Aktau
Aktau (kazašsky Ақтау) je město v Kazachstánu. Leží v Mangystauské oblasti v jihozápadní části země na pobřeží Kaspického moře asi 1 700 kilometrů od hlavního města Astany. Žije zde 273 830 obyvatel (2023).
| Aktau Ақтау | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 43°39′9″ s. š., 51°9′27″ v. d. |
| Nadmořská výška | −8 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+05:00 |
| Stát |  Kazachstán |
  Aktau | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 76,48 km² |
| Počet obyvatel | 273 830 (2023 ▲) |
| Hustota zalidnění | 3 580,4 obyv./km² |
| Etnické složení | Kazaši 75,19 % Rusové 16 % Azerové 2,92 % Lezgíni 1 % |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Abilkair Žanajevič Bajpakov |
| Vznik | 1961 |
| Oficiální web | aktau |
| Telefonní předvolba | 7292 |
| PSČ | 130000 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geografie
editovatAktau leží v jihozápadní části Kazachstánu v Mangystauské oblasti na poloostrově Mangyšlak na pobřeží Kaspického moře. Vzhledem k poloze v Kaspické nížině je nadmořská výška většiny území záporná, tedy pod hladinou světového oceánu. Pobřeží Kaspického moře je tvořeno jak písčitými plážemi, vhodnými k rekreaci, tak skalnatými útesy. Aktau je tak v letním období vyhledávaným turistickým cílem nejen pro obyvatele Kazachstánu ale i sousedních zemí.[1]
Ve městě je zcela unikátní systém označování domů. Většina ulic nemá jméno a identifikaci adresného místa určuje tříčíselný kód, označující čtvrť, dům a byt. Tento systém pochází z dob zakládání města, kdy vznikající zástavba byla plánována jako dočasné ubytování pro těžaře.[2][3]
Podnebí
editovatPodnebí v Aktau je charakterizováno jako studené aridní se suchými léty a mírnými zimami. Plážová sezóna trvá od května do září s průměrnou teplotou vody 21 °C.
Přehled průměrné teploty a srážek podle měsíců:
| Aktau – podnebí | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Období | leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen | září | říjen | listopad | prosinec | rok |
| Průměrné denní maximum [°C] | 1 | 2 | 6 | 14 | 22 | 26 | 29 | 28 | 23 | 16 | 9 | 3 | 15 |
| Průměrné denní minimum [°C] | −2 | −2 | 1 | 7 | 15 | 19 | 22 | 21 | 16 | 9 | 3 | 0 | 9 |
| Průměrné srážky [mm] | 8 | 9 | 15 | 17 | 20 | 16 | 16 | 16 | 17 | 16 | 16 | 16 | 182 |
| Zdroj: [4] | |||||||||||||
Historie
editovatÚzemí, na kterém se nachází současné město Aktau, bylo již ve starověku obýváno kmenem Skytů. Archeologické nálezy však naznačují, že osídlení bylo spíše řídké, a to i přesto, že touto oblastí vedla jedna z tras Hedvábné stezky. Příčinou byl zřejmě polopouštní charakter krajiny a s tím spojený nedostatek pitné vody.[1]
Situace se však radikálně změnila na počátku druhé poloviny 20. století, když byla v oblasti objevena bohatá naleziště uranu a zejména ropy. V roce 1958 založili prospektoři hledající uranová ložiska osadu Melovoje, nazvanou podle jména zálivu, u nějž vznikla.[5] Po dobudování zařízení pro těžbu bylo osada přejmenována na Gurjev-20 a uzavřena. V roce 1963 bylo uzavření odvoláno a nově vznikající město dostalo jméno Aktau.[6] Avšak již o rok později bylo přejmenováno znovu, tentokrát se mu dostalo názvu Ševčenko na počest ukrajinského básníka Tarase Ševčenka, který žil v letech 1850–1857 ve vyhnanství ve městě Novopetrskoje vzdáleném asi 100 km severozápadním směrem.[6] Jméno bylo vybráno, protože velké množství prvních obyvatel, kteří se přistěhovali za pracovními příležitostmi, bylo ukrajinského původu. Po rozpadu Sovětského svazu bylo v roce 1991 městu navráceno jméno Aktau.[6]
V roce 2018 Aktau hostilo pátý summit kaspických států, kde si pět kaspických zemí rozdělilo hranice Kaspického moře.[7]
