 (ve věku 62 let) York |
| Místo pohřbení | Severní Yorkshire |
| Alma mater | Královská akademie umění (od 1807) |
| Povolání | malíř a umělec |
| Rodiče | Matthew Etty a Esther Calverley |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vyučil se v rodném městě tiskařem, pak odešel do Londýna, kde mu podpora zámožného strýce umožnila studovat na Royal Academy of Arts pod vedením Henry Fuseliho a Thomase Lawrence. Od roku 1815 pobýval ve Francii a Itálii, převážně v Benátkách. Seznámení s jižanským životním stylem i s díly Tiziana, Petera Paula Rubense a dalších klasiků výrazně ovlivnily jeho umělecký vývoj.[1] Jako první z anglických malířů se ve své tvorbě zaměřil na historické a mytologické výjevy, kterým zpravidla dominovaly nahé ženské i mužské postavy ve smyslných pózách, vyvedené živými barvami. V tehdejší Anglii vzbudily Ettyho obrazy živý ohlas, ale také pohoršení pro narušování viktoriánské morálky.[2]
Roku 1828 byl Etty zvolen akademikem, jeho samotářská povaha i projevy sympatií ke katolické církvi ho však časem připravily o většinu vlivných příznivců. Závěr života prožil jako starý mládenec v ústraní v Yorku a je pohřben u místního kostela sv. Olafa. Výrazně se zasloužil o záchranu historických hradeb města i o založení místní umělecké školy.[3]
Galerie
editovat-
Autoportrét (1823) -
Sirény a Odysseus (1837) -
Mnichova brána v Yorku (1838) -
Zápasníci (1840) -
Kleopatřin triumf (1821)
Reference
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu William Etty na Wikimedia Commons 
Osoba William Etty ve Wikicitátech- Artmuseum Archivováno 7. 3. 2017 na Wayback Machine.
