obšoustník

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔɔpʃɔʊ̯stɲiːk]

dělení

• ob-šoust-ník

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	obšoustník	obsouštníci
genitiv	obšoustníka	obšoustníků
dativ	obšoustníkovi / obšoustníku	obšoustníkům
akuzativ	obšoustníka	obšoustníky
vokativ	obšoustníku	obsouštníci
lokál	obšoustníkovi / obšoustníku	obsouštnících
instrumentál	obšoustníkem	obšoustníky

význam

1. (zřídka, vulgárně) muž často střídající partnerky, popř. mající víc partnerek současně
   • Rytíř se otočil v sedle, přimhouřil oko a zapitvořil se jako opice. "Jakkoli byl kníže Raimund," pokračoval, "odjakživa vyhlášený děvkař a obšoustník, s tím mrkáním se z něj stal ve smilnění ještě větší pericolosus.

synonyma

1. děvkař, sukničkář

související

• obšoustníkův
• šoustat
• obšoustat