Alfred Kubin
Alfred Kubin (pokřtěn Alfred Leopold Isidor, 10. dubna 1877 Litoměřice[1], Rakousko-Uhersko – 20. srpna 1959 Zwickledt, Wernstein am Inn, Rakousko) byl rakouský expresionistický grafik, ilustrátor a spisovatel narozený v Čechách.
| Alfred Kubin | |
|---|---|
 Alfred Kubin na fotografii Nicoly Perscheida z roku 1904 | |
| Rodné jméno | Alfred Leopold Isidor Kubin |
| Narození | 10. dubna 1877 Litoměřice,  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 20. srpna 1959 (ve věku 82 let) Zwikledt,  Rakousko |
| Místo pohřbení | Horní Rakousy |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Mnichově |
| Povolání | spisovatel, malíř, rytec leptů, ilustrátor, fotograf a kreslíř |
| Příbuzní | Alois Beer (strýc) |
| Ovlivněný | Max Klinger |
| Ocenění | Cena města Vídně za výtvarné umění (1950) Čestný odznak Za vědu a umění (1957) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatNarodil se v severočeských Litoměřicích. Jeho otec Friedrich Kubin (1848–1907), bývalý vojenský důstojník, pracoval jako zeměměřič, jeho matka Johanna, rozená Kletzl (1848–1887), byla pianistka. V letech 1879–1882 žila rodina v Salcburku. V roce 1882 se přestěhovali do Zell am See. V roce 1887 zemřela Kubinovi matka, ve stejném roce začal studovat na gymnáziu v Salcburku. Nebyl ale úspěšný a příští rok se vrátil zpět do Zell am See na obecnou školu. Ve školním roce 1891–1892 studoval na uměleckoprůmyslové škole v Salcburku.
V letech 1892–1896 se učil fotografem u svého strýce Aloise Beera v Klagenfurtu. V roce 1898 nastoupil jako dobrovolník vojenskou službu, byl odvelen do Lublaně. Po nervovém zhroucení byl hospitalizován a propuštěn z armády. Po rekonvalescenci v otcově domě v Zell am See odešel do Mnichova studovat kresbu na soukromé škole Ludwiga Schmida-Reutteho, později (1898–1901) pokračoval na mnichovské Akademii výtvarných umění v kreslířské třídě řeckého malíře Nikolaose Gyzise. V roce 1903 mu vyšlo tiskem první album reprodukcí kreseb. V roce 1904 se oženil s Hedvikou Gründlerovou, rozenou Schmitzovou. V Lipsku se setkal s Maxem Klingerem. Následujícího roku navštívil Paříž, kde se setkal s Odilonem Redonem. V roce 1906 manželé Kubinovi přesídlili do Zwickledtu u Wernsteinu v Horních Rakousích.
V roce 1908 napsal Kubin román Die andere Seite (česky vyšlo jako Země snivců), který vyšel následujícího roku tiskem. V roce 1909 se stal členem sdružení Neue Künstlervereinigung München (Nová společnost umělců Mnichov), jehož předsedou byl Vasilij Kandinskij. Seznámil se s Franzem Marcem, Hansem Carossou a Paulem Klee. Po rozpuštění sdružení Neue Künstlervereinigung München se Kubin stal členem skupiny Der Blaue Reiter (Modrý jezdec). V roce 1912 začal spolupracovat se satirickým týdeníkem Simplicissimus. V roce 1921 měl první soubornou výstavu v Mnichově, v únoru 1924 první výstavu v Čechách, v pražském Rudolfinu. V roce 1930 začal jezdit na pravidelné letní pobyty na Šumavu (až do roku 1944).
Alfred Kubin zemřel v roce 1959 v Zwickledtu. Je pohřben na hřbitově ve Wernsteinu nad Innem.
ocenění díla
editovat
Dílo
editovatVydal řadu alb reprodukcí kreseb a dále alba originálních litografií. Ilustroval množství knih, mezi ilustrované autory patřili: Edgar Allan Poe, Wilhelm Hauff, E. T. A. Hoffmann, Hans Christian Andersen, Jules Barbey d'Aurevilly a mnoho dalších. Ilustroval rovněž historickou povídku Jaroslava Durycha z třicetileté války, Die Kartause von Walditz (Valdice), Mnichov 1934.
Spisy
editovat- Die andere Seite (česky pod názvem Země snivců) 1909
- Von verschiedenen Ebenen (Z různých rovin) 1912
- Der Guckkasten (Kukátko) 1925
- Von Schreibtisch eines Zeichners (Od kreslířova psacího stolu) 1939
- Abenteuer einer Zeichenfeder 1941
posmrtné souborné vydání:
česky vyšlo
editovat- Edgar Allan Poe: Příběhy Arthura Gordona Pyma, ilustrace Alfred Kubin, SNKLHU, 1959
- Země snivců, přeložil Ludvík Kundera, vydání: 1947 Kladno, 1981 Curych, 1997 Praha, 2008 Praha ISBN 80-204-0634-4
- V Českém rozhlasu zpracováno jako desetidílná četba na pokračování. Překlad: Ludvík Kundera, režie: Tomáš Soldán, hrají: Miloš Kročil, Jiří Vyorálek, Anežka Kubátová, Eva Vrbková, Jan Kolařík a Ladislav Kolář.[2]
- Z mého života a z mé dílny, vybral a přeložil František Holešovský, úvod Ludvík Kundera, Odeon, 1983
Výstavy
editovat
- 2022 Alfred Kubin : Bekenntnisse einer gequälten Seele, Leopold Museum, Vídeň, 16. duben – 24. červenec 2022[3][4]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ SOLDÁN, Tomáš. Alfred Kubin: Země snivců [online]. Český rozhlas, 2011-01-20 [cit. 2017-04-01]. Dostupné online.
- ↑ ALFRED KUBIN. AUSSTELLUNGEN [online]. Leopold Museum [cit. 2022-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Alfred Kubin : Confession of a Tortured Soul : Catalogue to Accompany the Exhibition. Vienna: Leopold Museum, 2022. 327 s. ISBN 978-3-9505185-0-4. (anglicky)
Literatura
editovat- Krajina a lidé v díle A. Kubina, katalog výstavy, texty: Alfred Kubin, František Holešovský, Ludvík Kundera, Brno a Praha 1957
- Alfred Kubin 1877-1959, katalog výstavy, Národní galerie v Praze, 1975
- Alfred Kubin, vzpomínky a vyznání, vybral a přeložil František Holešovský, Památník národního písemnictví v Praze, 1977
- Z mého života a z mé dílny, přeložil František Holešovský, úvod Ludvík Kundera, Odeon 1983
- Alfred Kubin 1877 - 1959, katalog výstavy k 40. výročí úmrtí umělce, Gema Art, 1999
- Alfred Kubin : Confession of a Tortured Soul : Catalogue to Accompany the Exhibition. Vienna: Leopold Museum, 2022. 327 s. ISBN 978-3-9505185-0-4. (anglicky)
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alfred Kubin na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alfred Kubin
- (německy)stránka Kubinova muzea v Zwickledtu; životopis, fotografie
- (německy)životopis, fotografie, reprodukce
- BALVÍN, Jaroslav: Alfred Kubin. Výběr kulturních výročí 2017 [online]. Ústí nad Labem: Severočeská vědecká knihovna, 2017, XLVI(1), 1–3 [cit. 2022-10-14]. ISSN 1803-6953. (+ bibliografie)
