Wikipedie

William Kinnimond Burton

skotský inženýr a fotograf působící

William Kinnimond Burton (11. května 1856 Edinburgh, Skotsko – 5. srpna 1899 Tokio, Japonsko) byl britský inženýr, fotograf a spisovatel fotografických děl, který žil většinu své kariéry v období Meidži v Japonsku. Ve své adoptivní zemi je připomínán za svou práci na návrhu prvního mrakodrapu v zemi a systémů na úpravu čisté vody v 19. století.[1]

William Kinnimond Burton
Narození11. května 1856
Edinburgh
Úmrtí5. srpna 1899 (ve věku 43 let)
Tokio
Příčina úmrtíchoroba jater
Místo pohřbeníAojamský hřbitov
Alma materEdinburgh Collegiate School
Povolánífotograf a inženýr
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
William Kinnimond Burton: Irská spisovatelka Constance Lloyd, 1882

Životopis

editovat

Mládí

editovat

Burton se narodil v Edinburghu Johnu Hill Burtonovi, právníkovi a amatérskému historikovi, který napsal dvě knihy o ekonomii, kterým se v Japonsku dostalo pozornosti. Jeho matkou byla Katherine, dcera Dr. Cosmo Innese, jednoho z předních skotských amatérských fotografů. Byl také přítelem z mládí sira Arthura Conana Doyla, který se na něj obrátil s žádostí o základní informace pro The Engineer's Thumb. Doyl svůj román z roku 1890 The Firm of Girdlestone věnoval Williamu Burtonovi.[2] Když Conan Doyle studoval v Edinburghu, byl ubytovaný u Burtonovy tety Mary.

Burton studoval na Edinburgh Collegiate School, ale místo toho, aby šel na univerzitu, přihlásil se od roku 1873 na pětiletý učební obor u inovativních hydraulických a mechanických inženýrů Brown Brothers & Co. Ltd v železárnách Rosebank Ironworks v Edinburghu. Když se stal hlavním návrhářem, opustil v roce 1879 firmu, aby vstoupil do partnerství se svým strýcem Cosmem Innesem[p 1] v Londýně, který navrhoval vodní systémy. V roce 1881 se stal rezidentním inženýrem London Sanitary Protection Association.[3]

Kariéra v Japonsku

editovat
 
Mrakodrap Rjóunkaku před zemětřeseníma po něm

V květnu 1887 byl vládou Meidži vyzván, aby nastoupil na místo prvního neoficiálního profesora sanitárního inženýrství na Tokijské císařské univerzitě (přednášet jako inženýr), a to v době, kdy se země potýkala s několika závažnými epidemiemi, zejména s cholerou. Jeho jmenování bylo neobvyklé také v tom, že Burton byl převážně samouk a nedisponoval s působivými vzdělávacími nebo profesními pověřeními, která měla mnoho jeho současníků. Není známo, kdo Burtona japonské vládě doporučil nebo co ho inspirovalo k tomu, aby opustil slibnou kariéru v Londýně kvůli tomu, co vypadalo jako dočasný úkol v Japonsku.[3] Ještě v Londýně se setkal s Nagaiem Kyuičirem, důstojníkem sanitárního oddělení japonského ministerstva vnitra a Tokijské císařské univerzity. Byl to Nagai, kdo ho do Japonska pozval.[4]

Burton devět let pomáhal školit řadu prominentních inženýrů vodních systémů a stal se jediným konzultantem pro sanitární oddělení ministerstva vnitra, plánování a správu vodovodních a kanalizačních systémů mnoha měst, včetně Tokia. Jeho úspěchy jsou považovány za výchozí bod japonského environmentálního a sanitárního inženýrství. Systém filtrace písku, který postavil ve městě Šimonoseki, prefektuře Jamaguči, je dodnes funkční a produkuje vodu tak čistou, že je plněna do lahví s Burtonovým portrétem na štítku.[5]

