tolerance

čeština

výslovnost

• IPA: [tɔlɛrant͡sɛ]

dělení

• to-le-ran-ce

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	tolerance	tolerance
genitiv	tolerance	tolerancí
dativ	toleranci	tolerancím
akuzativ	toleranci	tolerance
vokativ	tolerance	tolerance
lokál	toleranci	tolerancích
instrumentál	tolerancí	tolerancemi

význam

1. schopnost snášet nežádoucí chování, názory, podmínky apod.
   • Prvním krokem k jakýmkoliv smysluplným změnám, novou ústavou počínaje a ekonomickou reformou konče, musí být tedy zásadní změna společenského klimatu v naší zemi, do kterého se musí vrátit duch svobody, důvěry, tolerance a plurality.
2. povolená odchylka rozměru či úhlu, uvedená v technickém výkresu

překlady

1. schopnost akceptovat okolí

   • angličtina: tolerance
   • francouzština: tolérance ž
   • hornolužická srbština: toleranca ž
   • italština: tolleranza ž
   • němčina: Toleranz ž, Verträglichkeit
   • slovenština: tolerancia ž
   • španělština: tolerancia ž
2. přípustná odchylka

   • angličtina: tolerance
   • francouzština: tolérance ž
   • němčina: Toleranz ž
   • slovenština: tolerancia ž

synonyma

1. snášenlivost, smířlivost
2. —

antonyma

1. netolerance, nesnášenlivost, intolerance, nesmířlivost
2. —

související

• tolerantní
• toleranční
• tolerovat

externí odkazy

• Článek Tolerance ve Wikipedii
• Téma Tolerance ve Wikicitátech