vlaštovičník

čeština

výslovnost

• IPA: [vlaʃtɔvɪt͡ʃɲiːk]

dělení

• vla-š-to-vič-ník

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	vlaštovičník	vlaštovičníky
genitiv	vlaštovičníku	vlaštovičníků
dativ	vlaštovičníku	vlaštovičníkům
akuzativ	vlaštovičník	vlaštovičníky
vokativ	vlaštovičníku	vlaštovičníky
lokál	vlaštovičníku	vlaštovičnících
instrumentál	vlaštovičníkem	vlaštovičníky

význam

1. (v botanice) bylina se žlutými květy z čeledi makovitých
   • Pravda, podívá-li se člověk důkladněji, najde už ledacos; pod loňskými stébly, pod suchým listím se už tuhle a tamhle prodírá něco zelenkavého; bude to plazivá mochnička, bude to prudce zelený vlaštovičník,...

překlady

1. bylina

   • angličtina: celandine
   • francouzština: chélidoine ž
   • němčina: Schöllkraut s
   • ruština: чистотел m
   • slovenština: lastovičník m

související

• vlaštovka

slovní spojení

• vlaštovičník větší

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2016-01-09]. Heslo vlaštovičník.