čínština

editovat
Historické formy znaku 舌
 

Nápisy na věštebných kostech

 

Velké pečetní písmo

 

Malé pečetní písmo

způsob psaní

editovat

  

etymologie

editovat

Piktogram. Znak znázorňuje rozeklaný (jako například hadí) jazyk, vystrčený z úst nahoru/dopředu. Nebo - (suchá) hůlka, vyčnívající z úst (口).

Také se používá jako zjednodušený levý komponent některých znaků, například: ; . Sám znak je také radikálem č. 135.

přepis

editovat
  • Pinyin: guā (gua1), shé (she2)
  • Švarný: kua, še
  • bopomofo: ㄍㄨㄚ, ㄕㄜˊ

podstatné jméno

editovat

význam

editovat
  1. jazyk část (lidského) těla
  2. srdce zvonu

japonština

editovat

výslovnost

editovat

přepis

editovat
  • hiragana: した
  • rómadži: šita

podstatné jméno

editovat

význam

editovat
  1. jazyk část (lidského) těla

kandži

editovat

čtení

editovat
  • sinojaponské:
    • ゼツ (zecu); příklady: 舌音 - ゼツオン (zecuon), 舌癌 - ゼツガン (zecugan)
    • cumaruon forma: ゼッ (ze--); příklady: 舌苔 - ゼッタイ (zettai), 舌端 - ゼッタン (zettan), 舌戦 - ゼッセン (zessen)
  • japonské:
    • した (šita); příklady: 舌足らず/舌不足 - したたらず (šitatarazu), 舌車 - したぐるま (šitaguruma), 舌鼓 - したつづみ (šitacuzumi), 舌長 - したなが (šitanaga)
  NODES