specifický

čeština

výslovnost

• IPA: [spɛt͡sɪfɪt͡skiː]

dělení

• spe-ci-fic-ký

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	specifický	specifický	specifická	specifické	specifičtí	specifické	specifické	specifická
genitiv	specifického	specifického	specifické	specifického	specifických	specifických	specifických	specifických
dativ	specifickému	specifickému	specifické	specifickému	specifickým	specifickým	specifickým	specifickým
akuzativ	specifického	specifický	specifickou	specifické	specifické	specifické	specifické	specifická
vokativ	specifický	specifický	specifická	specifické	specifičtí	specifické	specifické	specifická
lokál	specifickém	specifickém	specifické	specifickém	specifických	specifických	specifických	specifických
instrumentál	specifickým	specifickým	specifickou	specifickým	specifickými	specifickými	specifickými	specifickými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	specifický
komparativ	specifičtější
superlativ	nejspecifičtější

význam

1. vlastní něčemu
2. měrný

překlady

1. charakteristický

   • angličtina: specific
   • francouzština: spécifique
   • němčina: spezifisch
   • polština: specyficzny
2. —

synonyma

1. charakteristický
2. -