Burton také navrhl první japonský mrakodrap Rjóunkaku v tokijské Asakuse. Tato dvanáctipatrová budova o výšce 68,58 metru byla v době svého otevření v roce 1890 nejvyšší budovou v Tokiu. Tato osmiboká budova získala ikonický status symbolu moderního Japonska a chlubila se prvním japonským elektrickým výtahem. U příležitosti oslav otevření mrakodrapu Rjóunkaku, které se stalo tokijským zábavním centrem, pořídil Kazumasa Ogawa 100 snímků nejatraktivnějších tokijských gejš. V červenci roku 1891 pak uspořádal výstavu 100 albuminových portrétů gejš u příležitosti otevření Rjóunkaku a návštěvníci na výstavě hlasovali o nejoblíbenější gejšu.[6] Roku 1923 však byla budova neopravitelně poškozena při velkém zemětřesení.[3]

Burton byl známým fotografem a významně přispěl k japonské fotografické historii. Publikoval několik technických prací o fotografii a přispěl k propagaci japonské kultury na Západ zasíláním vlastních fotografií do různých londýnských časopisů. Učinil také mnoho pro propagaci děl začínajících japonských fotografů v Británii.[7] Burton spolupracoval se seismologem Johnem Milnem na psaní a společném fotografování knihy, která zaznamenala katastrofické zemětřesení z roku 1891. Kniha ilustrovala nepříjemnou situaci Japonců a dopad zemětřesení na jejich prostředí, a to na dramatických snímcích, které vytiskl Kazumasa Ogawa.[8][9]

Kromě fotografování zemětřesení Mino – Owari v roce 1891 fotografoval Burton také japonské kostýmy a zvyky, Hakone, horu Fudži a scény z každodenního života. Byl blízkým přítelem japonského fotografa a specialisty na světlotisk Kazumase Ogawy. Společně s Ogawou byl Burton zakládajícím členem Japonské fotografické společnosti, první japonské organizace pro amatérské fotografy.[10][11] Mezi další jeho studenty fotografie patřil Kadžima Seibei, který díky němu dovezl z Británie potřebné technické vybavení svého fotografického ateliéru.

V roce 1896, poté, co mu skončilo funkční období na Tokijské císařské univerzitě, odešel Burton jako inženýr do japonské Formosy, kde pod vedením japonského generálního guvernéra Tchaj-wanu významně přispěl ke zlepšení sanitačních systémů v tchajwanských městech.[12] Poté se vrátil do Japonska v roce 1899.

Burton žil společně s Japonkou Orakawou Matsu od roku 1892. Dne 19. května 1894 se s ní oženil při obřadu na britském konzulátu v Tokiu.[3] Dceru Tamako měl Burton s jinou ženou.[13]

Burton měl v úmyslu vrátit se s rodinou do Skotska za svou matkou, ale náhle onemocněl infekcí jater a zemřel 5. srpna 1899 ve věku 43 let.

Ceny a ocenění

editovat
 
Busta Williama Burtona postavená u zdroje pitné vody v Tchaj-peji na Tchaj-wanu (nedochovala se)

Jeho hrob na hřbitově Aojama v Tokiu je osazen působivým pomníkem, který postavili jeho přátelé a bývalí žáci.[2]

V roce 2006 byl na počest 150. výročí jeho narození také postaven památník v jeho domovském městě Edinburghu. Památník byl zasvěcen rodině Burtonů a nyní je součástí kampusu Craighouse na univerzitě v Edinburghu Napier.[14]

V roce 2018 byl uveden do síně slávy Scottish Engineering Hall of Fame.[15]

