Wikipedie

Čuvaština

turkický jazyk

Čuvaština (Чăвашла či Чӑваш чӗлхи, také Chovash, Chavash nebo Çuaş) je turkický jazyk rozšířený v západní části Uralu ve středním Rusku, původním jazykem Čuvašů a oficiálním jazykem Čuvašska. Používá jej přibližně milion lidí.[1]

Čuvaština (Чăвашла, Чӑваш чӗлхи)
Mapa rozšíření jazyka
Mapa rozšíření jazyka
RozšířeníČuvašsko, Rusko
Počet mluvčích1 milion (přibližně)
Klasifikace
PísmoCyrilice
Postavení
RegulátorNení
Úřední jazykČuvašsko
Kódy
ISO 639-1cv
ISO 639-2chv (B)
chv (T)
ISO 639-3chv
EthnologueCHV
Wikipedie
cv.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čuvaština se nejčastěji zapisuje upravenou cyrilicí s přidanými znaky:

Ӑӑ, Ӗӗ, Ҫҫ, Ӳӳ

Historie

editovat

Čuvaština se velmi odlišuje od ostatních turkických jazyků, není proto vzájemně srozumitelná s ostatními jazyky této skupiny. Její předek, středověký jazyk Povolžských Bulharů, se od ostatních turkických jazyků také odlišoval, takže byl obvykle klasifikován jako sesterský jazyk prototurkičtiny, nikoliv jako jazyk, jenž z ní vznikl.

Dialekty

editovat

Čuvaština zahrnuje dva dialekty - vyšší či dialekt z vysočiny (viryal) a nižší či dialekt z nížiny (anatri). Literární jazyk je založen na dialektu z nížiny. Jak tatarština, tak ugrofinské jazyky, stejně jako ruština, marijština, arabština a perština, čuvaštinu ovlivnily a pochází z nich mnoho slov čuvašské slovní zásoby.

Systém zápisu

editovat

Nejstarší systém zápisu turkických jazyků, známý jako orchonské písmo, vymizel po přechodu Volžských Bulharů k islámu. Později se používalo i arabské písmo, po invazi Mongolů do Volžského Bulharska psaná forma jazyka vymizela. Moderní čuvašská abeceda byla uvedena v roce 1873 Ivanem Jakovlevem, v roce 1938 byla upravena do dnešní formy.

Současná forma

editovat
А Ӑ Б В Г Д Е Ё Ӗ Ж З И Й К Л М Н О П Р С Ҫ Т У Ӳ Ф Х Ц Ч Ш Щ Ъ Ы Ь Э Ю Я
а ӑ б в г д е ё ӗ ж з и й к л м н о п р с ҫ т у ӳ ф х ц ч ш щ ъ ы ь э ю я

Před rokem 1938

editovat
а е ы и/і у ӳ ă ě й в к л љ м н њ п р р́ с ç т т̌ ђ х ш

Příklady

editovat

Číslovky

editovat
Čuvašsky Česky
пĕp jeden
иккĕ dva
виҫҫĕ tři
тăвaттă čtyři
пиллĕк pět
yлттă šest
ҫиччĕ sedm
caккăp osm
тaxxăp devět
вyннă deset

Užitečné fráze

editovat
Čuvašsky Česky
Салам! Ahoj!
Тепре тӗл пуличчен! Na shledanou!
Ырӑ кун пултӑр! Dobré ráno!
Ырӑ каҫ пултӑр! Dobrý večer!
Тӗрӗс / Тӗрӗс мар Ano / Ne
Тархасшӑн Prosím
Тав! Děkuji!
Пысӑк тав! Děkuji mnohokrát!
Каҫарӑр Promiň
Сулахай / Сылтӑм Levý / Pravý

Vzorový text

editovat

Otče náš (modlitba Páně):

Эй, Ҫӳлти Аттемӗр!
Санӑн яту хисеплентӗр;
Санӑн Патшалӑху килтӗр;
Санӑн ирӗкӳ ҫӗр ҫинче те ҫӳлти пекех пултӑр.
Паян пурӑнмалӑх ҫӑкӑр пар пире.
Эпир хамӑра парӑмлӑ пулнисене
каҫарнӑ пек, пирӗн парӑмсене каҫар пире.
Ҫылӑха ан кӗрт пире, усалтан хӑтар пире.
Амин.

Všeobecná deklarace lidských práv

čuvašsky

Пур халӑх та уйрӑм пурӑнма пӗр тан праваллӑ. Ҫак правапа усӑ курса вӗсем хӑйсен политика статусне ирӗклӗн туса хураҫҫӗ, экономика, общество тата культура енӗпе ирӗклӗн аталанаҫҫӗ. Патшалӑхсен ҫак правӑна хисеплемелле, территори пӗр пӗтӗмлӗхӗн принципӗ унпа усӑ курма пӗр енлӗн чарса тӑракан чӑрмав пулмалла мар.

transkripce

Pur halăh ta uyrăm purănma pĕr tan pravallă. Şak pravapa usă kursa vĕsem hăysen politika statusne irĕklĕn tusa huraşşĕ, ekonomika, obşçestvo tata kul’tura enĕpe irĕklĕn atalanaşşĕ. Patšalăhsen şak pravăna hiseplemelle, territori pĕr pĕtĕmlĕhĕn printsipĕ unpa usă kurma pĕr enlĕn çarsa tărakan çărmav pulmalla mar.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chuvash language na anglické Wikipedii.

  1. ↑ http://www.gks.ru/free_doc/new_site/perepis2010/croc/Documents/Vol4/pub-04-05.pdf

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Čuvaština&oldid=24481371“
  NODES
Idea 1
idea 1