křemík

čeština

výslovnost

• IPA: [kr̝̊ɛmiːk]

dělení

• kře-mík

etymologie

Novotvar Jana Svatopluka Presla.

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	křemík	křemíky
genitiv	křemíku	křemíků
dativ	křemíku	křemíkům
akuzativ	křemík	křemíky
vokativ	křemíku	křemíky
lokál	křemíku	křemících
instrumentál	křemíkem	křemíky

význam

1. chemický prvek s atomovým číslem 14
2. (přeneseně) atom křemíku (1)

překlady

1. chemický prvek

   • afrikánština: silikon
   • angličtina: silicon
   • finština: pii
   • francouzština: silicium m
   • fríština: silisium
   • italština: silicio m
   • japonština: 珪素, ケイ素
   • maďarština: szilicium
   • němčina: Silizium s
   • nizozemština: silicium s
   • polština: krzem m
   • ruština: кремний m
   • slovenština: kremík m
   • slovinština: silicij m
   • švédština: kisel
2. —

související

• křemíkový
• křemičitý
• křemen

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2014-03-25]. Heslo křemík.

externí odkazy

• Článek Křemík ve Wikipedii