Kyje

Možná hledáte kyje.

čeština

výslovnost

IPA: [kɪjɛ]

dělení

Ky-je

etymologie

Podle legend se jméno Kyje odvozuje od 800 kyjů, které zde v dávných dobách kmen Čechů získal od svých protivníků, kteří je chtěli násilím vyhnat pryč.^[1] Ve skutečnosti je název odvozen buď z vlastního jména Kyj jako „ves Kyjů“, tzn. Kyjovy rodiny,^[2] anebo přímo z apelativa kyj jako původní pomístní název.^[3]

podstatné jméno

rod ženský
pomnožné
vlastní jméno

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	—	Kyje
genitiv	—	Kyjí / Kyj
dativ	—	Kyjím
akuzativ	—	Kyje
vokativ	—	Kyje
lokál	—	Kyjích
instrumentál	—	Kyjemi

význam

čtvrť ve východní části Prahy, historická část Prahy 14
- Až do poloviny 19. století vlastnil oblast Kyjí rod Lichtenštejnů.^[1]

překlady

čtvrť
- němčina: Keeg s

související

kyjský
Kyjský, Kyjská

poznámky

↑ ^1,0 ^1,1 Jak jsme žili v Československu. Kyje - čtvrť s atmosférou venkova. Pražský deník, 14. prosince 2018, dostupné online
↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. 1. vyd. Díl II. CH–L. Praha : Česká akademie věd a umění, 1949. 706 s. Heslo „Kyje“, s. 464.
↑ SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. 1. vyd. Díl V: Dodatky k dílu Antonína Profouse. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 673 s. Heslo „Kyje“, s. 217.

externí odkazy

Článek Kyje ve Wikipedii

[pd-1] 1,0 ^1,1 Jak jsme žili v Československu. Kyje - čtvrť s atmosférou venkova. Pražský deník, 14. prosince 2018, dostupné online

[2] PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. 1. vyd. Díl II. CH–L. Praha : Česká akademie věd a umění, 1949. 706 s. Heslo „Kyje“, s. 464.

[3] SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. 1. vyd. Díl V: Dodatky k dílu Antonína Profouse. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 673 s. Heslo „Kyje“, s. 217.

[1]

[2]

[3]