spravedlnost

čeština

etický, morální a filozofický koncept pojímající stav, v němž je se všemi lidmi a jednotlivými zájmy zacházeno rovně, vyváženě a současně tak, jak je to z etického, resp. morálního hlediska nejlepší
- Přijal všechny pocty příslušející polským králům a zapsal své zásady spravedlnosti a lidskosti do dvorní kroniky.^[1]
- Spravedlnost bývá často znázorňována jako slepá. Já jsem rád, že není také hluchá, " řekl Kanyza bezprostředně po verdiktu. Kromě tohoto bonmotu ovšem herec odmítl svůj případ jakkoliv komentovat.^[2]
soudní moc
- Podezřelý byl brzy postaven před spravedlnost.
- Tajné služby, policie a spravedlnost musí být v obraze, musí mít informace, které mohou předejít teroristickým útokům a dalším zločinům.^[3]
(zastarale) místo výkonu rozsudku, popraviště
(zastarale) subjektivní právo, nárok

↑ LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 99.
↑ Lidové noviny, 2006-05-23. Cit. dle Korpus.cz.
↑ Respekt, 2005, čís. 51. Cit. dle Korpus.cz.