vodík

čeština

výslovnost

• IPA: [vɔɟiːk]

dělení

• vo-dík

etymologie

• z českého voda pomocí přípony -ík

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	vodík	vodíky
genitiv	vodíku	vodíků
dativ	vodíku	vodíkům
akuzativ	vodík	vodíky
vokativ	vodíku	vodíky
lokál	vodíku	vodících
instrumentál	vodíkem	vodíky

význam

1. chemický prvek s atomovým číslem 1 a chemickou značkou H
   • Voda je chemickou sloučeninou vodíku a kyslíku.
2. (přeneseně) atom vodíku (1)
   • Vodík má v jádře jen jeden proton a v obalu jen jeden elektron.

překlady

1. chemický prvek

   • afrikánština: waterstof
   • angličtina: hydrogen
   • dolnoněmčina: Waterstoff, waeterstof, wotterstof
   • francouzština: hydrogène m
   • fríština: wetterstof
   • italština: idrogeno m
   • japonština: 水素
   • latina: hydrogenium
   • limburština: waterstof
   • lotyština: ūdeņradis
   • lucemburština: Waasserstoff
   • němčina: Wasserstoff m
   • nizozemština: waterstof
   • polština: wodór m
   • ruština: водород m
   • řečtina: υδρογόνο s
   • slovenština: vodík m
   • španělština: hidrógeno m
   • švédština: väte s
2. —

související

• vodíkový
• bromovodík
• fluorovodík
• chlorovodík
• jodovodík
• sirovodík
• uhlovodík

slovenština

výslovnost

• IPA: [vɔɟiːk]

dělení

• vo-dík

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	vodík	vodíky
genitiv	vodíka	vodíkov
dativ	vodíku	vodíkom
akuzativ	vodík	vodíky
lokál	vodíku	vodíkoch
instrumentál	vodíkom	vodíkmi

význam

1. vodík

související

• vodíkový
• voda
• vodný

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2010-08-24]. Heslo vodík.