AIM-9 Sidewinder

AIM-9 Sidewinder
	Střela krátkého doletu AIM-9L Sidewinder
Typ	řízená střela vzduch-vzduch
Místo původu	Spojené státy americké
Základní údaje
Hmotnost	11,3 kg (bojová hlavice)
Délka	2,9 m

AIM-9 Sidewinder je nadzvuková řízená střela krátkého dosahu určená k boji proti vzdušným cílům. Ve výbavě ji mají především stíhací letouny a vrtulníky. Má infračervené navádění. Přestože do služby vstoupila již v 50. letech 20. století, díky neustálým modernizacím dodnes patří k nejrozšířenějším řízeným střelám na světě.

Charakteristika

Zásah Sidewinderu na cvičný cíl QF-4B, 1974

Vývoj střely zadalo americké námořnictvo na počátku 50. let 20. století. Střela tehdy byla určena pro palubní stíhací letouny. Prvního zásahu cvičného cíle dosáhl prototyp AIM-9A v roce 1953. V roce 1955 začala sériová výroba verze AIM–9B, která byla v následujícím roce přijata do výzbroje amerického námořnictva. Prvního sestřelu, letounu typu MiG-15,^[1] bylo střelou AIM-9B dosaženo 24. září 1958, během souboje mezi 30 MiG-15 a MiG-17 Letectva Čínské lidové republiky a 14 F-86F Sabre 3. stíhacího křídla Letectva Čínské republiky (Tchaj-wanu) v němž si tchajwanští piloti nárokovali celkem 10 sestřelů, z toho 4 dosažené raketami, zatímco Čínská lidová republika přiznává ztrátu jedné stíhačky a poškození druhé, která se s nevybuchlou raketou Sidewinder v trupu vrátila na základnu.^[2] Střely AIM-9 byly široce používány ve vietnamské válce, kde jimi bylo sestřeleno 82 nepřátelských letounů. Naopak varianta AIM-9L byla roku 1982 s velkým úspěchem nasazena Royal Navy ve falklandské válce. Od 80. let dodnes je standardním Sidewinderem verze AIM-9M. V roce 2003 vstoupila do výzbroje zatím nejnovější varianta AIM-9X.

Název

Název Sidewinder byl vybrán v roce 1950 podle obecného anglického jména chřestýše rohatého, jedovatého hada z čeledi zmijovitých, který využívá k detekci teplokrevné kořisti svých tepločivných jamek fungujících na principu infračerveného záření.^[3]^[4]

Česká republika

Armáda ČR v roce 2002 zakoupila 100 kusů střel AIM-9M pro své letouny JAS-39 Gripen a Aero L-159 Alca. Dvacet kusů bylo letectvu dodáno před pražským Summitem NATO a zbytek kontraktu byl splněn v roce 2005.

Základní technicko-taktické údaje (AIM–9M)

Zdroj:^[5]

Délka: 2,9 m
Průměr: 12,7 cm
Rozpětí křídel: 63,5 cm
Roznětka: blízkost s cílem a kontakt
Způsob startu: z konzole
Navádění: pasivní infračervené
Bojová hlavice: 11,3 kg

Odkazy

Reference

↑ PARSCH, Andreas. Raytheon (Philco/General Electric) AAM-N-7/GAR-8/AIM-9 Sidewinder [online]. Rev. 2008-07-09 [cit. 2010-07-25]. Dostupné online.
↑ POLÁK, Tomáš. Žhavé výstřely studené války 2: Asie, 1. část. Plastic Kits Revue. 1994, roč. IV, čís. 30, s. 60.
↑ Tom Hildreth. The Sidewinder Missile. Air-Britain Digest. Air-Britain, March–April 1988, s. 39–40. ISSN 0950-7434.
↑ U.S. Naval Museum of Armament & Technology [online]. [cit. 2015-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 23-09-2015.
↑ Letecká protiletadlová řízená střela AIM-9 Sidewinder [online]. AČR, rev. 2009-06-18 [cit. 2010-07-25]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu AIM-9 Sidewinder na Wikimedia Commons
(anglicky) Web výrobce Rayethon
(anglicky) Profil na serveru Globalsecurity.org

[ref2-1] PARSCH, Andreas. Raytheon (Philco/General Electric) AAM-N-7/GAR-8/AIM-9 Sidewinder [online]. Rev. 2008-07-09 [cit. 2010-07-25]. Dostupné online.

[PKR-2] POLÁK, Tomáš. Žhavé výstřely studené války 2: Asie, 1. část. Plastic Kits Revue. 1994, roč. IV, čís. 30, s. 60.

[3] Tom Hildreth. The Sidewinder Missile. Air-Britain Digest. Air-Britain, March–April 1988, s. 39–40. ISSN 0950-7434.

[4] U.S. Naval Museum of Armament & Technology [online]. [cit. 2015-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 23-09-2015.

[ref1-5] Letecká protiletadlová řízená střela AIM-9 Sidewinder [online]. AČR, rev. 2009-06-18 [cit. 2010-07-25]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]