13. půlbrigáda Cizinecké legie

13e demi-brigade de Légion étrangère
	Odznak 13e DBLE
Země	Francie
Vznik	20. února 1940
Typ	pěchota
Velikost	pluk/samostatný prapor
Přezdívka	Phalange Magnifique (Velkolepá falanga)
Motto	More Majorum (Po způsobu předků)
Velitelé	plukovník Nicolas Heuze (současný); pplk. Raoul Magrin-Vernerey (1940); pplk. Dimitri Amilakvari† (1941-1942)
Nadřazené jednotky	Cizinecká legie
Účast
Války	druhá světová válka; válka v Indočíně; válka v Alžírsku
Bitvy	bitva o Narvik; východoafrická kampaň; operace Exporter; bitva o Bir Hakeim; druhá bitva u El Alameinu; kampaň v Tunisku; kampaň v Itálii; západní fronta; Colmarská kapsa; bitva u Dien Bien Phu

13. půlbrigáda Cizinecké legie (francouzsky 13^e demi-brigade de Légion étrangère, zkratkou 13^e DBLE, česky někdy také nazývaná „13. polobrigáda Cizinecké legie“) je pěchotní jednotka francouzské Cizinecké legie. V současných francouzských ozbrojených silách je jediným pravidelným útvarem nesoucím historické označení půlbrigáda.

Dějiny

Vznikla v roce 1940 jako útvar přibližně v síle pěšího pluku o dvou praporech nasazený v bojích v Norsku. Po evakuaci jednotky do Británie a kapitulaci Francie se jednotka v rámci Forces françaises libres zúčastnila dalších bojů druhé světové války, během níž byla vyznamenána Ordre de la Libération. Po skončení války zůstala 13. půlbrigáda trvalou součástí Cizinecké legie, a zúčastnila se války v Indočíně, kde utrpěla těžké ztráty v bitvě u Dien Bien Phu, a posléze války v Alžírsku. V letech 1962 až 1977 byla součástí francouzských ozbrojených sil ve Francouzském Somálsku (v letech 1967-1977 známému jako Francouzské území Afarů a Isů) a později až do roku 2011 i na území nezávislého Džibutska, a její stav, podobně jako ostatních pěších pluků Francouzské armády, byl v této době zredukován na velitelství a čtyři roty.

Současné složení

Zástava jednotky.

V současné době organizace půlbrigády, dislokované nyní ve Spojených arabských emirátech, odpovídá vševojskovému mechanizovanému samostatnému praporu. Skládá se, stejně jako další francouzské jednotky dislokované mimo území metropolitní Francie, z částí permanentních (velitelská a týlová rota, průzkumná eskadrona vybavená obrněnými vozy ERC 90, a dílenská rota) a z jednotek poskytovaných ostatními útvary Cizinecké legie, které se v podřízenosti 13^e DBLE pravidelně po čtyřech měsících střídají.

Jde o:

mechanizovanou pěší rotu, vybavenou obrněnými transportéry VAB a vozidly VLRA, pocházející buď od 2. pěšího pluku Cizinecké legie nebo 2. výsadkového pluku Cizinecké legie.
ženijní rotu, kmenově náležející do stavu 1. nebo 2. ženijního pluku Cizinecké legie.

Tento systém rotace jednotek zajišťuje jak její nynější hlavní určení, kterou je výcvik jednotek v pouštním prostředí, tak i plnění role sekundární, zajištění bezpečnosti hostitelské země. V případě potřeby je možné početní stavy útvaru zvětšit přičleněním dalších rot.

Související články

Francouzská cizinecká legie

Významní příslušníci útvaru

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu 13. půlbrigáda Cizinecké legie na Wikimedia Commons
(francouzsky) Oficiální stránky
(francouzsky) Compagnons de la Libération : La 13e demi-brigade de Légion étrangère
13. polobrigáda Cizinecké legie (1945 - ) na valka.cz

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

13^e demi-brigade de Légion étrangère
Odznak 13^e DBLE
Země	Francie Francie
Vznik	20. února 1940
Typ	pěchota
Velikost	pluk/samostatný prapor
Přezdívka	Phalange Magnifique (Velkolepá falanga)
Motto	More Majorum (Po způsobu předků)
Velitelé	plukovník Nicolas Heuze (současný) pplk. Raoul Magrin-Vernerey (1940) pplk. Dimitri Amilakvari† (1941-1942)
Nadřazené jednotky	Cizinecká legie
Účast
Války	druhá světová válka válka v Indočíně válka v Alžírsku
Bitvy	bitva o Narvik východoafrická kampaň operace Exporter bitva o Bir Hakeim druhá bitva u El Alameinu kampaň v Tunisku kampaň v Itálii západní fronta Colmarská kapsa bitva u Dien Bien Phu