Amazoňan modročelý
Amazoňan modročelý (Amazona aestiva) je známý jihoamerický papoušek. Jedná se o obyvatele lesů, savan a palmových hájů východní a severní Bolívie, východní Brazílie, Paraguaye a severní Argentiny.
 Amazoňan modročelý | |
|---|---|
 Dospělý amazoňan modročelý | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 téměř ohrožený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Řád | papoušci (Psittaciformes) |
| Čeleď | papouškovití (Psittacidae) |
| Rod | amazoňan (Amazona) |
| Binomické jméno | |
| Amazona aestiva (Linnaeus, 1758) | |
 | |
| Poddruhy | |
A. a. aestiva | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Taxonomie
editovatAmazoňan modročelý byl jako jeden z mnoha druhů popsán Carlem Linném v desátém vydání jeho práce Systema Naturaev roce 1758.[2] Jeho druhové jméno je ženská forma od latinského označení aestivus a znamená "letní".[3] Jsou rozlišovány 2 poddruhy:
- A. a. aestiva - nominátní poddruh, rozšířen ve východní Brazílii.[4] Pera na ohbí křídel jsou červená.
- A. a. xanthopteryx - vyskytuje se od severní a východní Bolívie, přes přilehlé části Brazílie až do Paraguaye a severní Argentiny. Ohbí křídel je částečně až zcela žluté.[4] Má více žlutou hlavu než nominátní poddruh.[5]
S taxonem Xanthopteryx se zacházelo jako se samostatným druhem.[6] Oba poddruhy se však plodně kříží když spolu přijdou do kontaktu.
Vykazují významnou individuální variabilitu ve zbarvení hlavy a ohbí křídel. V extrémním případě někteří jedinci, kteří v podstatě nemají žlutou na hlavě nebo mají zelené ohbí křídel, jsou známi ze severozápadní Argentiny.[7]
Popis
editovat
Amazoňan modročelý je 38 cm velký, převážně zelený papoušek. Má tmavý zobák, modrá pera na čele (díky kterým získal i svůj český název) a žluté zbarvení na tvářích a temeni. Poměr modrého a žlutého zbarvení je však mezi jednotlivými ptáky značně variabilní. Mezi pohlavími není vyvinut žádný patrný sexuální dimorfismus, mladí ptáci jsou pak v porovnání s dospělci jednotvárnějšího zbarvení a mají tmavé duhovky.[8]
Rozšíření a biotop
editovatAreál amazoňana modročelého se rozkládá přes východní a západní Bolívii, východní Brazílii, Paraguay a severní Argentinu. Vyskytuje se v tropických lesích (ale převážně se vyhýbá rozsáhlým vlhkým lesům jako v oblasti Amazonie), savanách a palmových hájích.[5]
Malá, zdivočelá, hnízdící populace se nachází v lesnatých oblastech Stuttgartu v Německu.[9] Přestože byli zjištěni v přírodě v Portoriku, jsou spíše výsledkem úniku ze zajetí a žádné hnízdění nebylo zjištěno.[10]
Hnízdění
editovat
Tvoří trvalé páry a hnízdí v dutinách stromů, kam klade 3-5 bílých, oválných, asi 38x30 mm velkých vajec, na kterých sedí samotná samice po dobu 27 dnů. Mláďata hnízdo opouští po 60 dnech.[8] Létat umějí, ale jsou to stromoví ptáci - radši šplhají.
Stav ohrožení
editovatTento druh je organizací Bird Life International považován za málo dotčený. Nicméně přestože zůstává běžným ve významné části areálu, byl zjištěn pokles početnosti a je s ním hodně obchodováno: od roku 1981, kdy byl umístěn na seznam CITES přílohu II, byl zjištěn odchyt 413 505 volně žijících ptáků v rámci mezinárodního obchodu (UNEP-WCMC CITES Trade Database, leden 2005). V některých oblastech jeho areálu je považován v zemědělství za škůdce.
Ilegální obchod mohl paradoxně přispět k rozšíření areálu výskytu tohoto papouška. Začíná být běžným v Riu de Janeiru, které nezahrnuje oblast jeho historického rozšíření, původ je někdy přisuzován ptákům uniklým ze zajetí.[11]
Chov v zajetí
editovatJe velmi populární v zajetí, a to zejména díky své schopnosti napodobovat lidské zvuky (tzv. mluvit).[4] Ta je však značně odlišná mezi jednotlivými jedinci. V zajetí se krmí směsí pro velké papoušky, která by měla být pestrá a neměla by obsahovat velké množství tučných semínek, jako jsou slunečnicová semínka. Mají sklon k tloustnutí. Také musejí denně dostávat čerstvé ovoce a zeleninu, avokádo je však pro ně toxické.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Blue-fronted Amazon na anglické Wikipedii.
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ LINNAEUS, C. Systema naturae per regna tria naturae, secundum classes, ordines, genera, species, cum characteribus, differentiis, synonymis, locis. Tomus I. Editio decima, reformata.. [s.l.]: Holmiae. (Laurentii Salvii)., 1758. (latinsky)
- ↑ Simpson DP. Cassell's Latin Dictionary. 5th. vyd. London: Cassell Ltd., 1979. ISBN 0-304-52257-0. S. 883.
- ↑ a b c Forshaw, p. 558
- ↑ a b Juniper, T., & M. Parr (1998). A Guide to the Parrots of the World. Pica Press, East Sussex. ISBN 1-873403-40-2
- ↑ Remsen, J. V., Jr., C. D. Cadena, A. Jaramillo, M. Nores, J. F. Pacheco, M. B. Robbins, T. S. Schulenberg, F. G. Stiles, D. F. Stotz, and K. J. Zimmer. Version (2008). A classification of the bird species of South America. Archivováno 2. 3. 2009 na Wayback Machine. American Ornithologists' Union. Accessed 2008-10-09.
- ↑ Areta, J. I. (2007). A green-shouldered variant of the Blue-fronted Amazon Amazona aestiva from the Sierra de Santa Bárbara, north-west Argentina. Cotinga 27: 71–73.
- ↑ a b ALDERTON, David. The Ultimate Encyclopedia of Caged and Aviary Birds. London, England: Hermes House, 2003. ISBN 1-84309-164-X. S. 230.
- ↑ as seem in the following photo
- ↑ FALCÓN, Wilfredo; TREMBLAY, Raymond L. From the cage to the wild: introductions of Psittaciformes to Puerto Rico. PeerJ. 2018, s. e5669. DOI 10.7717/peerj.5669. PMID 30397538.
- ↑ José Felipe Monteiro Pereira (2008). Aves e Pássaros Comuns do Rio de Janeiro. Pp. 68. Technical Books, Rio de Janeiro. 2008. ISBN 978-85-61368-00-5
Literatura
editovat- KHOLOVÁ, Helena (autorka českého překladu). Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2008.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu amazoňan modročelý na Wikimedia Commons