smích
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [smiːx]
dělení
editovat- smích
podstatné jméno
editovat- rod mužský neživotný
skloňování
editovatpád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | smích | smíchy |
genitiv | smíchu | smíchů |
dativ | smíchu | smíchům |
akuzativ | smích | smíchy |
vokativ | smíchu | smíchy |
lokál | smíchu | smíchách / smíších |
instrumentál | smíchem | smíchy |
význam
editovatvýznam
editovat- neobvyklý, vzrušující zážitek
- Smích, který je k smíchu, to je debakl.[1]
překlady
editovat- hlasitý projev
- albánština: qeshje
- angličtina: laugh, laughter
- arabština: ضَحْكَة ž
- arménština: ծիծաղ
- baskičtina: barre
- čínština: 笑声
- dánština: latter c
- esperanto: rido
- estonština: naer
- faerština: látur m
- finština: nauru
- francouzština: rire m
- gruzínština: სიცილი
- hebrejština: צחוק m
- irština: gáire m
- islandština: hlátur
- italština: risata ž
- japonština: 笑い
- jidiš: געלעכטער s
- katalánština: riure m
- korejština: 웃음
- latgalština: smīklys m
- latina: rīsus m
- litevština: juokas m
- lotyština: smiekli m mn.
- lucemburština: Laach ž
- makedonština: смеа ž
- němčina: Lachen s
- nizozemština: lach m
- norština: latter m
- okcitánština: ris
- polština: śmiech m
- portugalština: riso m
- rumunština: râs
- ruština: смех m, хохот m
- řečtina: γέλιο s
- slovenština: smiech m
- slovinština: smeh m
- španělština: risa ž
- švédština: skratt s
související
editovatpoznámky
editovat- ↑ KUNDERA, Milan. Kniha smíchu a zapomnění: román. Vydání druhé, autorizované. V Brně: Atlantis, 2017. 259 stran. ISBN 978-80-7108-367-2. S. 75.
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2012-10-22]. Heslo smích.