Antonín Viktor Habsbursko-Lotrinský
Antonín Viktor Habsbursko-Lotrinský (německy: Anton Viktor Joseph Johann Raimund von Österreich; 31. srpna 1779, Florencie – 2. dubna 1835, Vídeň) byl rakouský arcivévoda, velmistr řádu německých rytířů a lombardsko-benátský vicekrál v letech 1816 až 1818.
| Antonín Viktor Habsbursko-Lotrinský | |
|---|---|
| Velmistr řádu německých rytířů místokrál lombardsko-benátský | |
 Arcivévoda Antonín Viktor | |
| Úplné jméno | Antonín Viktor Josef Jan Raimund Habsbursko-Lotrinský |
| Narození | 31. srpna 1779 Florencie |
| Úmrtí | 2. dubna 1835 (ve věku 55 let) Vídeň |
| Pohřben | Císařská hrobka ve Vídni |
| Dynastie | Habsbursko-Lotrinská |
| Otec | Leopold II. |
| Matka | Marie Ludovika Španělská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatNarodil se jako osmý syn toskánského velkovévody Petra Leopolda a pozdějšího císaře Leopolda II. a Marie Ludoviky Španělské. Jeho kmotrem byl sardinsko-piemonský král Viktor Amadeus III.[1] Vyrůstal ve Florencii a roku 1790 se s rodiči přestěhoval do Vídně.
Jako plukovník byl majitelem od roku 1804 c. k. pěší pluk č. 4 a stal se c. k. polním zbrojmistrem (1804).[2] Byl protektorem c. k. Státního ústavu slepců. Zajímal se o botaniku a také o ostatní přírodní vědy. Jeho zahrady byly známé po celém světě. Od roku 1812 byl královským komisařem v uherském zemském sněmu a roku 1816 byl jmenován Místokrálem lombardsko-benátského království.[3] Tento úřad byl pouze reprezentativní a Antonín Viktor jej nikdy nepřevzal. Roku 1818 se stal vicekrálem arcivévodův bratr Rainer Josef.
Velmistrem řádu německých rytířů
editovatRoku 1801 byl zvolen knížetem-biskupem v Münsteru a kolínským kurfiřtem. Tyto funkce nikdy nepřevzal a roku 1802 se dokonce Rakousko muselo těchto funkcí zříci. V roce 1803 byl pasován na rytíře Řádu německých rytířů a po rezignaci svého bratra Karla Ludvíka roku 1804 se stal jeho velmistrem.[1] Svou funkci rytíře poctivě vykonával až do své smrti v roce 1835. V letech 1834–1840 proběhla reorganizace Řádu, kterou ve spolupráci s kancléřem Metternichem zařídil u svého bratra, císaře Františka I.
Zemřel roku 1835 ve Vídni a pohřben byl v kapucínské kryptě. Novým velmistrem řádu se stal jeho bratranec Maxmilián Josef, syn arcivévody Ferdinanda Karla.
Vývod z předků
editovatOdkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: BRÁNA, Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 69.
- ↑ Arcivévoda Atonín in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Kaiserliche und k.k. Generale (1618–1815), Vídeň, 2006; s. 71dostupné online
- ↑ Hamannová, str. 70.
Literatura
editovat- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 69–70.
| Předchůdce: Karel Ludvík |
|
Velmistr řádu německých rytířů 1804–1835 |
|
Nástupce: Maxmilián Josef |
| Předchůdce: Jindřich Jan Bellegarde |
|
Místokrál lombardsko-benátského království 1816–1818 |
|
Nástupce: Rainer Josef |
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Viktor Habsbursko-Lotrinský na Wikimedia Commons