Ekonomika a infrastruktura
editovat
Průmysl a energetika
editovatPřevažujícím odvětvím průmyslu jsou podniky zaměřené na zpracování ropy a jejích produktů. V tomto odvětví patří Aktau k nejvýznamnějším centrům v Kazachstánu. K tomu přispívá i strategická poloha jako přístavního města u Kaspického moře.[1]
Od roku 1973 byl na území města v provozu jaderný reaktor BN-350 FBR. Byl využíván nejen pro výrobu elektrické energie, ale i k produkci plutonia a k odsolování mořské vody. V devadesátých letech jeho využití postupně klesalo a v roce 1999 musel být odstaven z důvodu nedostatku vhodného paliva.[8]
Projekt dalšího rozvoje
editovatV roce 2007 představil prezident Kazachstánu Nursultan Nazarbajev nový velkorysý projekt dalšího rozvoje města.[9] Na severozápad od stávajícího města mělo být postaveno město zcela nové. Na ploše 4 km² byly naplánovány jak obytné, tak obchodní čtvrti. V srpnu 2013 byl projekt odvolán.[10]
Doprava
editovat
Město je dopravně obsluhováno zejména autobusy, nezanedbatelný vliv má i taxislužba. Vnitrostátní a mezinárodní spojení zajišťuje železniční a letecká doprava, největší význam má ovšem doprava vodní. Přístav Aktau se nachází na východním pobřeží Kaspického moře a je jediným přístavem v Kazachstánu určeným pro mezinárodní nákladní přepravu, zejména ropy a ropných produktů. Trajekt z Aktau do Baku v Ázerbájdžánu je součástí mezinárodního projektu novodobé Hedvábné stezky z Číny do evropských zemí.[11]
V červenci 2021 bylo oznámeno, že se zvažuje vybudování pravidelné lodní trasy mezi přístavy Aktau a Astrachaň, aby se podpořil vzájemný obchod mezi Ruskem a Kazachstánem.[12]
Partnerská města
editovat
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byly použity překlady textů z článků Aktau na anglické Wikipedii a Актау na ruské Wikipedii.
- ↑ a b c Boom uprostřed kazašské polopouště | Téma. Lidovky.cz [online]. 2014-07-05 [cit. 2018-11-13]. Dostupné online.
- ↑ Огни Мангистау [online]. [cit. 2018-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-18. (kazašsky)
- ↑ Where the Streets Have No Name—Literally. www.nationalgeographic.org [online]. National Geographic [cit. 2019-01-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Актау, Мангистауская область, Казахстан - Описание, путеводитель, туры, авиабилеты, достопримечательности, отели, климат, фото, карта, погода [online]. [cit. 2018-11-14]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ НП.kz [online]. [cit. 2018-11-13]. Dostupné v archivu. (rusky)
- ↑ a b c ПОСПЕЛОВ, Е. М. Имена городов: вчера и сегодня: (1917-1922) : топонимиčеский словарь. [s.l.]: Русские словари Dostupné online. (rusky)
- ↑ Historická dohoda. Pět zemí si jasněji rozdělilo Kaspické moře, nesmí do něj cizí námořnictvo | Svět. Lidovky.cz [online]. 2018-08-12 [cit. 2024-01-11]. Dostupné online.
- ↑ Securing the Bomb: Securing Nuclear Warheads and Materials: BN-350 Spent Fuel Security [online]. 2008-03-08 [cit. 2018-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
- ↑ Ambitious Aktau-City project scrapped [online]. [cit. 2018-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-01. (anglicky)
- ↑ Айдарбаев: Актау-сити не будет. Новости Актау и Мангистауской области - ЛАДА.kz [online]. [cit. 2018-11-15]. Dostupné online.
- ↑ ЧАРКВИАНИ, Нестан. Новый «Шелковый путь» - альтернативный транспортный коридор в обход России. ГОЛОС АМЕРИКИ [online]. [cit. 2018-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-11-16. (Ru)
- ↑ Казахстан и РФ рассматривают запуск морского круиза по Каспию между Актау и Астраханью. www.korabel.ru [online]. [cit. 2021-08-01]. Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Aktau na Wikimedia Commons - Oficiální stránky města
