Zbýšov (okres Kutná Hora)
Zbýšov (německy Sbischow) je obec v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji, asi osmnáct kilometrů jižně od Kutné Hory a třináct kilometrů jižně od města Čáslav. Dominantou obce, kromě kostela, je v širokém okolí známý Zbýšovský rybník, který je hojně využívaný k rekreačním účelům. Žije zde 616[1] obyvatel.
Zbýšov | |
---|---|
Kostel ve Zbýšově | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Čáslav |
Obec s rozšířenou působností | Čáslav (správní obvod) |
Okres | Kutná Hora |
Kraj | Středočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°48′42″ s. š., 15°21′11″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 616 (2024)[1] |
Rozloha | 26,16 km²[2] |
Nadmořská výška | 394 m n. m. |
PSČ | 286 01 |
Počet domů | 372 (2021)[3] |
Počet částí obce | 8 |
Počet k. ú. | 8 |
Počet ZSJ | 8 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Zbýšov 30 285 65 Zbýšov v Čechách zbysov@tiscali.cz |
Starosta | Viktor Husák |
Oficiální web: www | |
Zbýšov | |
Další údaje | |
Kód obce | 534625 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o obci pochází z roku 1257. Obec patřila až do husitských válek k majetku Sázavského kláštera. Roku 1360 zde bylo zřízeno proboštství.
Územněsprávní začlenění
editovatDějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kutná Hora, soudní okres Čáslav[4]
- 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Čáslav
- 1868 země česká, politický i soudní okres Čáslav
- 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Čáslav[5]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Čáslav[6]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Čáslav[7]
- 1949 Pardubický kraj, okres Čáslav[8]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Čáslav
Rok 1932
editovatVe vsi Zbýšov v Čechách (140 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katol. kostel, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] lékař, bednář, holič, 2 hostince, krejčí, pila, sklad rakví, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Zbýšov, strojírna, 2 švadleny, trafika, zednický mistr.
Ve vsi Klucké Chvalovice (360 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Zbýšova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] 2 hostince, kovář, krejčí, mlýn, 2 rolníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, stavební podnikatelství, trafika.
V obci Opatovice (173 obyvatel, evang. kostel, samostatná obec se později stala součástí Zbýšova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] cihelna, hostinec, kolář, 2 kováři, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Opatovice, trafika, truhlář.
Části obce
editovatOd 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 k obci patřily i Šebestěnice.[12]
Pamětihodnosti
editovat- Kostel Narození svatého Jana Křtitele – původní raně gotický kostel byl zbořen a na jeho místě roku 1884 postaven kostel pseudorománský, vybudoval jej stavitel Marchetti za patronátu rodiny Schwarzenberků; ze starého kostela byla přenesena dřevěná barokní Kalvárie z 1. poloviny 18. století a dva protějškové oltářní obrazy sv. Anny a sv. Jana v empírových rámech z doby kolem 1800
- Evangelický kostel z konce 19. století
- Pomník obětem padlým za první světové války
- Pozůstatky barokního dvora
Doprava
editovatObcí prochází silnice II/338 Žehušice – Čáslav – Zbýšov – Vrbka. Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí je Vlkaneč ve vzdálenosti 4 km ležící na trati 230 vedoucí z Kolína do Havlíčkova Brodu. V roce 2011 v obci měly stanici autobusové linky do Čáslavi, Červených Janovic, Kutné Hory, Ledče nad Sázavou.
Galerie
editovat-
Obecní úřad
-
Pošta
-
Základní škola
-
Autokemp
-
Zbýšovský rybník
-
Kostel Narození svatého Jana Křtitele
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1914. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 578. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 960. (česky a německy)
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 561. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
Literatura
editovat- ZAVADIL, Antonín Josef: Kutnohorsko slovem i obrazem. Díl 2 Místopis okresního hejtmanství. Část 1. Soudní okres kutnohorský. Kutná Hora, reprint Martin Bartoš - Kuttna, 2000, s. 307; dostupné online[1]
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zbýšov na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Zbýšov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)