Zlatý vodopád
Zlatý vodopád, řidčeji Velký vodopád,[1] (islandsky Gullfoss) se nalézá v horní části řeky Hvítá. Voda stéká kaskádovitě dolů ve dvou fázích. V první fázi je spád 11 metrů vysoký a druhý spád 22 m, obě fáze ústí do 2,5 km dlouhého kaňonu. Kaňon byl vytvořen na konci doby ledové působením povodňových vln a každý rok je erozí prodloužen o 25 cm. Letní průtok činí 140 m3/s, v zimě se snižuje k 80 m3/s. Maxima dosahuje na jaře a je znám případ, kdy při povodních dosáhl až 2000 m3/s[2]. Nad vodopády jsou nebezpečné peřeje. Patří mezi nejznámější vodopády Islandu a patří do chráněné oblasti. Spolu s národním parkem Þingvellir a tryskajícím termálním proudem Geysir tvoří tzv. „Zlatý kruh“ (anglicky Golden Circle) nebo také „Zlatý trojúhelník" přírodních zajímavostí.
Zlatý vodopád | |
---|---|
Poloha | |
Zeměpisné souřadnice | 64°19′34″ s. š., 20°7′16″ z. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Legenda
editovatSigríđur Tómasdóttir dělala průvodce pro návštěvníky z různých koutů světa, kteří chtěli vidět vodopád. Sigrídur neměla vzdělání, ale byla sečtělá a umělecky založená. Narodila se v roce 1874 v Brattholtu a žila zde po celý svůj život. Sigridur se svou sestrou nechaly vybudovat první cestu ke Zlatému vodopádu. Na přelomu 19. století chtěli zahraniční investoři vybudovat na řece hydroelektrárnu a zničit vodopád. Proti tomu se postavila právě Sigríđur Tómasdóttir. Prohlásila, že pokud místní úřady nezakročí, skočí z vodopádu a zemře. Naštěstí díky pomoci jejího advokáta Sveinna Björnssona se podařilo vodopád zachránit. Gullfoss se stal majetkem lidu Islandu. Sigríđur Tómasdóttir zemřela v roce 1957 a byla pohřbena na hřbitově Haukadalur. Je na ní vzpomínáno jako na zachránce vodopádu, její památník, který vytvořil sochař Rikhardur Jonsson, stojí u něj.
Reference
editovat- ↑ BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 89, 101.
- ↑ KNORR, Ivan. Zlatý trojúhelník. Země světa. 8.4.2021, roč. 21, čís. 4, s. 40–49. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gullfoss na Wikimedia Commons
- (anglicky) http://www.gullfoss.org/
- (anglicky) https://web.archive.org/web/20111014045607/http://www.nat.is/travelguideeng/gullfoss_sigridur_tomasdottir.htm
- (česky) http://cestovani.idnes.cz/krok-za-krokem-islandske-vodopady-drz-/kolem-sveta.aspx?c=2000M199c07A
- (česky) http://www.papr.cz/ostatni/06.tampela_island.pdf