zašpičatělý

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈzaʃpɪt͡ʃacɛliː]

dělení

• za-špi-ča-tě-lý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	zašpičatělý	zašpičatělý	zašpičatělá	zašpičatělé	zašpičatělí	zašpičatělé	zašpičatělé	zašpičatělá
genitiv	zašpičatělého	zašpičatělého	zašpičatělé	zašpičatělého	zašpičatělých	zašpičatělých	zašpičatělých	zašpičatělých
dativ	zašpičatělému	zašpičatělému	zašpičatělé	zašpičatělému	zašpičatělým	zašpičatělým	zašpičatělým	zašpičatělým
akuzativ	zašpičatělého	zašpičatělý	zašpičatělou	zašpičatělé	zašpičatělé	zašpičatělé	zašpičatělé	zašpičatělá
vokativ	zašpičatělý	zašpičatělý	zašpičatělá	zašpičatělé	zašpičatělí	zašpičatělé	zašpičatělé	zašpičatělá
lokál	zašpičatělém	zašpičatělém	zašpičatělé	zašpičatělém	zašpičatělých	zašpičatělých	zašpičatělých	zašpičatělých
instrumentál	zašpičatělým	zašpičatělým	zašpičatělou	zašpičatělým	zašpičatělými	zašpičatělými	zašpičatělými	zašpičatělými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	zašpičatělý
komparativ	zašpičatělější
superlativ	nejzašpičatělější

význam

1. mající špičku; kterého/který zašpičatili
2. (přeneseně, řidčeji) jízlivý, zlomyslný

překlady

1. kterého obdařili hrotem, špičkou

   • angličtina: pointed, pointy
   • francouzština: rendu pointu
   • němčina: angespitzt
   • ruština: заострённый

synonyma

1. špičatý
2. —

antonyma

1. zaoblený, otupený
2. —