umožnit

čeština

výslovnost

• IPA: [ʊmɔʒɲɪt]

dělení

• umož-nit

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	umožním	umožníš	umožní	umožníme	umožníte	umožní

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	umožni	umožněme	umožněte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	umožnil	umožnila	umožnilo	umožnili	umožnily	umožnila
trpné	umožněn	umožněna	umožněno	umožněni	umožněny	umožněna

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	umožniv	umožnivši	umožnivše

význam

1. učinit možným
   • Situace se zdála beznadějná; až osobní přímluva generálního ředitele umožnila problém vyřešit.

překlady

1. učinit možným

   • angličtina: enable, allow
   • francouzština: rendre possible, permettre
   • italština: permettere
   • maďarština: lehetővé tesz
   • němčina: ermöglichen
   • polština: umożliwić
   • slovenština: umožniť
   • švédština: tillåta

synonyma

1. dovolit

antonyma

1. znemožnit

související

• možnost
• možný
• umožňovat
• umožňující
• umožnění

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2011-06-02]. Heslo umožnit.