Alexej Leonov
Alexej Archipovič Leonov (rusky Алексей Архипович Леонов; 30. května 1934 Listvjanka, Kemerovská oblast – 11. října 2019 Moskva[3][4]) byl sovětský vojenský letec a kosmonaut ruské národnosti. V roce 1965 byl (jako 11. sovětský kosmonaut ve vesmíru) členem posádky letu kosmické lodi Voschod 2 a vystoupil jako první člověk do volného prostoru. Zúčastnil se také sovětsko-amerického letu Sojuz-Apollo.
| Alexej Archipovič Leonov | |
|---|---|
 | |
| Kosmonaut CPK | |
| Státní příslušnost |  SSSR/ Rusko |
| Datum narození | 30. května 1934 |
| Místo narození | Listvjanka, Kemerovská oblast, SSSR |
| Datum úmrtí | 11. října 2019 (ve věku 85 let) |
| Místo úmrtí | Hlavní vojenská nemocnice N. N. Burděnka |
| Předchozí zaměstnání | Stíhací pilot |
| Hodnost | Generálmajor Sovětských vzdušných sil |
| Čas ve vesmíru | 7 dní, 0 hodin a 33 minut[1][2] |
| Kosmonaut od | 7. března 1960 |
| Mise | Voschod 2, Sojuz 19 |
| Kosmonaut do | 19. prosince 1985 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatNarodil se v malé vesničce na Sibiři jako osmý z devíti dětí. Na konci 30. let 20. století, během stalinských čistek byl jeho otec zatčen a jeho matka s dětmi byla jako manželka nepřítele lidu vystěhována z domu a ocitla se bez prostředků na ulici. Otec byl později propuštěn a po válce se rodina přestěhovala do Kaliningradu.[5] V roce 1953 odešel na výzvu Komsomolu do čugujevského vojenského leteckého učiliště u Charkova. Odtud odešel v roce 1957 k pluku,[6] kde brzy získal leteckou kvalifikaci Vojenský letec 3. třídy a Instruktor výsadkových jednotek. Poté byl vybrán k výcviku první dvacítky budoucích sovětských kosmonautů. V lednu 1960 se oženil a absolvoval první etapu testů společně s Jurijem Gagarinem, Germanem Titovem a dalšími. Přitom dál létal u svého pluku.[7]
Brzy po svém návratu z prvního kosmického letu se na podzim 1965 zúčastnil Astronautického kongresu v Řecku.[8] Poté zavítal i do Prahy, kde mimo jiné vystoupil i v Československé televizi. V Československu byl ještě několikrát, později se zúčastnil podobných kongresů i v dalších zemích světa. V roce 1967 absolvoval studium na Žukovského vojenské letecké inženýrské akademii. Zapojil se do programu Interkosmos, byl ve skupině kosmonautů Sovětského svazu připravovaných k letu na Měsíc.[6]
V roce 1973 byl jmenován do čela nově zřízené Všesvazové rady pro komplex GTO,[pozn. 1] což byl orgán podporující rozvoj tělesné výchovy (Spartakiády národů, Vesnické hry, plnění odznaků GTO) v Sovětském svazu.[9]
V letech 1976–1982 byl zástupcem náčelníka střediska J. A. Gagarina pro výcvik kosmonautů.
V roce 2004 stále patřil k ruským celebritám. Měl k dispozici Mercedes s řidičem a policisté salutovali, jakmile zahlédli jeho registrační značku s čestným číslem 0011.[10] Do důchodu odešel v roce 1991 v hodnosti generálmajora. Byl známý svou zálibou v malířství a na několika výstavách svá díla s motivy vesmíru[6] předvedl. Byl otcem dvou dětí.
Lety do vesmíru
editovat
Oba lety začínaly na kosmodromu Bajkonur a měly končit přistáním kabiny na padácích na území Kazachstánu.
