oboustranný

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔbɔʊ̯straniː]

dělení

• obou-stran-ný

etymologie

Složenina z oba, obou a stranný.

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	oboustranný	oboustranný	oboustranná	oboustranné	oboustranní	oboustranné	oboustranné	oboustranná
genitiv	oboustranného	oboustranného	oboustranné	oboustranného	oboustranných	oboustranných	oboustranných	oboustranných
dativ	oboustrannému	oboustrannému	oboustranné	oboustrannému	oboustranným	oboustranným	oboustranným	oboustranným
akuzativ	oboustranného	oboustranný	oboustrannou	oboustranné	oboustranné	oboustranné	oboustranné	oboustranná
vokativ	oboustranný	oboustranný	oboustranná	oboustranné	oboustranní	oboustranné	oboustranné	oboustranná
lokál	oboustranném	oboustranném	oboustranné	oboustranném	oboustranných	oboustranných	oboustranných	oboustranných
instrumentál	oboustranným	oboustranným	oboustrannou	oboustranným	oboustrannými	oboustrannými	oboustrannými	oboustrannými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	oboustranný
komparativ	oboustrannější
superlativ	nejoboustrannější

význam

1. tvořený oběma stranami
2. jsoucí na obou stranách
   • Bratr má oboustranný zápal plic.

související

• oboustranně
• oboustrannost