bláhovec

čeština

výslovnost

• IPA: [blaːɦɔvɛt͡s]

dělení

• blá-ho-vec

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	bláhovec	bláhovci
genitiv	bláhovce	bláhovců
dativ	bláhovci / bláhovcovi	bláhovcům
akuzativ	bláhovce	bláhovce
vokativ	bláhovče	bláhovci
lokál	bláhovci / bláhovcovi	bláhovcích
instrumentál	bláhovcem	bláhovci

význam

1. (expresivně) ten, kdo je bláhový, pošetilý, naivní
   • „Bláhovci!“ přivítal je svatý Jasnovidec se smutným úsměvem.

synonyma

1. pošetilec, bloud, (zdrobněle) bláhoveček

související

• bláhovcův
• bláhoveček
• bláhově
• bláhový