jazykovědkyně

čeština

výslovnost

• IPA: [jazɪkɔvjɛtkɪɲɛ]

dělení

• ja-zy-ko-věd-ky-ně

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	jazykovědkyně	jazykovědkyně
genitiv	jazykovědkyně	jazykovědkyň / jazykovědkyní
dativ	jazykovědkyni	jazykovědkyním
akuzativ	jazykovědkyni	jazykovědkyně
vokativ	jazykovědkyně	jazykovědkyně
lokál	jazykovědkyni	jazykovědkyních
instrumentál	jazykovědkyní	jazykovědkyněmi

význam

1. žena věnující se jazykovědě

synonyma

1. lingvistka

související

• jazykovědkynin
• jazykovědec
• jazykověda
• jazyk
• věda