Pak, po šestnácti dnech pekla abstinenčních příznaků, s narkotiky skutečně přestala.[1]
„Učit azylanty je často víc než peklo,“ přímočaře popisuje Rusínová. Většina držitelů azylu totiž k výuce jazyka své nové vlasti přistupuje liknavě.[2]
Vyspělé státy mají nyní na vybranou: buď začít šetřit a zažít výrazné zpomalení svých ekonomik, nebo zažít peklo státního bankrotu.[3]