Vybraná díla

editovat
  • The ABC of Modern Photography (ABC moderní fotografie), 1884
  • Modern Photography (Moderní fotografie), 1887
  • The Process of Pure Photography (Proces čisté fotografie), 1889
  • The Great Earthquake of Japan (Velké zemětřesení v Japonsku), 1891, text: John Milne
  • The Volcanos of Japan (Japonské sopky), 1892, text: John Milne
  • Practical Guide to Photography (Praktický průvodce fotografií), 1892
  • Outdoor Life in Japan (Venkovní život v Japonsku), 1893, text: J. Murdoch
  • Wrestlers and Wrestling in Japan (Zápasníci a zápas v Japonsku), 1895, text: J. Inoue

Galerie

editovat
  •  
    Practical Guide to Photography (Praktický průvodce fotografií), 1892
  •  
    Pohled na zničenou vesnici po Velkém zemětřesení v Japonsku, 1887–1907
  •  
    Sedící žena s dýmkou, 1882–1892
  •  
    Tři ženy v kimonu, 1882–1892

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Když Cosmo Innes pracoval ve vládě britské Indie jako hlavní inženýr, vyslal na žádost svého přítele Colina Alexandra McVeana do Japonska své tři inspektory, aby pomohli firmě Japan's Public Works.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku W. K. Burton na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Memorial for Japan skyscraper man. news.bbc.co.uk. 2009-09-11. Dostupné online [cit. 2020-11-03]. (anglicky) 
  2. ↑ a b Japanese to honour Briton who saved them from cholera. London Telegraph [online]. 2006-05-08 [cit. 2020-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d Cortazzi 2003, s. 174–185.
  4. ↑ Archivovaná kopie [online]. 合同新聞社出版部, 1944 [cit. 2020-11-02]. Obecná historie vodních děl ve městě Okajama, Divize vodních děl ve městě Okajama. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (anglicky) 
  5. ↑ BRITS AT THEIR BEST: British Inventions Ingenious Timeline 19th Century 1855 - Copyright 2006 - 2010 David Abbott and Catherine Glass. www.britsattheirbest.com [online]. [cit. 2020-11-03]. Dostupné online. 
  6. ↑ www.baxleystamps.com [online]. www.baxleystamps.com [cit. 2016-01-23]. Dostupné online. 
  7. ↑ Checkland 2003, s. 104–5.
  8. ↑ Kazumasa Ogawa, Japanese Photographer. www.baxleystamps.com [online]. [cit. 2020-11-03]. Dostupné online. 
  9. ↑ The Great Earthquake in Japan 1891 Milne, John, Burton, W. K. & Ogawa, K Publisher: Lane, Crawford & Co., Yokohama 1893, s třiceti fotografiemi
  10. ↑ Hannavy 2008, s. 231.
  11. ↑ Matsuda Takako. “Major Photography Clubs and Associations.” In Anne Wilkes Tucker, et al., The History of Japanese Photography. New Haven: Yale University Press, 2003. ISBN 0-300-09925-8. s. 372–3.
  12. ↑ DAVIDSON, James W. Formosa under Japanese rule. London: Japan Society, 1903. Dostupné online. S. 43. 
  13. ↑ バルトン先生、明治の日本を駆ける！ (2016) – 平凡社, W. Burton v Japonsku v éře Meidži (2016) – Heibonša
  14. ↑ Memorial for pioneer who transformed .... Edinburgh News [online]. 2006-09-12. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Scottish Engineering Hall of Fame. www.engineeringhalloffame.org [online]. [cit. 2020-11-03]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • CHECKLAND, Olive, 2003. Japan and Britain After 1859: Creating Cultural Bridges. [s.l.]: RoutledgeCurzon. ISBN 0-7007-1747-1. 
  • CORTAZZI, Hugh, 2003. Britain and Japan, Biographical Portraits. [s.l.]: RoutledgeCurzon. ISBN 1-903350-14-X. 
  • HANNAVY, John, 2008. Encyclopedia of Nineteenth-century Photography. [s.l.]: CRC Press. Dostupné online. ISBN 0-415-97235-3. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=William_Kinnimond_Burton&oldid=23458610“
  NODES
Association 2
Idea 1
idea 1