Wikipedie

Anální sex

sexuální praktika

Anální sex je sexuální aktivita, při které dochází buď k anální souloži, či k nejrůznějším formám dráždění řitního otvoru (prsty, jazykem, erotickými pomůckami, atp.). Z medicínsko-epidemiologického hlediska se řadí mezi rizikové sexuální praktiky, což je dané zranitelností příslušných orgánů a septickou povahou konečníku. Protože konečník na rozdíl od vaginy postrádá přirozenou vlhkost, je při této praktice obvykle používán lubrikační gel.[1]

Heterosexuální anální styk
Homosexuální anální styk

Tuto sexuální praktiku lze provozovat v heterosexuálním páru, kdy zpravidla nejsou používány žádné pomůcky (v případě peggingu naopak jsou), a lze říci, že pak jde o doplňkovou sexuální praktiku. Podle průzkumů vyzkoušela anální sex třetina heterosexuálních párů.[2] Aktivita může přinášet sexuální uspokojení oběma partnerům. U muže je mechanismus stejný jako při klasickém sexuálním styku, u žen jsou libé pocity způsobeny tím, že konečník a pochva spolu velmi těsně sousedí a přes tenkou oddělující přepážku je možné dráždit nervová zakončení v pochvě i skrz konečník.[1][3]

Pasivní muž při homosexuálním styku nebo peggingu prožívá uspokojení díky dráždění prostaty.[1][4] Lesbické páry využívají při análním sexu prsty či pomůcky, které jsou dvojího typu. Buď se jedná o tzv. strap-on, tedy klasický robertek, který si jedna z partnerek připevní na tělo, zpravidla do míst, kde má muž penis, a sama je pak drážděna mimo svou pochvu, nebo se používá pomůcka podobná dvoustrannému robertku.

Pedikace je označení pro zavádění penisu do řitního otvoru, a to jak u homosexuálních, tak u heterosexuálních párů. Někdy se jím ale myslí zejména nebo pouze pohlavní zneužívání chlapců (pederastie).[5]

Pohled na anální sex

Tato část článku není dostatečně ozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
 
Anální sex na japonském obrázku z 18. století

Anální sex nebyl ve starověkých kulturách považován za nic divného ani mimořádného.[3] Po nástupu křesťanství se sex obecně a anální sex především stal tabu, které přetrvává i dnes.[3] Tato poloha je často považována za nečistou a nepřirozenou.[3]

V afrických kulturách je poloha považována za dovolenou i před svatbou, neboť po ní dívka zůstává pannou, což umožňuje její prodej či provdání. U mnohých společenství je tento styk v manželství pokládán za nemravný, protože po něm žena nemůže otěhotnět.[3]

Ve starověkém Egyptě byl homosexuální anální styk považován za normální a vše naznačuje, že v nejstarších dobách panovník dokazoval svou mužnost tím, že znásilnil poraženého protivníka. Tento zvyk se odrazil např. v bájích, kde při sporu mezi bohem Hórem a Sutechem Sutech Hóra několikrát znásilní a egyptští bohové se nad tím ani nepozastaví. Podle pramenů, které hovoří o této problematice, neexistuje žádný důvod se domnívat, že starověk znal tento způsob sexuality pouze mezi dvěma muži.

Zdravotní rizika

Anální sex sebou přináší dvě hlavní rizika, a to infekci a fyzické poškození.

Infekce

Nechráněný penilně-anální styk sebou přináší zvýšené riziko přenosu sexuálně přenosných nemocí, jelikož řitní otvor a konečník jsou náchylnější k drobným poraněním a trhlinkám. Použití prezervativu a dostatečná lubrikace riziko poranění snižují (úplně jej ale neodstraní).[6][7] I prezervativ však může prasknout nebo sklouznout, a tak by měli být oba partneři pozorní.[8] Riziko přenosu nemocí a infekcí existuje rovněž při opakovaném análním použití erotických pomůcek více než jednou osobou.

U příjemce nechráněného análního styku je největší pravděpodobnost přenosu viru HIV.[9][10][11] Při nechráněném análním sexu může dále dojít k přenosu následujících virových, bakteriálních a parazitických onemocnění a virů, bakterií a hmyzu je způsobující: lidský papilomavirus (zvyšuje riziko vzniku análního karcinomu[12] a břišního tyfu),[13] amebiáza, chlamydióza, kryptosporidióza, infekce způsobené E. coli, giardióza, kapavka, hepatitida A, hepatitida B, hepatitida C, herpes, HHV-8,[14] lymfogranuloma venereum, Mycoplasma hominis, Mycoplasma genitalium, veš muňka, salmonelóza, úplavice, syfilis, tuberkulóza a Ureaplasma urealyticum.[15][16][17]

Fyzické poškození

Fyzické poškození konečníku a řitního otvoru může vést k análním fisurám, rektálnímu prolapsu[18] či hemoroidům. Riziko traumatu snižuje dostatečná lubrikace a předehra. Naopak zvyšuje jej požití alkoholu nebo drog, protože otupují citlivost. V případě již existujících hemoroidů či análních fisur u „přijímacího partnera“ je anální sex naprosto nevhodný, neboť vede k jejich dalšímu zhoršení.

