Možná hledáte bible.

čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈbɪblɛ]

dělení

editovat
  • bib-le

etymologie

editovat

Nejstarší známé židovské pojmenování jejich svatých knih, známé již z knihy Daniel pravděpodobně z 2. stol. př. n. l., bylo hebrejské הַסְּפַּרִים („ty knihy“). Řecky mluvící Židé to do svého jazyka přeložili jako τἁ βιβλία[1]; tento výraz je doložen z roku 223 př. n. l. Starořecké slovo βιβλίον, s významem „papír, svitek“, je deminutivem slova βίβλος — „egyptský papyrus“, jehož název mohl být odvozen od jména fénického přístavu Byblos (v dnešním Libanonu), odkud se papyrus vyvážel do Řecka; případně slovo mohlo pocházet z jiného egyptského kořene.[2] Do češtiny se slovo dostalo přes latinské biblia (knihy).

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ Bible Bible
genitiv Bible Biblí
dativ Bibli Biblím
akuzativ Bibli Bible
vokativ Bible Bible
lokál Bibli Biblích
instrumentál Biblí Biblemi

význam

editovat
  1. uctivé označení bible
    • První kniha Bible, Genesis, pojednává o stvoření světa.

překlady

editovat
  1. kniha křesťanství

synonyma

editovat
  1. Písmo svaté, Písmo, kniha knih, (zastarale) Biblí

angličtina

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [baɪbəl]

podstatné jméno

editovat
  • vlastní jméno

skloňování

editovat
pád \ číslo singulár plurál
nominativ Bible Bibles

význam

editovat
  1. Bible

francouzština

editovat

výslovnost

editovat

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský
  • vlastní jméno

skloňování

editovat
pád \ číslo singulár plurál
nominativ Bible

význam

editovat
  1. Bible

poznámky

editovat
  1. Sarna, Nahum M., et al. "Bible." Encyclopaedia Judaica. Ed. Michael Berenbaum and Fred Skolnik. 2nd ed. Vol. 3. Detroit: Macmillan Reference USA, 2007. 572-679. Gale Virtual Reference Library. Web. 8 Jan. 2015.
  2. HARPER, Douglas. Online Etymology Dictionary. [Cit. 2015-01-08]. Heslo bible. (anglicky)

externí odkazy

editovat
  •   Článek Bible ve Wikipedii
  NODES