První mimo loď
editovat18. března 1965 při letu kosmické lodi Voschod 2 vystoupil jako první člověk z kosmické lodi do volného prostoru.[2] Vzdálil se od lodě připoutaný lanem na vzdálenost 5,35 metru.[7] Výstup do vesmíru trval celkem 23 minut a 41 sekund,[7] z toho 12 minut strávil u vstupu do přetlakové komory, kam se nemohl kvůli příliš nafouknutému skafandru vejít.[11][12] Spolu s ním letěl velitel lodě kosmonaut Pavel Běljajev, Leonov měl funkci druhého pilota.
Apollo–Sojuz
editovatO deset let později se v roce 1975 jako velitel lodi zúčastnil společného kosmického experimentu lodí Apollo ASTP a Sojuz 19 EPAS na oběžné dráze okolo Země ve dnech 15. až 24. července 1975. Projekt se uskutečnil pod názvem „Apollo Sojuz Test Project“ (ASTP). V Československu byl projekt mediálně známější jako Sojuz-Apollo. V Sojuzu 19 s ním letěl Valerij Kubasov, v Apollu se setkali s americkými astronauty Thomasem Staffordem, Donaldem Slaytonem a Vancem Brandem.[13] V rámci přípravy na let pobýval i ve Spojených státech amerických.
Vyznamenání
editovatKulturní odkaz
editovat- Ve vzpomínkové knize Two Sides of the Moon, která vyšla v roce 2004 a kterou napsal společně s americkým kolegou, astronautem Davidem Scottem, se Leonov věnoval i nejasnostem okolo Gagarinovy smrti.[12]
- Alexej Leonov se jmenuje fiktivní sovětská vesmírná loď v románu A.C.Clarka 2010: Druhá vesmírná odysea.
- Ruský film Время первых (Vremja pěrvych, česky První ve vesmíru, 2017) pojednává o výstupu Leonova do vesmírného prostoru.[14]
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Всесоюзный физкультурный комплекс "Готов к труду и обороне СССР" (ГТО).
Reference
editovat- ↑ HOLUB, Aleš. Leonov, A.A. [online]. Malá encyklopedie kosmonautiky (MEK), rev. 2008-10-19 [cit. 2010-04-04]. Dostupné online.
- ↑ a b VÍTEK, Antonín. Leonov, Aleksej Archipovič [online]. Velký katalog družic a kosmických sond SPACE 40, rev. 2004-12-18 [cit. 2010-04-03]. Dostupné online.
- ↑ Умер космонавт Алексей Леонов. ria.ru [online]. RIA Novosti, 2019-10-11 [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ 'The First Spacewalker': Soviet Cosmonaut Alexei Leonov Dies at 85. sputniknews.com [online]. [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The First Soviet Cosmonaut Team: Their Lives and Legacies. [s.l.]: Springer Science & Business Media, 2009. Dostupné online. ISBN 038784824X. S. 55-56.
- ↑ a b c PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha: Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-71-4. Kapitola Životopisy hlavních účastníků, s. 439.
- ↑ a b c IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2009-7-8 [cit. 2009-11-16]. Kapitola Алексей Архипович Леонов. Dostupné online. (rusky)
- ↑ PORTREE, David S. F.; TREVIÑO, Robert C. Walking to Olympus: An EVA Chronology [online]. NASA [cit. 2010-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-11. (anglicky)
- ↑ KÖSSL, Jiří; KRÁTKÝ, František; MAREK, Jaroslav. Dějiny tělesné výchovy II.. Praha: Olympia, 1986. Kapitola Tělesná kultura v zahraničí, s. 73.
- ↑ MÁŠA, P. NOVÁ ”PRAVDA” O GAGARINOVĚ SMRTI. KOSMOS - NEWS. Září 2004, čís. 57. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-16. Archivováno 16. 9. 2010 na Wayback Machine.
- ↑ IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2009-7-8 [cit. 2009-11-16]. Kapitola Рассказ Алексея Леонова о нештатных ситуациях во время выхода в открытый космос. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b RADFORD, Tim. Two Sides of the Moon: our story of the cold war race, by David Scott and Alexei Leonov with Christine Toomey. The Guardian [online]. 2004-05-05. Dostupné online.
- ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Alexej Archipovič Leonov, s. 144.
- ↑ Vremja pěrvych [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-07-17]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexej Archipovič Leonov na Wikimedia Commons