Ztráta ovládání stolice (fekální inkontinence) není u análního sexu vysoce pravděpodobná, může ji však způsobit opakovaná zranění nebo vkládání velkých předmětů.[19] Ačkoli riziko fekální inkontinence je u análního sexu malé, může nastat po opakovaném zranění vnitřního řitního svěrače. Za účelem udržení svalového tonu se doporučují Kegelovy cviky.[20]

Dle studie, publikované v roce 1993 v britském časopise Journal of the Royal Society of Medicine, mělo 14 ze 40 mužů, kteří pasivně prováděli anální styk, časté problémy s fekální inkontinencí.[21] Jiná studie, publikovaná o čtyři roky později v časopise American Journal of Gastroenterology, nicméně nezaznamenala žádný rozdíl ve výskytu fekální inkontinence u homosexuálních mužů provozující anální sex a heterosexuálních mužů, kteří jej neprováděli. Britskou studii zároveň kritizovala za to, že do své definice inkontinence zařadila i plynatost.[22]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anal sex na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c Několik faktů o konečníku - průprava pro anální sex [online]. Sexus.cz [cit. 2008-10-01]. Dostupné online. 
  2. ↑ Do módy přichází anální sex [online]. iDNES.cz, 2008-4-19 [cit. 2009-04-02]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e Do módy přichází anální sex [online]. iDNES.cz [cit. 2008-10-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ Anální sex [online]. 004.cz [cit. 2008-10-01]. Dostupné online. 
  5. ↑ HARTL, Pavel; HARTLOVÁ, Helena. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2004. S. 403. 
  6. ↑ HUNKO, Celia. Anal sex: Let’s get to the bottom of this [online]. The Daily of the University of Washington, 2009-02-06 [cit. 2013-07-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  7. ↑ CARBALLO-DIÉGUEZ, Alex; STEIN, Z. et al. Frequent use of lubricants for anal sex among men who have sex with men. American Journal of Public Health. 2000, roč. 90, čís. 7, s. 1117–1121. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-20. DOI 10.2105/AJPH.90.7.1117. PMID 10897191. (anglicky) 
  8. ↑ WESTHEIMER, Ruth K. Sex for Dummies. 3. vyd. Hoboken: For Dummies, 2006. 432 s. Dostupné online. ISBN 978-0-470-04523-7. Kapitola 9: Changing Positions: Variations on a Theme, s. 157. (anglicky) 
  9. ↑ High-Risk Sexual Behavior by HIV-Positive Men Who Have Sex with Men. MMWR Weekly. 2004-10-01, roč. 53, čís. 38, s. 891–894. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ CICHOCKI, Mark. Am I at Risk for HIV Infection? [online]. About.com [cit. 2013-07-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-13. (anglicky) 
  11. ↑ KLAUSNER, Jeffrey. The truth about barebacking [online]. PlanetOut [cit. 2013-07-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-14. (anglicky) 
  12. ↑ Anal Cancer in Gay & Bisexual Men [online]. HealthCommunities.com [cit. 2013-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ RELLER, Megan et al. Sexual Transmission of Typhoid Fever: A Multistate Outbreak among Men Who Have Sex with Men. Clinical Infectious Diseases. 2003, roč. 37, s. 141–144. DOI 10.1086/375590. (anglicky) 
  14. ↑ PAUK, J.; HUANG, ML.; BRODIE, SJ., et al. Mucosal shedding of human herpesvirus 8 in men. N. Engl. J. Med.. Listopad 2000, roč. 343, čís. 19, s. 1369–77. DOI 10.1056/NEJM200011093431904. PMID 11070101. (anglicky) 
  15. ↑ OSTER, Harold. Diseases From Anal Sex [online]. iVillage [cit. 2013-07-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-17. (anglicky) 
  16. ↑ Tuberculosis [online]. The Mayo Clinic [cit. 2013-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ WEISS, Margaret D.; WASDELL, Michael B.; et al. High Prevalence of Sexually Transmitted Diseases Among Men Who Have Sex With Men in Jiangsu Province, China. Journal of the American Academy of Child & Adolescent Psychiatry. Únor 2006, roč. 33, čís. 2, s. 118–123. Dostupné online. DOI 10.1097/01. PMID 16432484. (anglicky) 
  18. ↑ Rectal Prolapse [online]. Pediatrics Clerkship, The University of Chicago [cit. 2013-07-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  19. ↑ FULBRIGHT, Yvonne K. The Hot Guide to Safer Sex: The Ideas You Want, the Information You Need to Keep It Sexy and Safe When You're "Doin the Deed". Alameda: Hunter House, 2003. 304 s. Dostupné online. ISBN 978-0897934077. S. 208. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  20. ↑ MORIN, Jack. Clinical Aspects of Anal Sexuality [online]. Sexuality.org, 1998 [cit. 2013-07-25]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  21. ↑ MILES, A.J.; ALLEN-MERSH, T.G.; WASTELL, C. Effect of anoreceptive intercourse on anorectal function. Journal of the Royal Society of Medicine. Březen 1993, roč. 86, čís. 3, s. 144–147. Dostupné online. DOI 10.1177/014107689308600309. (anglicky) 
  22. ↑ CHUN, A.B.; MITRANI, Rose S.; SILVESTRE, A.J.; WALD A. Anal sphincter structure and function in homosexual males engaging in anal receptive intercourse. Amer J of Gastroenterology. 1997, roč. 92, čís. 3, s. 465–468. PMID 9068471. (anglicky) 

Literatura

  • KUBÍK, Josef. Sexualita bez tabu. Brumovice: Carpe diem, 2010. 324 s. ISBN 978-80-87195-10-9. Kapitola Anální sex a erotické hry – význam klystýru, s. 201–207. 

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Anální_sex&oldid=24335091“
  NODES
Idea 2
idea 2