сѣмѧ
staroslověnština
editovatetymologie
editovatZ praslov. *sě̀mę; paradigma přízvuku (a);[1] rod střední; n-kmenová deklinace.
Srov. stčes. siemě, sěmene;[2] čes. (arch.) símě; sloven. (arch.) semä; pol. siemię; hluž. symjo; dluž. sеḿе; polab. semą, semenü; rus. се́мя; ukr. сíм᾽я; běl. се́мя; bulh. се́ме; srbochorv. sjȅme, -ena; slovin. sẹ́me, -ena.[3]
podstatné jméno
editovat- rod střední
- n-kmenová deklinace
skloňování
editovat| Substantivum | singulár | duál | plurál |
|---|---|---|---|
| nominativ | сѣмѧ | сѣмєнѣ | сѣмєна |
| genitiv | сѣмєнє/сѣмєни | сѣмєнѹ | сѣмєнъ |
| dativ | сѣмєни | сѣмєньма | сѣмєньмъ |
| akuzativ | сѣмѧ | сѣмєнѣ | сѣмєна |
| vokativ | сѣмѧ | сѣмєнѣ | сѣмєна |
| lokál | сѣмєнє/сѣмєни | сѣмєнѹ | сѣмєньхъ |
| instrumentál | сѣмєньмь | сѣмєньма | сѣмєнъі |
význam
editovat- semeno; sperma
- изидє сѣѩи сѣꙗтъ сѣмєнє своѥго – Vyšel rozsévač rozsívat semeno. [L 8, 5 – Zogr Mar As Ostr]
- бє сѣмєнє порождєниѥ – Zrození bez semene. [Supr 243, 4-5]
- rod, plemeno
- сѣмѧ авраамлѥ ѥсмъ • и никомѹжє нє работахомъ николижє – Jsme potomci Abrahamovi a nikdy jsme nikomu neotročili. [J 8, 33 – Zogr Mar As Ostr]
- сильно на зємл̑и бѫдєтъ сѣмѧ ѥго • родъ правъіихъ благословєсьствитъ сѧ • и никомѹжє нє работахомъ николижє – Mocné na zemi bude símě jeho, rodina upřímých požehnání dojde. [Žalm 111 (112), 2 – PsSin]