Alfréd Hajós
Alfréd Hajós (1. února 1878, Budapešť, Rakousko-Uhersko – 2. listopadu 1955, Budapešť, Maďarsko) byl maďarský plavec a architekt. Byl prvním moderním olympijským šampiónem v plavání a prvním maďarským olympijským vítězem z letních olympijských her v Athénách v roce 1896.
| Alfréd Hajós | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Guttmann Arnold |
| Narození | 1. února 1878 Budapešť |
| Úmrtí | 12. listopadu 1955 (ve věku 77 let) Budapešť |
| Příčina úmrtí | onemocnění plic |
| Místo pohřbení | Židovský hřbitov v Kozmově ulici |
| Alma mater | Technická a hospodářská univerzita v Budapešti |
| Povolání | fotbalista, architekt, novinář, fotbalový rozhodčí, atlet, plavec a fotbalový trenér |
| Ocenění | Cena Miklóse Ybla (2010) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
| ||
 Plavání na LOH
| ||
| zlato | LOH 1896 | volný způsob 100 m |
| zlato | LOH 1896 | volný způsob 1200 m |
Narodil se v Budapešti jako Arnold Guttmann. Ve věku 13 let, kdy se stal stejně dobrým plavcem jako jeho otec, který se utopil v Dunaji, přijal kvůli své další sportovní kariéře maďarské příjmení Hajós (maďarsky námořník). V roce konání olympijských her studoval architekturu. Získal sice povolení univerzity k účasti na soutěžích, ale nebylo to snadné. Po návratu na Polytechnickou univerzitu mu děkan negratuloval k jeho sportovnímu úspěchu na olympiádě, ale místo toho mu řekl: "Vaše medaile mne nezajímá, ale nemohu se dočkat, až uslyším vaše odpovědi při vaší příští zkoušce."
Olympijské hry 1896
editovatV roce 1896 se plavecké soutěže na olympijských hrách konaly ve Středozemním moři. Ve svých 18 letech získal dvě zlaté medaile v extrémně chladném počasí (teplota vody byla asi 10 stupňů Celsia) a na pobřeží dorážely až 4 m velké vlny. Vyhrál závod na 100 m volným stylem v čase 1:22.2 a závod na 1200 metrů volným stylem s časem 18:22.2. Chtěl vyhrát všechny tři vzdálenosti, ale závod na 500 metrů volným stylem následoval ihned po závodu na 100 m a bezprostředně po něm následoval závod na 1200 metrů. I když si před závodem na 1200 metrů namazal celé tělo centimetrovou vrstvou tuku, ukázalo se to být malou ochranou proti studené mořské vodě. Po vítězství v závodě se přiznal, že vůle k přežití zcela překonala jeho touhu po vítězství.[1] Při slavnostní večeři na počest olympijských vítězů se ho řecký korunní princ ptal, kde se naučil tak dobře plavat. Na to mu odpověděl: „Ve vodě“. Na druhý den ráno athénské noviny Akropolis zobrazily Hajóse s podtitulkem „Maďarský delfín“. V Athénách se stal nejmladším olympijským vítězem.
Kariéra
editovatPřed athénskými olympijskými hrami se stal evropským šampiónem v závodě na 100 m volným stylem v roce 1895 a 1896. Byl všestranným atletem, vyhrál maďarské mistrovství v běhu na 100 metrů v roce 1898, také závod na 400 metrů překážek a titul získal i v hodu diskem. Byl reprezentantem Maďarska ve fotbalu, hrál v reprezentačním výběru v letech 1901, 1902 a 1903. V letech 1897 až 1904 byl také fotbalovým rozhodčím a v roce 1906 se stal trenérem maďarského národního fotbalového mužstva.
V roce 1924 se Hajós, v té době architekt specializující se na sportovní zařízení, účastnil uměleckých soutěží v průběhu olympijských her v Paříži. Jeho plán výstavby stadionu, vymyšlený společně s Dezső Lauberem (tenistou, účastníkem olympijských her v roce 1908), byl oceněn stříbrnou medailí, přičemž porota neudělila zlatou medaili.[2]
Nejznámějším sportovním areálem, který navrhl, je plavecký stadion postavený na dunajském ostrově Margit sziget (Markétin ostrov) v Budapešti. Bazén byl vybudován v roce 1930 a byl v letech 1958, 2006 a 2010 místem konání evropského šampionátu ve vodních sportech a v roce 2006 se tam konal Světový pohár FINA ve vodním pólu mužů.[3]
V roce 1953 obdržel od MOV olympijský diplom za zásluhy. Byl uveden do mezinárodní plavecké Dvorany slávy a v roce 1981 byl také uveden do mezinárodní židovské sportovní Dvorany slávy. Jeho bratr Henrik Hajós vyhrál v roce 1906 zlatou medaili v závodě plaveckých štafet na 4x250 m volným stylem na vložených hrách v Athénách.
Realizované budovy
editovatJeho první návrhy byly v secesním a eklektickém stylu, později se obrátil k moderně a byl ovlivněn italským stylem:
- Gymnázium Janka Francisci-Rimavského, Levoča (1913)
- hotel Aranybika, Debrecín
- hotel Andrássy Budapešť
- Lőcseyova střední škola, Debrecín
- protestantské církevní centrum, Budapešť
- Ujpest FC's UTE stadion, Újpest, Megyeri ut (1922), Budapešť
- plavecký stadion, Budapešť, Margitsziget (dnes nese jeho jméno)
- Millenáris Sportpálya, Budapešť XIV
- sportovní hřiště v Miskolci, Pápě, Szegedu a Kaposváru
- dívčí škola, Bratislava
- Nepkert Vigadó, Miskolc, Nepkert
- plavecké lázně, Szeged (Ligetfürdő, 1930)
Galerie
editovat-
Weidlichův dům v Miškovci (1912) -
Plavecký stadión Alfréda Hajóse v Budapešti (1930) -
Dům ve stylu bauhaus v ulici Napraforgó 17, Budapešť
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Alfréd Hajós na anglické Wikipedii.
- ↑ ERBEN, Eduard; CÍCHA, Jaroslav. Londýn 2012 - Obrazové zpravodajství den po dni. [s.l.]: Grada, 2012. Dostupné online. S. 16.
- ↑ PTÁČEK, Jiří. Zlaté, stříbrné a bronzové umění. Česká televize [online]. 2018-02-16 [cit. 2019-07-19]. Dostupné online.
- ↑ OPLATKOVÁ, Martina. Do Budapešti za romantikou. Novinky.cz [online]. Borgis, 2018-08-07 [cit. 2019-07-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Galerie Alfréd Hajós na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alfréd Hajós na Wikimedia Commons
- Alfréd Hajós v databázi Olympedia (anglicky)
- Alfréd Hajós - síň slávy
- Alfréd Hajós
- Společnost Alfréda Hajóse (maďarsky)
